Zavlažování

Vláha je pro životní činnost rostliny nepostradatelná. Při nedostatku vláhy je nemožný normální vývoj rostliny a získání dobrých sklizní ovoce. pro dobrý vývoj ovocných stromů je třeba 500 – 700 mm srážek ročně. Při nižších atmosférických srážkách klesá rychle výše sklizně. Proto je nutno zavést v sadech založených v oblastech s nedostatkem vláhy umělé závlahy. Je několik způsobů zavlažování: 1. misková závlaha neboli zaplavení „mís“ stromů, 2. stružkami (podmokem, infiltrací), 3. výtopou celých ploch, 4. zadešťováním.

Závlaha misková

Při tomto způsobu zavlažování se vpouští závlahová voda do „mís“ kmenů stromů. K tomu se zřídí kolem stromů trvalé „mísy“ tak prostorné, abychom zabezpečili zásobení stromu vláhou, naplníme-li je jednou až dvakrát vodou. „Mísu“ prohloubíme a dobře urovnáme. Hrázky dobře ztužíme násypem zeminy. Středem mezi řadami prochází jedna napájecí strouha, která je spojena s menšími stružkami s „mísami“ u kmenů stromů. Po závlaze, jakmile se voda vsákla, zkypříme půdu „mís“, abychom zabránili tvoření škraloupu.

Miskové závlahy pomocí hrázek se používá nejčastěji v zatravněných sadech. Nedostatkem tohoto způsobu je, že voda vsakuje do půdy na omezené ploše, přičemž se nedostane vláhy značné části kořenového systému.

Závlaha stružková (podmokem)

Při tomto způsobu zavlažování zřídíme mezi řadami stromů v sadě speciální zavlažovací, 20 – 25 cm hluboké stružky. Vyhloubíme je s mírným sklonem od základního vodního zdroje pluhem nebo ručně. Vzdálenost mezi stružkami se řídí podle propustnosti půdy. Na těžkých půdách vyhloubíme stružky ve vzdálenosti 100 – 150 cm od sebe, na lehkých půdách 70 – 100 cm. Délka stružek závisí také na půdních podmínkách. Na těžkých půdách vyhloubíme stružku v délce až 100 m, na lehkých nejvýše 50 m. Po závlaze, kdy vsákla voda do půdy, stružku zahrneme.

Tento způsob je nejjednodušší a nejrozšířenější. Je při něm možno zmechanizovat všechny práce, souvisící se závlahou.

Závlaha výtopou

Je to dočasné zatopení plochy sadu. Přitom se rozdělí celá plocha sadu na jednotlivé díly. Jejich velikost se řídí podle stanoviště. Na každém dílu dobře urovnáme půdní povrch, okraje pozemku ohradíme násypem zeminy, a pak napustíme vodu. Tohoto způsobu se používá v sadech Střední Asie a Zakavkazska, kde bývají meziřadí sadu oseta vojtěškou.

Nedostatkem závlahy sadů výtopu je nehospodárné využití vody a porušování půdní struktury.

Zadešťování

Při tomto způsobu se přivádí voda v potrubí ke speciálnímu zařízení, které rozstřikuje vodu vysokým tlakem jako déšť. Tímto způsobem je možno upravovat vlhkost půdy podle požadavků rostlin. V porovnání s ostatními způsoby se spotřebuje k zadešťování mnohem méně vody. Při zadešťování se zvyšuje též relativní vlhkost vzduchu.

1. Doba závlahy

Dobu závlahy určujeme podle toho, kolik vody potřebují rostliny v různých fázích vegetace. Nejvíce vody potřebují stromy v údobí intenzivního růstu. Proto zavlažujeme po prvé brzy na jaře, před rašením pupenů, abychom umožnili normální kvetení a nasazování plodů. V době květu se nedoporučuje zavlažovat, poněvadž by závlaha mohla způsobit opad nasazených plodů.

Po druhé zavlažujeme 10 – 15 dní po odkvětu a nasazení plodů, abychom posílili vývin listů a přírůstků stromů. Po třetí zavlažujeme po červnovém opadu části nasazených plodů, abychom podporovali vegetativní růst stromů i vývin plodů. Po čtvrté zavlažujeme 2 – 3 týdny před sklizní plodů. V době zrání plodů se nedoporučuje zavlažovat, protože by to mohlo způsobit pukání plodů. Po páté zavlažujeme po sklizni ovoce.

Podle zkušeností snášejí ovocné stromy kruté zimy lépe ve vlhčí půdě. Proto se doporučuje zavlažovat v suchých oblastech podle počasí ještě pozdě na podzim.

1. Množství vody potřebné k závlaze

Množství vody potřebné k závlaze se řídí půdními a klimatickými podmínkami, jakož i druhem a vzrůstem výsadby.

Největší část kořenového systému ovocných stromů je v hloubce do 1 m. Tato vrstva půdy, v níž se rozprostírá kořenový systém, má být tedy vláhou dobře zásobena. K tomu je zapotřebí na každé zavlažení 1 ha plochy 500 až 1200 m3 vody. V jižních suchých oblastech se dávka vody zvyšuje na 1500 m3.

Při stanovení množství vody k závlaze je třeba dbát na roztoky minerálních solí ve vrstvách spodiny, abychom nezpůsobili zasolení půdy v sadě. Při velkých dávkách proniká voda do vrstev obsahujících soli, při zpětném stoupání vody se soli dostávají na povrch půdy a zasolí ji, což je škodlivé pro ovocné stromy. Dávky závlahové vody nesmějí převyšovat množství vypočítané na zavlažení té vrstvy půdy, v níž jsou kořeny.

V suchých oblastech je zavlažování základním agrotechnickým opatřením, umožňujícím dosáhnout vysokých sklizní. Výsledky pokusů, získané v sovchozech na Krymu, dokazují, že se zvýšenou závlahou prudce stoupá sklizeň ovoce (viz tabulku):

Zvýšení výnosů v souvislosti s dávkami závlahy (podle Rjabova)