Vegetativní rozmnožování podnoží

Některé podnože, na příklad kdoule, duzéry, jančata se rozmnožují nikoli semeny, nýbrž vegetativní cestou – oddělky a řízky. K tomu musí mít každá školka podnožovou matečnici.
Matečnici uvedených druhů zakládáme na úrodných, dobře obdělávaných a dostatečně zavlažovaných půdách. Do matečnice vysadíme dvouleté rostliny se vzdáleností mezi řádky 1,5 až 2 m a jednotlivé rostliny v řadě na vzdálenost 60 až 70 cm. matečné rostliny musíme zvlášť pečlivě ošetřovat. Půdu udržujeme jako černý úhor, pravidelně jí hnojíme a soustavně bojujeme proti škůdcům a nemocem.
Abychom získali oddělky, seřízneme krátce vysazené matečné rostliny na jaře příštího roku, ponecháváme části kmínků (čípky) dlouhé 5 až 6 cm. řez vyvolá tvorbu četných výhonů na čípcích. Když dosáhnou mladé výhony délky 12 – 15 cm, nakopčíme je do 5 – 7 cm jejich délky kyprou, humózní půdou. Jakmile dosáhnou délky 20 – 25 cm, opakujeme přihnojování. Někdy je třeba i třetího nakopčení. Nakopčujeme po zalití nebo po dešti. Zalévání později opakujeme, zvláště nastane-li horko a sucho.
Na jaře a v létě tvoří přihrnuté výhony ve své spodní části kořeny. Na podzim po ukončení růstu se zakořeněné výhony odhrnou, oddělí od matečné rostliny a vysazují ve školce. Musíme je oddělovat ostrým nožem, nikdy je nesmíme odtrhávat, jak se někdy stává. Odtrháváním matečné rostliny velmi poškozujeme.
Příliš hluboké seříznutí matečné rostliny vysiluje a zeslabuje. Proto jim ponecháme vždy po pěti letech jeden rok „ odpočinku“. Při náležitém ošetřování můžeme používat matečných rostlin 15 – 20 let k získávání oddělků.
Řízky odebíráme na podzim po opadu listů, před příchodem silných mrazů. Odebíráme je z jiných matečných rostlin, nikoli z těch, kterých jsem použili k získání oddělků.
U duzérů a kdoulí odřízneme výhony na řízky roubovacím nožem, u jančete je odlomíme. Při opatrném odlomení výhonů zůstanou na matečné rostlině jen zcela nepatrné ranky, které jí nezpůsobují velkou škodu. Ze seříznutých nebo odlomených výhonů nařežeme řízky asi 20 cm dlouhé, které potom roztřídíme a svazujeme ve svazky po 25 – 50 kusech, a pak je zakládáme ve sklepě do vlhkého a kyprého písku.
Řízky zakládáme takto:
Svazečky klademe na hliněnou podlahu sklepa do jedné vrstvy „patkami“ vzhůru, a to tak, aby mezi nimi nebyly mezery, a zahrneme je tak, aby byly přikryty 4 – 5 cm silnou vrstvou písku. Potom klademe druhou vrstvu, kterou zasypeme pískem tak jako první, atd. Když jsem uložili všechny řízky, zesílíme krycí vrstvu písku na 10 cm a slabě zalijeme vodou. V tomto uspořádání necháme uložené řízky až do jara.
Pozemek pro výsadbu řízku musí být již na podzim připraven a dobře vyhnojen. S příchodem jara, jakmile půda jen poněkud oschla, vyjmeme řízky a prohlédneme je. Poškozené a shnilé vyřadíme a zdravé vysadíme. Sázíme je rýčem nebo kolíkem do řad asi 20 cm vzdálených a v řádcích na vzdálenost 10 cm řízek od řízku.
Řízky sázíme šikmo, v úhlu 45°, a to tak hluboko, aby vyčnívalo ze země pouze vrchní očko. Půdu kolem řízků ze všech stran co nejlépe přitlačíme. Vysázené řízky důkladně zalijeme vodou a pokryjeme dobrou slámovou řezankou, listím nebo jiným materiálem. Zalévání řízků opakujeme, až zakoření a až se na nich objeví výhonky.
Na výživné, dobře zpracované půdě a při pečlivém ošetřování vytvoří řízky za rok mohutné kořání a jejich výhony dosáhnou až 70 cm délky.

1. Rozmnožování odnožemi neboli odkopky (kořenovými odmlaky)

Mnohé odrůdy višní a slivoní tvoří každým rokem hodně kořenových odnoží. Těchto jednoletých přírůstků můžeme použít jako podnoží. Jak dokazuje praxe mnoha školkařů, ujímají se očka a roubovanci naštěpovaní na višňové odkopky rostou stejně jako na podnožích vypěstovaných ze semene. Používání višňových a pivoňových odkopků jako podnoží umožňuje ovocným školkám značně zvýšit produkci sadby těchto velmi hodnotných a raných ovocných druhů.
Odkopy dobýváme v sadě na podzim, když ukončily růst, a necháme je založení v zemi až do jara. Brzy na jaře je vsadíme na první tabuli školky jako podnože kulturních odrůd.