Základní druhy jedů používaných v ovocnářství

V soustavě chemické ochrany ovocných sadů a šantáží drobného ovoce používáme mnoha různých druhů jedů. V této části knihy jsou uvedeny jedy, jichž se používá v ovocnářství nejvíce.

1. Insekticidy

Velmi důležitá je jakost postřiku. Čím jemněji je tekutina rozprašována, tím stejnoměrněji pokrývá části rostliny, tím intenzivnější je účinek postřiku. Nesmíme připustit, aby roztok stékal v kapkách z listů, protože by se mohla rostlina popálit. Čím je rostlina mladší, tím větší je nebezpečí popálení. Proto používáme při postřiku mladých výsadeb jedů v slabších koncentracích než při postřiku starších výsadeb. Vysoká teplota vzduchu přispívá k popálení rostlin, proto nelze doporučit postřik za parného počasí. Hlavní požadavek, který máme na insekticidy, je, aby byly jedovaté pro škodlivý hmyz a neškodné rostlinám. Někdy přidáváme do roztoku čerstvě hašené vápno, aby se rostliny nepopálily. Vápno má být dobré jakosti, musí se po hašení rozsypat a nezanechávat hrudky. Při přípravě správného musíme přesně dbát doporučené koncentrace. Nikdy nesmíme připravovat insekticidy podle oka. Jedy musíme přesně odvážit nebo odměřit. Koncentrace roztoku zpravidla znamená procentový obsah jedu v roztoku. Na 100 dílů vod použijeme určitého množství jedu. Při přípravě roztoku musíme jedy nejprve pečlivě rozpustit nebo rozmíchat v malém množství vody, a teprve pak dolít potřebným množstvím vody.

a) Žaludeční neboli střevní jedy

Těchto jedů bývá nejčastěji používáno v boji se škůdci sadu. Patří k nim svinibrodská zeleň, arseničnan vápenatý a fluorokřemičitan barnatý.

Svinibrodská zeleň

Je to jemný prášek jasně zelené barvy, pro hmyz velmi jedovatý, ve vodě nerozpustný. Chemicky čistá pálí rostliny. Proto jí vždy používáme po přidání dvojnásobného množství vápna. V boji proti škůdcům ovocných výsadeb používáme této zeleně v koncentraci 0,1 – 0,2% (10 – 20 g na jednu konev vody).
Pro přípravu „roztoku“ rozmícháme odvážené množství svinibrodské zeleně v menším množství vody na hustou kaši, kterou pak zředíme vodou. V druhé nádobě hasíme dvojnásobné množství nehašeného vápna. Hotové vápenné mléko smícháme v třetí nádobě s připravenou zelení. Před naplněním stříkačky musíme vždy „roztok“ pečlivě promíchat, protože svinibrodská zeleň rychle sedá ke dnu. Ve směsi s mýdlem nelze používat svinibrodské zeleně, protože se zde pak tvoří hustá usazenina.

Arseničnan vápenatý

Je to vlastně kyselý arseničnan vápenatý. Pro svou jedovatost pro hmyz je jedním z nejlepších insekticidů. Je to bílý nebo šedý, velmi jemný prášek. Možno ho používat k postřiku i k poprašování, a to v koncentraci 0,3 – 0,3% (20 – 30 g na konev vody) ). Přidáme-li do něho vápno, zabráníme popálení rostliny.
Roztok připravíme obdobně jako roztok svinibrodské zeleně.
Při poprašování proti hmyzu požírajícímu listy spotřebujeme 15 až 20 kg arseničnanu vápenatého na 1 ha sadu. Aby se lépe rozprašoval, přidáváme k němu stejné nebo dvojnásobné množství mastku, křídy nebo jemného hašeného vápenného prachu. Arseničnan vápenatý je jedovatý pro včely, proto jím můžeme poprašovat stromy pouze tenkrát, nejsou-li v sadě kvetoucí rostliny.

Fluorokřemičitan barnatý

Velmi jedovatý insekticid pro četné škůdce. Je to bílý, ve vodě nerozpustný prášek, který rostliny nespaluje. Používáme ho v 1% roztoku (na konev vody 100 g jedu). Je vhodný i k poprašování.

