Ošetřování plantáže

Hlavním opatřením při ošetřování malinovny je soustavné kypření půdy v létě a odstraňování plevelů.

První 2 – 3 roky, kdy se keře ještě nerozrostly, můžeme obdělávat půdu podélně i příčně. V meziřadí mladé malinovny můžeme pěstovat jako meziplodiny okopaniny a zeleninu. Nepěstujeme-li v meziřadí meziplodiny, musíme udržovat půdu v černém úhoru. Pěstujeme-li meziplodiny, musíme vyhnojit chudé půdy na celé ploše, jinak hnojíme jen keře. Minerálních hnojiv používáme 15 – 20 dní před výsadbou nebo 1 – 1 ½ měsíce po výsadbě, když se rostliny dobře ujaly. Pozdě na podzim zkypříme půdu mezi řadami hluboko pluhem nebo podmítačem do hloubky 12 – 15 cm.

1. Ošetřování půdy

Podle toho, jak se keře rozrostou, zůstane mezi řadami jen úzký pás, který udržujeme po celé léto v černém úhoru. Pro udržení vláhy v půdě a lepší vzrůst rostlin má zvláště velký význam brzké kypření půdy. Kypříme vždy hned, když se na povrchu půdy utvořil škraloup a vzrostl plevel. Během léta kypříme 6krát až 7krát potažním kultivátorem do hloubky 6 – 7 cm a okolo keřů ručně motyčkami. Na podzim musíme kultivátorova do hloubky 9 – 10 cm.

Některé odrůdy maliníku dávají rok velké množství kořenových odnoží, které vyplňují všechny volné porosty mezi keři. Odnožový porost oslabuje při silném vývinu rostlinu a snižuje plantáže. Proto odstraňujeme při kypření půdy zbytečné odnože a ponecháme jen odnože potřebné pro výsadbu.

Mimořádně velký vliv na vzrůst a plodnost maliníku má postýlání půdy (mulchování). Je to patrno z prací ovocnářského ústavu I. V. Mičurina (viz tabulku).

Vliv nastýlání (mulchování) na zvýšení sklizně maliníku odrůdy Marlboro (podle Kamenského)

Z tabulky je zřejmé, že nastýlání organických hmot (slámy, chlévské mrvy, rašeliny) a mulchovacího papíru velmi značně zvyšuje sklizeň malin v polosuchých podmínkách tamborské oblasti.

Při nastýlání se zároveň se zvýšením celkové sklizně zvyšuje i množství tržního ovoce a zvyšuje se velikost plodů. Nastýlání má též kladný vliv na vegetativní vzrůst maliníku a zlepšuje celkový stav rostlin. V Moskevské ovocnářské pokusné stanici bylo dosaženo nastýláním rašeliny zvýšení sklizně malin o 13 q z 1 ha.

Účinnost nastýlání závisí na jeho včasném použití, a proto nastýláme záhy na jaře, hned po prvním kypření půdy.

1. Způsoby pěstování maliníku

Jsou dva způsoby pěstování maliníku: keřový a pásový neboli pruhový. Při prvním způsobu udržujeme keře z 10 až 12 nejsilněji vyvinutými výhony, které se vzájemně nezastiňují, a všechny ostatní výhony odstraníme. Keřový způsob pěstování maliníku umožňuje při péči o půdu a rostliny dbát individuálních vlastností každé rostliny. Tak dosáhneme nejlepšího vývinu každého keře a vysokých výnosů.

Při pásovém pěstování se od matečných rostlin rozrůstá porost, který zaplní volné prostory v řadách mezi hlavními rostlinami; tak se utvoří souvislý pás široký až 1 m.

Praxe ukázala, že takové rozmístění rostlin snižuje sklizeň malin proto, že při pásovém pěstování rostou výhonky příliš hustě a neuspořádaně, což značně ztěžuje obdělávání půdy mezi rostlinami. Použitá hnojiva spotřebuje pak hlavně odnožový porost, jehož největší část bývá při obdělávání meziřadí odstraňována.

1. Průklest keřů

Na podzim nebo v krajní nutnosti brzy z jara je nutno prosvětlit keře tak, že odstraníme všechny slabé, poškozené a stínící výhony. Zároveň odstraníme i dvouleté výhony, které již odplodily a které ihned spálíme, neboť by mohly být útočištěm škůdců. Výhony vyřízneme u samého základu nůžkami nebo speciálními zahnutými noži s dlouhou rukojetí.

