Ošetřování výsadby a sklizeň ovoce

Obdělávání půdy

Při obdělávání půdy je hlavním úkolem uchovat nahromaděnou vláhu a udržet půdu kyprou a bez plevelů. K nahromadění vláhy je nutno orat na podzim do hloubky 12 až 15 cm v meziřadí a na 10 až 12 cm v řadách a kolem keřů. Přitom je však třeba dbát, aby nebyly poškozeny keře. Záhy na jaře, jakmile půda jen poněkud oschla, zkypříme ji a přeryjeme do hloubky 10 cm. Během léta 6krát až 7krát kypříme kultivátory a motyčkami, a je-li půda velmi ztvrdlá a zaplevelená, podmítáme.
V prvních letech života plantáže nevyužijí rostliny plně celé pro ně určené plochy, proto můžeme v meziřadích pěstovat okopaniny a zeleninu (brambory, řepu, mrkev, okurky aj.).
V oblastech s nedostatečným a nestálým zavlažováním používáme kromě soustavného kypření půdy co nejvíce postýlání (mulchování) půdy chlévskou mrvou, rašelinou a jiným materiálem. Nastýláme záhy z jara, po prvním kypření. Pokusy výzkumných ústavů a vzorných ovocnářů dokazují, že mulchováním se plodnost rybízu zvyšuje o 60 až o 70%.

Ošetřování keřů

Ošetřování keřů záleží v jejich tvarování a řezu. Správné tvarování keřů spojené s řezem je jedním z nejdůležitějších agrotechnických opatření, zajišťujících dosažení vysokých výnosů rybízu. Rybízové keře se dobře vyvíjejí a plodí, jsou-li utvořeny z mladých výhonů, nejvýše 4letých až 5letých, které mají dobře vyvinuté přídatné kořeny, vyrůstající z jejich základny.
Při nesprávném tvarování a nesprávném řezu se netvoří kořenové odmladky, starší výhony keře nabývají kmínkovitého tvaru, rostou slabě a ve věku 6 – 7 let ustávají keře vůbec ve vývoji. U rybízu jsou výhony nejproduktivnější ve věku do 4 let. Po 4 letech výnos rychle klesá.
Tvarování a řez rybízu přispívá ke každoročnímu tvoření velkého množství jednoletých mladých přírůstků a uchování produktivních výhonů do 4 roků. Kromě toho zároveň odstraňujeme u paty keře staré výhony, které se nahradí novými, mladými výhony. Při řezu odstraníme též všechny poškozené, slabé a nadbytečné výhony, čímž se keř zvláště uvnitř prosvětlí.
Řezem a tvarováním upravujeme keře od druhého roku po výsadbě rybízu. Nejdříve odstraníme poškozené a suché výhony, a pak odřízneme přímo u země jednu až dvě větve, pokud možno na nezaplněné straně keře. Za vegetace vyrůstá ze základny seříznutých větví 3 – 6 náhradních výhonů, které se vyvinou v hlavní výhony a vyplní volná místa v keři. Správně tvarovaný 4letý až 5letý keř má mít 12 až 16 hlavních výhonů různého věku, rostoucích z půdy a majících rozvětvené přídatné kořeny. To znamená, že tvarovaný keř má mít výhony různého věku, avšak staré nejvýš 4-5let.
Další tvarování keřů záleží v každoročním a soustavném průklestu, při kterém především odstraňujeme poškozené a staré větve (starší 4 až 5 let).je-li třeba, seřízneme i mladé výhony a ponecháváme výhony nejsilnější, které správně rostou a navzájem se nezastiňují.
Všechny hlavní jednoleté náhradní výhony seřízneme o ¼ – 1/3 délky, abychom vyvolali vytvoření postranních větví a velký přírůstek plodného dřeva.
Řez angreštu se jen málo liší od řezu rybízu. Při řezu angreštu musíme dbát biologických vlastností rostliny, které spočívají v tom, že jeho větve jsou způsobilé plodit do 6 až 7 let. Proto odstraňujeme větve starší než 7 let. Je-li keř přehoustlý, vyřezáváme i mladé výhony stejně jako u rybízu.
Řez keřů děláme brzy na jaře před rašením pupenů nebo pozdě na podzim, když rostliny ukončily vegetaci a shodily listy. Suché a vysychající výhony musíme spálit. Suché větve odřízneme na podzim, v zimě nebo záhy na jaře, před rašením pupenů.
Zanedbané plantáže rybízu a angreštu přestanou vůbec plodit. Takové plantáže nebo keře možno znovu přimět k plodnosti zmlazením. Proto odstraníme prvním rokem nejméně dvě třetiny nejstarších výhonů a ponecháme mladší výhony. Větve seřízneme přímo u země. To vyvolá probuzení spících pupenů, z nichž se vyvinou za jedno vegetační období výhony. Příštím rokem odstraníme i ostatní staré výhony. Tak můžeme plantáž během dvou let úplně obnovit.
Zároveň se zmlazením plantáže zořeme nebo hluboce zkypříme meziřadí a přeryjeme půdu kolem keřů. Přitom půdu pohnojíme, nejlépe zetlelou chlévskou mrvou (50 – 60 tun na 1 ha). Kromě chlévské mrvy se doporučuje použít i dusíkatých minerálních hnojiv, vyvolávajících silný vzrůst výhonů.
Při nedostatku vláhy musíme půdu zalévat a nastýlat kolem keřů.