b) Kontaktní (dotykové) jedy

Anabasinsulfát a nikotinsulfát

Donedávna byl hlavním kontaktním insekticidem 4procentní roztok mýdla. Nyní se nahrazuje preparáty rostlinných jedů – anabasinsulfátem a nikotinslfátem, obou v koncentraci 0,1 – 0,15% s přídavkem 0,4% mýdla. Mýdlo přidáváme, abychom účinek jedu zesílili.
Anabasin se získává z rostliny anabasie (Anabasis), rostoucí v Kazachstánu. V továrnách se z ní vyrábí anabsinsulfát. Je značně rozšířen v boji s četnými druhy škůdců ovocných stromů a keřů. Proniká povrchem těla hmyzu a vyvolává u něho ochrnutí pohybových středisek (center) anabasinsulfát rostliny nespaluje.
Nikotin se vyrábí z odpadků tabáku a machorky. Po domácku jej získáme, máčíme-li (macerujeme) tabákový prach ve vodě. Na 10 l vody se dává 5 kg tabákového prachu a máčí se 1 – 2 dny.
Tovární způsob výroby záleží v extrakci jedovaté látky zpracováním organickými rozpustily.
Nikotinsulfát je tmavohnědá tekutina nepříjemného zápachu, ve vodě dokonale rozpustná. Používáme ho ve značném rozsahu v boji proti savému hmyzu. Přídavek mýdla zvyšuje jeho jedovatost.
Práškovity anabasinsulfát neboli anabadust připravíme smícháním 95 dílů práškového hašeného vápna s 5 díly anabasinsulfátu. Dá se dobře smíchat v mořícím bubnu na obilí. Do bubnu nasypeme vápno, a pak vléváme slabým proudem potřebné množství anabasinsulfátu. Pak uzavřeme buben a otáčíme jím 10 – 15 minut.prášek je třeba upotřebit, pokud je to možné, hned po jeho přípravě. Je nutno uchovat jej v pevně uzavřené nádobě.
Stejně připravíme z nikotinu „nikodust“.
Práškovitých jedů je možno použít jen za bezvětří, vítr jed unáší a rostliny zůstávají nepoprášeny.

c) DDT a hexachloran

V poslední době se v boji se škůdci ovocných sadů a plantáží drobného ovoce hromadně používá nových prostředků: DDT a hexachloranu. Tyto preparáty jsou velmi jedovaté pro většinu škůdců jak v dospělém stadiu, tak i ve stadiu larválním. Na vajíčka hmyzu nemají pozorovatelný účinek. Velkou předností těchto chemikálií je, že neohrožují rostliny spálením. Na hmyz působí DDT a hexachloran hlavně jako jedy kontaktní, postihují nervovou soustavu hmyzu.
Přípravek DDT je organická sloučenina, získaná synthetickou cestou. Je to hmota podobná vosku, žlutošedé barvy a specifického zápachu. Ve vodě není DDT rozpustný, je však dobře rozpustný v minerálních olejích. Průmysl jej vyrábí v podobě jemně rozemletého prášku, který obsahuje 5,5% DDT. Práškovitý DDT je směs rozemletého jedu s plnidlem (mastkem, kaolinem). Nedoporučuje se vyrábět prášek po domácku.
V boji proti škůdcům ovocných sadů a plantáží drobného ovoce používáme prášku k poprašování výsadeb. Na 1 ha sadu je třeba 20 – 30 kg prášku.
K postřiku ovocných sadů a plantáží drobného ovoce používáme DDT v podobě emulzí. K tomu rozpouštíme technický DDT v oleji. Na letní postři používáme lehkého oleje (nafta, olej pro transformátory). Na 100 l postřikového roztoku použijeme 940 g oleje a 60 g DDT. Olej a DDT dáme do litinového kotle a zahříváme na 40°- 50°za stálého míchání. DDT se přitom rozpouští. Olej může snadno vzplanout, proto musíme být velmi opatrní: musíme zahřívat na krytém ohni a dbáme, aby nebyla nádoba olejem polita. DDT můžeme rozpustit v oleji i bez zahřívání, což však trvá nejméně 48 hodin.
Připravenou směs nemůžeme hned vlévat do vody, poněvadž každý olej vypluje na povrch. Postřik takovou nestejnorodou tekutinou způsobuje pak na rostlině popáleniny. Je nutno napřed připravit emulzi. Odvážíme proto 500 g těžkého jílu a odměříme 0,5 l vody. Jíl mícháme na hustotu smetany a v menších dávkách přimícháváme do kaše připravenou směs. Přijímá-li jíl špatně olej, přidáme menší množství vody. Tak získáme stejnorodou hmotu – koncentrát. Na povrchu koncentrátu nesmí olej vůbec být. Tento koncentrát zředíme ve 100 l vody. Dostaneme 1% emulzi s obsahem 0,06%.
Spotřeba emulze je stejná jako při postřiku žaludečními (střevními jedy).
Hexachloran je bílá nebo světlešedá krystalická hmota se silným nepříjemným zápachem. Používáme ho jen v podobě prášku, poněvadž se rozpouští mnohem hůře než DDT, a při vychladnutí oleje se opět usazuje. Tento prášek se připravuje v továrnách, a to s 12% obsahem hexachloranu.
Na poprašování ovocných sadů a plantáží drobného ovoce nemůžeme hexachloranu použít, poněvadž ovoce přejímá silný nepříjemný zápach.
Práškovitý hexachloran vpravíme do půdy při boji proti ponravám, drátovcům, nosatcům v kořání a jiným škůdcům ukrytým v půdě.

