Skořápkové druhy

Do této skupiny patří rostliny, jejichž plody (semena) se vyznačují skořápkou. Řadíme sem ořešák vlašský, lísku, pekan a pistacii (řečík). Jádra obsahují velké množství bílkovin a tuků.

1. Vlašský ořešák

Patří do rodu Juglans, do čeledi ořešákovitých. Jeho mohutné stromy dorůstají výšky 30 m i více. Průměr kmene bývá až 150 cm. Má košatou a hustou korunu. Dosahuje věku 200 až 300 let. Začíná plodit za 8 až 10 let po výsadbě. Průměrná sklizeň z jednoho dospělého stromu bývá 200 až 300 kg. Miluje lehké, teplé, písčitohlinité půdy, nesnáší přílišnou vlhkost. Roste jako jednotlivý strom i v souvislých porostech.
Hlavní výsadby vlašského ořešáku jsou v jižních oblastech: na Kavkaze, v Ukrajině, v Moldavii. Jednotlivé stromy proti mrazu nejodolnějších odrůd se vyskytují v kurské a voroněžské oblasti.
Ořechů se používá čerstvých. Kromě toho se zavařují a nakládají, ale vyrábí se z nich olej a barvy. Listů, kůry a rubiny ořechů se používá na barvení tkanin. Ze dřeva se vyrábí hodnotný nábytek.

2. Líska

Líska se vyskytuje v 90 druzích. V SSSR se pěstuje 5 druhů: líska obyčejná, velkoplodná, pontická, turecká a americká.
Je rozšířena v celé evropské části SSSR. Roste v osamělých skupinách i v rozsáhlejších porostech.
Tržní porosty lísky jsou soustředěny hlavně v jižních oblastech: na černomořském pobřeží Kavkazu, v západní Gruzii, v Azerbajdžanu, v horské části Krymu. Na půdu není líska náročná. Roste dobře na všech půdách, ne však na bažinatých. Má buď keřovitý, nebo stromkovitý tvar, dosahuje výšky 7 až 8 m. rozmnožuje se kříženci a kořenovými odnožemi. Začíná plodit ve věku 4 až 5 let. Sklizeň kolísá od 0,5 do 3,5 tun z hektaru.

3. Pekan (Carya pecan)

Je mohutný strom, dorůstá výšky 30 až 60 m a tvoří široce rozloženou korunu. Kmen dosahuje průměru 2 až 2,5 m. vyniká dlouhověkostí a velkou úrodností. Dospělý strom dává až 250 kg plodů. Začíná plodit v 6. až 8. roce po štěpování. Pekan je dřevina teplého, mírně vlhkého, vlahého podnebí. Pěstuje se hlavně na černomořském pobřeží.

4. Pistácie

Je teplomilná rostlina dosti odolná proti suchu. Roste na horských svazích. V SSSR se málo pěstuje, převážně ve Střední Asii. Rostlina má tvar keře nebo stromu o výšce až 7 m. Má hustou, kulovitou korunu. Plodů pistácie se používá zejména v cukrářství jako „zelených mandlí“.