Luštění semen z plodů

Dobrá jakost ovocných semen je závislá na mnoha podmínkách, a především na biologických vlastnostech a rozdílnostech jeho jednotlivých variací.
Rozsáhlými pokusy bylo zjištěno, že nejjakostnější semena jádrovin (jabloní a hrušní) dávají typy s raným a středně raným zráním plodů. Pozdě zrající plody (zimních odrůd) nedozrávají do doby sklizně. Proto mají z nich získaná semena často menší klíčivost.
U peckovin (višně, třešně) dávají naopak semena špatné klíčivosti (pro nevyzrání) typy a odrůdy s raným zráním plodů. Proto se semena peckovin získávají z typů a odrůd, vyznačujících se středním nebo pozdním zráním plodů.
Školky mají získávat ovocná semena v oblastech svého působiště. Semena, dovezená ze vzdálených oblastí, ostře se lišících půdními a klimatickými podmínkami, dávají zpravidla špatné výsledky. Z těchto semen vzniklé semenáče se nevyznačují otužilostí k nepříznivým vnějším podmínkám, což se projevuje na ovocných stromech po celou dobu jejich života. Zato semena získaná v místě zaručují semenáčům největší přizpůsobivost k místním přírodním podmínkám, zajišťují úspěšný vzrůst a plodnost stromů v budoucnu. Velmi důležitým opatřením, které má vliv na klíčivost semen, růst a vývoj semenáčů, je výběr jakostních semen. Praxe vzorných školek dokazuje, že nejlepších výsledků se dosáhne z velkých a těžkých semen. Proto je třeba získaná semena roztřídit na speciálních sítech.
Způsob získávání ovocných semen má též velký vliv na jejich klíčivost a na dobrou jakost. Hromadně se ovocná semena obvykle získávají při průmyslovém zpracování plodů. Jak víme, zpracovávají se plody buď studenou cestou, nebo horkou. Při zpracování ovoce horkou cestou e zárodky semen spařením nebo varem zničí. Těchto semen nelze tedy použít pro výsev. Proto je nutno získávat semena (jádra) jabloní a hrušní jen při zpracování chladnou cestou, hlavně při výrobě šťáv.
Při tomto způsobu získávání semen postupujeme takto:
Sklizené plody jádrovin (jabloní a hrušní) složíme pod střechou nebo na otevřeném místě (odděleně podle druhů a odrůd) n hromady o výšce 40 až 50 cm, na nichž mohou ležet po dobu 2 týdnů, do úplného dozrání. Aby se plody nezapařily, přehazujeme hromady soustavně lopatou, vždy za 1 až za 2 dny. Jakmile dosáhly plody úplné zralosti, to je, když z nich nabyla semena tmavohnědé barvy, roztřídíme je podle jakosti. Poté nasypeme roztříděné plody do nádrží, pečlivě je vyplavíme a opereme, načež je rozmělníme na hrubší drť, při čemž dbáme, aby se semena nepoškodila; potom rozmělněnou hmotu lisujeme.
Vylisovanou šťávu z plodů shromažďujeme ve speciálních kádích nebo sudech, a z výtlačků (matolin) potom oddělujeme sušením a vátím nebo vyplavením semena. Při prvním způsobu ihned rozprostřeme vylisované výtlačky se semeny ve vrstvě nejvýše 8 až 10 cm a pravidelným obrácením je vysušíme. Rozhodně nesmíme nechávat výtlačky na hromadách, poněvadž se rychle zapařují, takže semena ztrácejí svou klíčivost a životnost. Po vysušení přeženeme výtlačky ihned přes obyčejná vějidla (fukary) na obilí nebo čistící mlýnky se síty, čímž se semena oddělí.
Podle druhého způsobu dáváme matoliny získané z plodů do žlabů nebo kádí naplněných vodou, v kterých jsou pohroužena síta, a dvakrát je promyjeme. Při prvním propírání používáme sít s otvory 8X8 mm, abychom zadrželi a oddělili jen větší částečky hmoty. Semena a drobnější částečky usedají na dno žlabu nebi kádě. Při druhém praní používáme sít s menšími otvory 3X3 mm, které propouštějí drobné částečky výtlačků a zadržují semena. Semena se potom ihned vysuší. Necháváme-li semena po delší dobu ve vodě, zárodky se ničí a semena ztrácejí klíčivost.
Semena (pecky) višní a slivoní se vylušťují z plodů speciálními odpeckovači. Při výrobě šťáv višně a slívy procházejí mačkadlem plodů, načež se drť vylisuje lisem a pecky se oddělí propráním. Pecky broskvoní, tím pecky z dužniny. Vyluštěné pecky z plodů peckovin se ihned properou, zbaví zbytků dužniny a vysuší; se zbytky dužniny je nelze nechat na hromadách déle než 6 až 8 hodin.