d) Náhražky insekticidů

V poslední době se používá jako náhražek insekticidů výtažků z některých jedovatých rostlin. Tak se v boji proti hmyzu poškozujícímu listy osvědčil jako silně jedovatý výtažek z kýchavice. Je to značně rozšířená rostlina, na vesnici velmi dobře známá, protože je nebezpečná skotu. Roste na mokrých loukách a v listnatých lesích. Sbíráme ji na jaře, díky vyrůstá ze země v podobě zelených kuželů. Vyjmeme ji z půdy i s kořenem a upotřebíme ji celou k přípravě jedu. Starší rostliny jsou méně jedovaté, proto z nich použijeme jen kořenů. Rostliny dáme usušit, abychom je uchovali do doby postřiku, jinak by mohly zplesnivět.
Usušené rostliny pak rozmělníme a máčíme 24 hodin ve vodě. Pak výtažek scedíme a k postřiku použijeme nerozředěného roztoku. Abychom dosáhli dobrých výsledků, použijeme na 1 litr vody 50 g sušených rostlin.

2. Fungicidy

Proti choroboplodným zárodkům hub používáme prostředků, které nazýváme fungicidy.
V boji proti chorobám ovocných sadů a plantáží drobného ovoce zaujímá jedno z předních míst bordeauxská jícha, která je směsí roztoku skalice modré s vápenným mlékem. Obvykle ji používáme v 1% koncentraci (na konev vody 100 g modré skalice). Skalici kupujeme buď v kusech, v krystalech, nebo v prášku modré barvy.
Bordeauxskou jíchu připravíme takto:
Odvážíme potřebné množství modré skalice a rozpustíme ji v menším množství vřelé vody, vždy jen v dřevěné nádobě. Po rozpuštění skalice modré dolijeme nádobu polovičním množstvím vody: připravujeme-li 20 konví roztoku, nalijeme na modrou skalici 10 konví vody. Současně rozhasíme vápno, kterého použijeme stejné množství, nebo je-li špatné jakosti, pak dvojnásobné množství. Z hašeného vápna připravíme vápenné mléko tak, že do vápna vlijeme poloviční množství vody. Poté vlijeme roztok modré skalice do vápenného mléka. Získáme tím tekutinu jasně modré barvy. Do hotové bordeauxské jíchy nesmíme přidávat nikdy vodu, protože by ztrácela jakost. Roztok musí být neutrální nebo slabě alkalický, což zjistíme, ponoříme-li do něho hřebík nebo jiný železný předmět. Při nedostatku vápna železo zčervená. Neutrální bordeauxská jícha má zelenavěmodrou barvu. Při nadbytku vápna je roztok bleděmodrý. Nesprávně připravenou bordeauxskou jíchou rostliny popálíme.
V ovocném sadě používáme bordeauxské jíchy proti strupovitosti jabloní a hrušní, hnilobě plodů, anthraknose rybízu a proti četným jiným chorobám. Abychom zabránili poškozování plodů při postřiku sadu v době nalévání plodů, používáme modré skalice v nižší koncentraci, jen 0,75%.
Bordeauxské jíchy používáme často v kombinaci se žaludečními neboli střevními a s dotykovými jedy. Přidáváme proto do hotové bordeauxské jíchy roztok svinibrodské zeleně nebo arseničnanu vápenatého nebo anabasinsulfátu a nikotinsulfátu. Pak používáme jedů ve stejné koncentraci, jako kdybychom jich používali jednotlivě. Do bordeauxské jíchy nesmíme přidávat mýdlo. Při kombinovaném použití jedů je mnohem menší počet postřiků.
Zelené skalice používáme v sadech proti lišejníkům a mechům, dále proto padlí angreštovému v jeho zimním stadiu. Roztok připravíme ze skalice chemicky čisté, v koncentraci 5 až 8%. Můžeme ho použít jen v době vegetačního klidu rostlin, abychom nepopálili listy. Jako fungicidu používáme též uhličitanu sodného (sody). Je to bílý prášek, který se dobře rozpouští ve vodě. Můžeme ho používat místo arseničnanu vápenatého v boji proti americkému padlí na angreštu. Roztok připravíme o koncentraci 0,5%, ke zvýšení přilnavosti přidáváme do uhličitanu sodného 0,4% mádla. Na rostliny nepůsobí škodlivě )