Zvýšení úrodnosti půdy v mladém sadě

Pro normální vývoj mladých ovocných stromů je velmi důležité využít v sadě správně pozemků mezi řadami stromů. Ovocné stromy zdaleka nevyužívají v prvních letech vývoje celé určené plochy. Proto je nutné volných pásů mezi řadami v sadě využít účelně k výsevu různých plodin.

Plodiny pro plochy mezi řadami stromů v sadě je nutno vybírat velmi pečlivě. Tyto plodiny musejí přispívat ke zvýšení úrodnosti půdy, nahromadění vláhy a očištění půdy od plevelů. Dlouholeté pokusy dokázaly, že nejlepšími plodinami pro meziřadí v mladém sadě jsou okopaniny, bulevniny a zelenina (brambory, cukrovka, mrkev, tykvovité plodiny a jiné). Podplodiny pěstujeme na dobře připravené a vyhnojené půdě, pečlivě je ošetřujeme v létě, což vytváří příznivé podmínky i pro vývoj ovocných stromů.

Je však nutno poznamenat, že pěstování zeleniny a okopanin mezi řadami stromů v sadě po dlouhou dobu rozrušuje půdu a zhoršuje její strukturu. Pásů mezi řadami lze též použít pro výsev jednoletých motýlokvětých rostlin (fazole, bob, čočka, hrách), které obohacují půdu dusíkatými látkami. Mezi řadami nelze vysévat ozimy a rané jařiny obilnin. Tyto plodiny se nejintenzivněji vyvíjejí v první polovině léta, což spadá do údobí intenzivního růstu ovocných stromů. Mimo to potřebují obilniny velké množství živin, značně vysušují půdu a zaplevelují ji.

Vysokostonkové technické plodiny – slunečnice, konopí, kukuřice, len a tabák jsou pro meziřadí nevhodné. I tyto plodiny značně vyčerpávají a vysušují půdu, čímž působí nepříznivě na vývoj ovocných stromů.

Výjimečně příznivě působí v mladém sadě na vývoj ovocných stromů použití černého úhoru v meziřadí. Přispívá k zvýšení půdní vláhy i k odplevelení půdy a zlepšuje výživu ovocných stromů. Avšak používáme-li černého úhoru v meziřadích  delší dobu, vyčerpává se půda, rozrušuje se a její struktura se zhoršuje. Proto se nemá ponechat meziřadí v mladém sadě v černém úhoru déle než 1 až 2 roky, a pak je nutno zařadit plodiny, které strukturu půdy zlepšují a její úrodnost zvyšují. K tomu se nejlépe hodí směs víceletých jetelotravních a vojtěškotravních směsí (jetel s bojínkem lučním, vojtěška s žitňákem). Takové travní směsi obohacují půdu organickými látkami i dusíkem a působí též na zlepšení její struktury. Vyséváme je v oblastech s dostatečným množstvím vláhy, a také v zavlažovaných sadech.

Umělé zatravnění meziřadí v sadě se připouští na dobu nejlépe dvou let. Za toto údobí se struktura půdy zlepší a ještě se neprojeví nepříznivý vliv víceletých jetelotráv na ovocné stromy. Při krátkodobém zatravnění meziřadí je nutno značně zvětšit obdělávaná kola u tsromů, udržovat je stále v černém úhoru a hnojit je zvýšenými dávkami. Před výsevem víceletých jetelotráv a v období jejich růstu je nutno hnojit půdu a upravit podmínky nutné k normálnímu zavlažování (závlahy, hromadění sněhu, zadržování vody při tání sněhu atd.). Trávy před květnem dvakrát pokosíme, drn zkoráme na podzim.

V sadech, hlavně na svazích, se připouští částečné zatravnění meziřadí vždy ob řadu: v jednom meziřadí pěstujeme okopaniny nebo udržujeme černý úhor, druhé meziřadí oséváme víceletými jetelotrávami.

Pokusy Výzkumného ovocnářského ústavu I. V. Mičurina bylo dokázáno, že podplodiny mají vliv na odolnost ovocných stromů proti mrazu.

Výsadby višně odrůdy Rastuňja v tomto ústavě uhynuly v kruté zimě r. 1939/40 na pozemku s obilninami z 30%, na pozemcích, kde bylo v předešlém roce meziřadí v černém úhoru, uhynula ze stromů celkem jen 3%, na pozemcích s okopaninami uhynulo 6% a na pozemcích osetých jednoletými motýlokvětými rostlinami a prosem uhynulo 18 – 21% stromů.

Meziřadí v mladém sadě je nutno osévat nejvhodnějšími plodinami na podkladě správného osevního postupu.

1. Osevní postupy podplodin v meziřadích

Do osevních postupů pro meziřadí zařazujeme víceleté pícniny a okopaniny (brambory, tykvovité), jednoleté motýlokvěté a nektarodárné rostliny (svazenka, pohanka, hořčice), lupinu a seradelu (ptačí nohu) na zelené hnojení. Osevní postupy podplodin uspořádáme podle místních, půdních, klimatických i hospodářských podmínek.

Výzkumný ovocnářský ústav I. V. Mičurina vypracoval vzorná schémata osevních postupů podplodin. V menších a středních sadech se doporučují trávopolní zelinářské osevní postupy s hnojením organickými a minerálními hnojivy (viz schéma I na straně 96 a 97).

Ve větších sadech, kde je pro hospodářské podmínky obtížné zavést trávopolní zelinářské osevní postupy, doporučuje se trávopolní okopaninový osevní postup (viz schéma II na straně 97.)

Černý úhor se včleňuje do osevního postupu na dobu jednoho roku, aby se půda zbavila plevele. V sadech, kde není půda zaplevelena, lze černý úhor vypustit.

1. I. schéma trávopolního zelinářského osevního postupu

1. II. Schéma trávopolního okopaninového osevního postupu

V ovocných sadech v okolí měst se doporučuje zavádět travopolní jahodníkové osevní postupy.

1. III. Schéma trávopolního jahodníkového osevního postupu

Uvedené osevní postupy se v každém hospodářství zpřesňují podle místních podmínek.