1. Vyvazování maliníku

U četných odrůd maliníku dosahují výhony značné výšky. Pod tíhou plodů se vrcholky ohýbají k zemi, nebo se dokonce lámou. Abychom výhony ztužili, musíme je vyvázat. Nejjednodušší způsob je vyvazovat maliník ke kotlíku vysokému 1,5 – 2 m; avšak vnitřní výhony se přitom značně zastiňují, a proto ho nelze doporučit.

Z nejlepších způsobů je vyvazování v podobě stěn a vějířů. Při vyvazování na drátěnku sklizeň o 25% proti vyvazování ke kolíkům. Při vějířovitém vyvazování zarážíme mezi rostliny v řadách kolíky a k nim vyvazujeme výhony ve tvaru vějíře.

Odrůdu Marlboro, která má pevné výhony, není třeba vyvazovat.

1. Ochrana maliníku před vymrzáním

V mnohých oblastech středního a severního pásma trpí maliník a ostružiník v zimě značně vymrzáním. Abychom tomu zabránili, ohýbáme výhony maliníku na sklonku podzimu před příchodem mrazů k zemi. Přitom svazujeme vrcholky dvou sousedních trsů a připevníme je k zemi dřevěnými vidlicemi. Ohnuté výhony zapadnou pak sněhem a dobře přezimují.

V oblastech, v nichž jsou silné mrazy a kde bývá málo sněhu, zakryjeme ohnuté výhony zlehka zeminou nebo jakýmkoliv záhřevným materiálem. Záhy na jaře, hned jak roztaje sníh a rozmrzne půda, výhony uvolníme a opatrně napřímíme.

1. Hnojení

Aby maliník dobře rostl a plodil, musíme jej hnojit. Nejlepších výsledků dosáhneme použitím organických hnojiv, jako chlévské mrvy, rašeliny, zkompostovaných odpadků z hospodářství a fekálií.

Množství používaných hnojiv závisí na půdních vlastnostech a na předcházejícím hnojení. V podzolových a písčitohlinitých půdách, chudých živinami, použijeme každý rok 50 – 60 tun zetlelé chlévské mrvy na 1 ha. Na  výživnějších půdách můžeme takto hnojit každý druhý rok. Chlévskou mrvu dáváme na podzim nebo záhy na jaře (před začátkem vegetace) a zapravíme ji do hloubky 7 – 8 cm.

I minerální hnojiva mají značný vliv na zvýšení sklizně malin. Podle údajů Velikanovové (Moskevská ovocnářská pokusná stanice) bylo dosaženo při použití fosforečných a draselných minerálních hnojiv sklizně 68,5 q malin z 1 ha, kdežto na nehnojených pozemcích byla sklizeň jen 56 g.

Dávky minerálních hnojiv závisí na povaze půdy. Podle údajů získaných pokusy je nutno použít na 1 ha průměrně 60 až 80 kg rozpustných živin fosforečných a draselných hnojiv.

Dobrých výsledků dosáhneme, použijeme-li minerálních hnojiv současně s chlévskou mrvou. Tu použijeme na 1 ha 20 tun chlévské mrvy a poloviční dávky minerálních hnojiv.

Snadno rozpustná minerální hnojiva dáváme na jaře a těžko rozpustná na podzim[1])

V mladých výsadbách rozhodíme minerální hnojiva podél řad v šířce 0,8 – 1,5 m a zapravíme je do půdy kultivátorem, podmítačem nebo ručně do hloubky 7 – 10 cm.

Kromě hlavního hnojení na podzim nebo na jaře musíme ještě přihnojovat. Poprvé přihnojíme po odkvětu, když maliník nasazuje plody, po druhé po sklizni plodů, abychom zajistili sklizeň v příštím roce. Přihnojujeme do vlhké půdy. Je-li půda suchá, musíme ji napřed zavlažit. K prvnímu přihnojení se doporučuje použít místních hnojiv, močůvky, drůbežího trusu. K jedné rostlině dáváme 0,5 – 1,5 konve rozředěného hnojiva.

Přihnojujeme do rýžek 8 – 10 cm hlubokých, které pak zahrneme.