Peckoviny

Do skupiny peckovin patří: višeň, slivoň, třešeň, meruňka, broskvoň a mandloň. Charakteristickou vlastností peckovin je jejich raná plodnost.

1. Višeň

Višeň patří k čeledi růžovitých (Rosaceae) a k rodu Primus, sekce Eu-Cerasus. Celkem je 127 odrůd višní. V kultuře pěstované odrůdy višní pocházejí od obyčejné višně, stepní višně, čínské plantážní višně; jdou však též známi kříženci (hybridi) mezi stepní a obyčejnou višní i třešní. Z peckových druhů je višeň v SSSR nejrozšířenější kulturou. Zaujímá v jednotlivých oblastech 30% všech ovocných výsadeb. Hranice rozšíření (areálu) višní se shodují s hranicemi jabloní. Avšak hlavní výsadby višní jsou soustředěny ve středním pásmu: v oblasti ivanovské, gorkovské, moskevské, tulské, rjažaňské, tamborské, voroněžské a kurské, v Povolží a v Ukrajině.
Na rozdíl od jiných ovocných druhů jsou mnohé odrůdy višní způsobilé tvořit odmladky, kterými se višně často i rozmnožují. Višeň se rozmnožuje též štěpováním.
Odrůdy višní se dělí na dvě skupiny: keřovité a stromovité.
Keřovité višně vynikají velikou odolností proti mrazům a svou ranou plodností. Začínají plodit ve 2 až 3 letech po výsadbě. Dosahují výšky až 2 m, mají několik silných větví, kulovitou korunu se šlahounovitými, tenkými, holými větvemi. Keřovité višně dosahují věku 20 až 25 let. Avšak při způsobilosti keřovitých višní tvořit odmladky mohou se obnovovat po dlouhou dobu. Typickými představiteli keřovitých višní jsou odrůdy: Vladimirská, Osteheimská, Ljubská, Mičurincova úrodná.
Stromovité višně jsou dosti velké stromy, dosahující výšky 5 – 7 m, se silným kmenem, s trvalými hlavními větvemi a kompaktní korunou. Začínají rodit za 4 až 5 let po výsadbě; odrůdy jako Rastuňa začínají plodit za 8 až 10 let. Jejich odolnost proti mrazům je podstatně nižší než keřovitých. Typickými představiteli stromovitých višní jsou odrůdy: Španělská višeň, Španělská kurská višeň; amarelky: Kozlovská, Kentská, Růžová. Průměrný věk stromu je 20 až 30 let.
Doba zrání je u odrůd mimořádně rozmanitá. Takové odrůdy, jako Kentská a Španělská kurská, dozrávají v první polovině června. Odrůdy Ljubská a Mičurincova úrodná dozrávají v srpnu. Zrání plodů v různou dobu v údobí delším dvou měsíců má velký význam pro konzervárenský průmysl a prodlužuje značně údobí poživatelnosti čerstvých plodů.
I v úrodnosti jsou mezi druhy višně velké rozdíly.
Ve středním pásmu je velmi úrodná úroda Ljubská, která dává až 80 kg plodů z jednoho stromu. Plody vynikají chuťovými vlastnostmi. Spotřebují se jak čerstvé, tak i ke zpracování na kompoty, šťávy, sirupy a na velmi jakostní likéry a vína.

2. Třešeň

Ušlechtilí třešeň patří k botanickému rodu Primus, sekce Eu-Cerasus a k čeledi růžovitých (Rosaceae). Jako divoce rostoucí je známý jen jeden druh třešně, z kterého dnes pocházejí všechny kulturní odrůdy. Stromy jsou tvarem poněkud podobné stromovitým višním, avšak třešeň je mohutnější a dosahuje výšky až 10 m; jednotlivé stromy dokonce až 25 m. dožívají se věku 80 až 100 let. Třešeň je dosti náročná na teplo a málo odolná proti mrazu.
Hlavní výsadby třešní jsou soustředěny na Krymu, na Severním Kavkazu a v Dagestanu. V těchto oblastech zaujímá třešeň z peckovitých druhů první místo. Severní hranice rozšíření třešně pochází Minskem, Charkovem směrem ke Stalingradu. Některé odolnější odrůdy rostou v kurské, voroněžské, a dokonce i v leningradské oblasti. Třešeň začíná plodit za 5 až 6 let po výsadbě. Dává velkou sklizeň 150 až 200 kg z jednoho stromu. Plody se upotřebují hlavně čerstvé. Zpracovávají se i průmyslově (zavařenina, kompoty a jiné konzervy).