Hnojení

Výzkumnými ústavy bylo zjištěno, že angrešt je na hnojení náročnější než rybíz a že zvlášť dobře reaguje na organická hnojiva:chlévskou mrvu, kompost a jiná. Výborným organickým hnojivem pro kultury drobného ovoce, a zejména pro angrešt a rybíz, je zelené hnojení.
Dobré výsledky dává současné použití organických i minerálních (draselných a fosforečných) hnojiv. K angreštu je třeba dát každý rok 50 – 60 tun chlévské mrvy na hektar, což se řídí stavem půdy, nebo chlévskou mrvou zároveň s fosforečnými a draselnými hnojivy.
Minerální hnojiva u drobného ovoce střídáme s organickými. Podle výsledků pokusů ovocnářského ústavu I. V. Mičurina je průměrná dávka minerálních hnojiv na jeden hektar: dusíkatých 60 – 80 kg, fosforečných a draselných po 80 – 100 kg rozpustných živin, při čemž je naprosto nutné použít každého druhého roku chlévské mrvy.
Nesnadno rozpustná minerální hnojiva rozhodíme na podzim a snadno rozpustná brzy na jaře. Minerální hnojiva rozhodíme podéle řad v 50 až 60 cm širokém pásu a zapravíme je do půdy kultivátorem. Na zelené hnojení vyséváme rychle rostoucí plodiny, které tvoří hojnost zelené hmoty. Vyséváme je v druhé polovině léta a zaořeme na podzim nebo záhy na jaře. Zeleného hnojení používáme jen v mladých výsadbách.
V údobí nasazování zelených plodů se doporučuje přihnojit dusíkatými hnojivy nebo zředěnou močůvkou.

Vápnění půdy

Většina podzolovaných půd má zvýšenou kyselost, která působí škodlivě na vývin a plodnost drobnoplodých druhů, zejména rybízu a angreštu. Na kyselých půdách jsou rostliny méně odolné proti chorobám způsobeným houbami, jejich listy předčasně žloutnou a opadávají, opadávají i plody, a tím se značně snižují výnosy.
Abychom neutralizovali půdní kyselost, vápníme půdu. Potřeba vápna se určí rozborem. Jako příklad možno doporučit tyto dávky vápna:pro hlinitopísčité půdy 2-3 tuny; pro lehké písčitohlinité 3 – 5 t a pro těžké písčitohlinité půdy 5 – 8 t na 1 ha. Používáme mletého vápence, nehašeného vápna, hašeného vápna, říčního slínu.
Vápníme na podzim, vápno rozhodíme po celé ploše a zapravíme do půdy hlubokou orbou. Vápnit je třeba 1 – 2 roky před výsadbou drobného ovoce. opakovat vápnění půdy v plantáži je možno po 7 – 8 letech.

Sklizeň rybízu a angreštu

U většiny tržních odrůd rybízu dozrávají plody téměř současně, proto se rybíz ve velkých tržních plantážích sklidí obvykle najednou. Je lépe sklízet ovoce v hroznech; tak se dá lépe uchovat a snáší dopravu. V menších plantážích lze sklízet na dvakrát až na třikrát.
Pro dopravu na větší vzdálenosti sklízíme plody nedozrálé. Červený rybíz sklízíme, když plody dosáhly normální velikosti a růžově se zabarvují, černý rybíz při dozrávání prvních bobulí v hroznu.
Pro místní spotřebu sklízíme ovoce úplně zralé. U většiny odrůd černého a bílého rybízu se bobule drží slabě na stopečkách a při dozrávání snadno opadávají. Proto se nesmíme opozdit ve sklizni. Plody červeného rybízu drží na větévkách pevněji.
Rybíz sklízíme za suchého a nepříliš teplého počasí, ovoce dáváme do košíků nebo na síta, která pojmou 6 – 8 kg a v nichž je též dopravujeme. Sklizené ovoce uložíme až do odeslání v chladné kůlně nebo v lednici.
Ovoce dopravujeme večer nebo v noci a zakrýváme je z dopravy plachtou, abychom je chránili před prachem a deštěm. Při přepravě ovoce železnicí svazujeme síta nebo košíky do balíků.
Angrešt sklízíme najednou. Ovoce určené na průmyslové zpracování nebo k dopravě na velkou vzdálenost sklízíme 5 – 7 dní před plnou zralostí. Pro místní spotřebu jako čerstvé sklízíme plody úplně zralé.
Plody nedozrálé lze uchovat 15 – 18 dní po sklizni a lze je dobře dopravovat. Angrešt uskladňujeme, balíme a dopravujeme stejně jako rybíz.