Zaštipování letorostů

Očkovanci některých odrůd často předčasně (již v prvním roce) tvoří postranní výhony. Tím se oslabuje vzrůst hlavního výhonu a rostlina nabývá keřovitého tvaru. Abychom dosáhli normálního vývinu očkovanců, zaštipujeme první rok postranní výhony tvořící se na nich, čímž je přetvoříme na posilovací obrost. Postranní výhony zaštipujeme, když se na nich utvořilo 6 – 8 listů. Zaštípnutím odejmeme postranní výhony nikoliv jednou, nýbrž dvakrát. Zkrácením postranních výhonů přispíváme k zesílení očkovance a jeho růstu.
V severních oblastech země a také na Urale a na Sibiři pěstují stromky jádrovin a peckovin jako zákrsky s kmínkem 20 – 25 cm vysokým. Tu u nich zakládají korunu prvním rokem. Proto zaštipují vrcholek, když očkovanci dosáhnou 30 cm výšky. Na konci roku dosáhnou postranní letorosty, vyrašivší po zaštípnutí vrcholku, normální délky a utvoří plnou korunku. Takto tvarované sazenice jsou způsobilé k výsadbě na trvalé stanoviště v sadě.
V jižních oblastech formují korunku u štěpovanců peckovin (slivoní, višní, meruněk) v prvním roce. Proto zaštipují vrchol, když dosáhne očkovanec 60 – 70 cm výšky. Tímto zásahem získají n podzim úplně hotové sazenice.