Hustota jahodníkových rostlin ve výsadbě

Pokusy moskevské ovocnářské výzkumné stanice bylo zjištěno, že sklizeň jahod vzrůstá se zvýšením (do určité hranice) počtu vysázených rostlin. Je to zřejmé z těchto údajů:

Závislost sklizně jahod na počtu vysazených rostlin

Z tabulky je zřejmé, že nejvyšší sklizně bylo dosaženo při výsadbě 80.000 – 110.000 sazenic na 1 ha. Při dalším zvýšení počtu rostlin na jednotku plochy jsou rostliny stěsnány a výnos se tedy sníží.

Rostliny musejí být na ploše vysazeny tak, aby bylo možno obdělávat jahodovny s nejmenším pracovním vypětím. Nejhospodárnější způsob výsadby, odpovídající všem požadavkům současné agrotechniky, je jednořádková a dvouřádková výsadba.

Při zakládání velkých výsadeb je nutno použít jednořádkové výsadby. Při ní je možno použít ve velkém rozsahu mechanizačních prostředků při ošetřování jahodovny, což má velký význam. U jednořádkové výsadby má být vzdálenost mezi řadami 70 – 80 cm a mezi rostlinami v řadě 15 – 20 cm. Při dvouřádkové výsadbě jsou vzdálenosti mezi krajními řadami 80 cm, v pásu 40 cm a mezi rostlinami v řadách 15 – 20 cm.

Jahodovny zakládáme zpravidla na oddělených pozemcích. Praxe dokázala, že mnohé jahodovny, zejména na pozemcích v zimě nedostatečně chráněných, často vymrzají a v létě trpí vysušením půdy výsušnými větry. Smíšené výsadby jahodníku s keřovitými bobulovinami (rybízem a angreštem) snášejí mnohem lépe kruté zimy a v létě méně trpí výsušnými větry.

Smíšená výsadba vytváří nejpříznivější klimatické podmínky pro jahodovny a zaručuje úspěšný vývoj rostlin. Keře bobulovin zadržují v zimě sníh, což chrání jahodník před vymrzáním a podporuje nahromadění velké zásoby vláhy v jarním období. Kromě toho se jahodník probouzí po roztání sněhu v dobře chráněném prostředí rychle k vegetaci, vytváří v krátké době mohutnou zelenou hmotu, která zajišťuje vysoký výnos, velké a sladké plody.

Ve smíšených výsadbách umístíme jahodník mezi řadami rybízu a angreštu. Šířka těchto meziřadí má být 8 – 10 m, kde je možno umístit 5 až 7 řad jahodníku. Krajní řady jahodníku mají být vzdáleny 1,5 m od keřů rybízu nebo angreštu.

Jahodník lze též pěstovat v mladých sadech, zejména v záhumencích: v sadech jádrovin do věku stromů 8 – 10 let, v sadech peckovin do věku stromů 6 – 8 let. Ve starších sadech se nedoporučuje vysazovat jahodník mezi řadami, neboť značné zastínění působí nepříznivě na vývin a výnos jahodníku.

V nynější praxi pěstujeme jahodník „trsovým“ nebo „pásovým“ způsobem. Při výsadbě „trsové“ odstraníme šlahouny, které se tvoří na matečných rostlinách, a ponecháváme jen trsy nejsilněji vyvinutých rostlin. Tento způsob pěstování přináší velké výnosy s velmi jakostními plody.

Při „pásovém“ pěstování neodstraňujeme šlahouny, nýbrž je jen prořezáváme, a plochu mezi řadami necháme úplně zarůst rostlinami. U tohoto způsobu husté výsadby trpí rostliny zpravidla nedostatkem vláhy a špatným obděláváním půdy. Proto výnos prudce klesá, rostliny slábnou a jahodovny často zajdou.