3. Slivoň

Ušlechtilá slivoň patří k botanickému rodu Primus (sekce Prunophora) a k čeledi růžovitých (Rosaceae). Divoce rostoucí slivoně je 29 různých typů. Pěstuje se z nich 11 druhů: domácí, trnoslíva, trnka, zakavkazská slíva, americká slíva, americká domácí, kanadská, ussurijská, divoká husí, čínská úzkolistá a Simonovova.
Slivoň je rozšířena na rozsáhlém území. Nejdůležitější výsadby slivoní jsou soustředěny hlavně na Krymu a na Kavkaze. Zvláště jsou rozšířeny v Moldavské SSR, kde tvoří 40% všech ovocných výsadeb. V oblastech středního pásma a v Povolží jsou málo rozšířeny, také na Urale a na Sibiři. V poslední době se začaly pěstovat v těchto oblastech odrůdy ussurijských a kanadských slivoní, vynikající neobyčejnou otužilostí proti mrazu. Na Dálném Východě se slivoň pěstuje ve větším rozsahu a je zde hlavním ovocným druhem.
Doba dozrávání plodů závisí na odrůdě. Taková odrůda, jako je Raná růžová, dozrává koncem července, avšak odrůda Trnková renkloda dorává koncem září. Strom slivoně dosahuje výšky 7 až 8 m a věku 26 až 30 let. Začíná plodit za 4 až 5 let po výsadbě.
Úrodnost je velká a dosahuje 150 kg z jednoho stromu. Plody se zužitkují jak čerstvé, tak i zpracované. Švestky se suší, zpracovávají na zavařeninu, povidla, víno.

4. Meruňka

Ušlechtilá meruňka patří k čeledi růžovitých (Rosaceae), k rodu Primus. Divoce rostoucí jsou evropské, sibiřské a mandžuské meruňky. Téměř všechny kulturní odrůdy pocházejí vesměs z jednoho evropského druhu.
Meruňka má dosti velké nároky na teplo. Evropské odrůdy rostou v místech, kde v zimě neklesne teplota pod – 25°C. Při mrazech – 28°C až – 30°C se poškozují květné pupeny i jednoleté výhony. Produkční výsadby jsou soustředěny hlavně na Severním Kavkazu, v Dagestanu a v Zakavkazsku.
Velký přetvořitel přírody I. V. Mičurin rozšířil pěstitelskou oblast meruněk a posunul hranici pěstování této důležité ovocné rostliny daleko na sever a na východ. Jím vypěstované odrůdy meruněk „Soudružka“ a „Mičurincova zlepšená“ dobře rostou a dávají velmi jakostní plody v oblastech středního černozemního pásma a v Povolží.
Na jaře začne velmi brzo kvést, takže jsou květy často poškozovány jarními mrazíky. Plody dozrávají přibližně za 40 dní po odkvětu. Strom začíná plodit brzy, za 5 až 6 let po výsadbě. V plné plodnosti dává vysokou sklizeň plodů, až 25 tun i více z 1 hektaru. Dosahuje výšky 3 až 7 metrů, vyznačuje se široce rozloženou, mírně zploštělou korunou.
Meruňka je dosti náročná na půdu. Dobře roste v půdách bohatých na humus a dobře odvodněných. Na těžkých hlinitých půdách roste špatně a trpí klejotokem. Plodů se používá čerstvých, ale zpracovávají se také na zavařeninu, kompoty a též se suší. Z meruňkových jader se vyrábí velmi jakostní stolní olej; mimo to se jader hodně používá v cukrářství.

5. Broskvoň

Broskvoň patří k botanickému podrodu rodu Primus čeledi růžovitých (Rosaceae). Všechny kulturní odrůdy pocházejí od jednoho druhu – divoké broskvoně. Dnes e pěstuje asi 3 000 odrůd broskvoně s rozmanitými hospodářskými vlastnostmi.
Broskvoň je poměrně odolná proti suchu a je náročná na teplo; některé její poněkud odolnější odrůdy snášejí krátce trvající nízké teploty až do – 20°C, ba i do – 25°C. Hlavní oblasti pěstování broskvoní jsou zakavkazské republiky a oblasti Severního Kavkazu.
Vyžaduje podobně jako meruňka kyprou, dobře odvodněnou půdu.
Strom dosahuje výšky 4 – 9 m; má řádkou rozložitou korunu. Broskvoň začíná dříve plodit než všechna ostatní ovocné druhy, a to 2. až 3. rok po výsadbě. Broskvoně vynikají pravidelnou a značnou plodností. Dosahují věku 18 – 20 let. Je mnoho různých odrůd broskvoní. Dozrávají v nejrůznější dobu, od konce června až do konce října. Plody se zužitkují jak čerstvé, tak i k průmyslovému zpracování: na kompoty a jiné konzervy i kandované.

6. Mandloň

Patří k podrodu mandloň (Amygdalus) rodu Primus a k čeledi růžovitých (Rosaceae). Divoce roste v Zakavkazsku a v Turkestanu. Je teplomilná a proti suchu dosti odolná. Roste dobře na kamenitých i skalnatých půdách. Vlhká stanoviště nesnáší.
Mandloň má zatím omezené rozšíření. Nejvýznamnější výsadby jsou soustředěny ve střední Asii, v jižní oblasti Tadžikistánu a Turkmenské SSR. V ostatních jižních oblastech je málo rozšířena.)stromy dosahují výšky až 6 m; mají široce rozložitou korunu a dosahují průměrného věku 40 až 45 let. Začínají brzy plodit: za 2 až 3 roky po výsadbě. Sklizně 1 až 1,5 tuny plodů s hektaru.¨
Plody (semena) mandloně jsou sladké nebo hořké. Sladká jádra (mandle) se upotřebují v cukrářství, hořká při výrobě mandlového oleje. Mandloně se používá jako podnože pro broskvoně, hlavně v krymské oblasti.