Ovocnářství » Sad s poléhavými ovocnými stromky

Ošetřování sadu s poléhavými stromy

admin — Thu, 04 Aug 2011 14:59:26 +0000

Sady s poléhavými stromy je nutno vzorně ošetřovat. Abychom nahromadili velké množství vláhy a zničili na jaře plevel, musíme na podzim zorat a překopat meziřadí. Pod korunami stromů musíme půdu zkypřit zvláštními motyčkami (škrabačkami) a současně ji pohnojit. Po zorání a zrytí půdy připevníme všechny větve ovocných stromů k zemi, abychom je uchránili před zmrznutím a kmen i větve nakopčíme zeminou na 8 až 10 cm vysoko.
Zvláštní pozornost je nutno věnovat tomu, aby stromy v zimě nezmrzly. Proto zakrýváme v oblastech s nedostatečnou sněhovou pokrývkou na podzim před zamrznutím půdy ovocné stromy chvojím, bramborovou natí, rákosím a jiným materiálem. Nedoporučuje se používat k tomu slámy, protože se v ní ukrývají myši. Stromy však nesmíme zakrývat brzo, poněvadž při teplém a vlhkém podzimním počasí mladé výhony pod pokrývkou často vyhnívají. Kromě toho se při brzkém zakrývání stromů uhnízdí pod pokrývkou myši, vyhrabují díry a v zimě pak ohryzují stromky. Objeví-li se myši, je nutno na celé ploše sadu i na okolních pozemcích klást otrávené nástrahy.
Na počátku zimy je nutno použít všech vhodných způsobů k zadržování a nahromadění sněhu v sadě, aby byly stromky do příchodu silnějších mrazů dobře zakryty sněhem. V zimě v době oblevy je nutno sníh okolo stromů soustavně ušlapávat. Ušlapaný sníh znemožňuje myším proniknout k ovocným stromům, do jisté míry chrání stromy před poškozením hlodavci. Novosibirská pokusná ovocnářská stanice doporučuje zpomalovat rychlé tání sněhu na jaře. Proto pokrýváme sníh slabou vrstvou chlévské mrvy nebo rohožemi.
V oblastech, kde bývá málo sněhu nebo kde není vůbec sníh, zakrýváme poléhavé stromy 1é až 15 centimetrovou vrstvu země.
Na jaře po roztání sněhu a po úplném rozmrznutí půdy odkryjeme stromky. Nesmíme to vše učinit příliš záhy. Pokrývka zpomaluje o několik dní počátek vegetace poléhavých stromů, a proto začínají kvést až po jarních mrazících. Nejlépe je odkrývat stromky odpoledne, za chladnějšího nebo pošmourného počasí.
Abychom zabránili úžehu kůry, natřeme stromky ihned po odkrytí vápenným mlékem. Zároveň musíme přerýt meziřadí i řady stromů v sadě. V létě udržujeme půdu v černém úhoru a prostou plevele. V druhé polovině léta přestane kypřit půdu, aby ovocné stromy včas zakončily svůj vegetativní růst a dobře se připravily na zimu.
Abychom uchránili koruny před jarními mrazíky, nadzvedneme je do výšky 35 až 40 cm nad povrch půdy. V těchto vrstvách vzduchu je nejmenší pravděpodobnost, že budou květy poškozeny jarními mrazíky. Proto též sady zakuřujeme a vyhříváme ohřívadly. Abychom květy co nejspolehlivěji ochránili před mrazy, pokrýváme ovocné stromy dřevěnými stěnami, slámou a jiným materiálem.
Velmi důležité je rozložit včas větve a výhony koruny a připevnit je k zemi dřevěnými háčky. Nejvhodnější dobou pro to je konec června až začátek července. Neuděláme-li tuto práci včas, nestačí většina odrůd dokončit růst a přechází do zimy s velmi slabě vyvinutými pupeny, které pak v zimě často zmrzají.
Výhony musíme rozložit a upevnit opatrně, abychom je nepolámali. Musí směřovat na všechny strany a musí být dobře osvětlené. Spodní větve mají být ve výši 10 až 15 a všechny ostatní nejvýše 25 až 35 cm nad zemí.
Plody na větvích se nesmějí dotýkat země. Přílišným zahřátím a vlhkostí půdy se rychle kazí. Proto podkládáme pod větve s nasazenými plody podpěry. Pod plody se nedoporučuje podkládat seno, slámu, listí a jiný snadno zahnívající materiál.
Poléhavé ovocné stromy potřebují soustavné hnojení a přihnojování. Jen za těchto předpokladů lze získat vysoké každoroční sklizně a normální přírůstky dřeva. Výše hnojivých dávek závisí na předcházejícím zásobení půdy živinami, na jejím stavu a na věku stromku. Novosibirská pokusná ovocnářská stanice doporučuje tento směrný systém hnojení: První dva roky po výsadbě v předjaří postýláme okolí kmenů stromů asi 5 kg zetlelé chlévské mrvy na 1 m2. V první polovině létě přihnojujeme jednou až dvakrát močůvkou, rozředěnou pětinásobným až šestinásobným množstvím vody a dáváme 2 konve ke každému stromu. V 3. až 4. roce po výsadbě, kdy udržujeme sad v černém úhoru, hnojíme záhy na jaře celou plochu sadu zetlelou chlévskou mrvou v dávce 20 až 25 tun na 1 hektar. Pěstujeme-li v sadě meziplodiny, dáváme hnojivo do „mís“ , a to 8 až 10 kg na 1 m2.
Když dosáhnou stromky 5 až 8 let, musíme sad pohnojit každoročně 20 až 25 tunami uleželé chlévské mrvy na 1 hektar. V tomto období přihnojujeme v létě dvakrát hnojůvkou nebo drůbežím trusem, v dávce asi 5 – 6 konví ke každému stromku. Na podzim, při orbě na hrubou zapravujeme minerální hnojiva: hnojíme 120 kg superfosfátu, 60 kg draselné soli (uvedeno v rozpustných živinách) na 1 hektar celkové plochy sadu. Když dosáhnou stromky své plné plodnosti a věku přes 8 let, zvýšíme na dvojnásobek uvedené dávky organických a minerálních hnojiv. Přihnojujeme dvakrát: poprvé v polovině května, před kvetením, podruhé 2 až 3 týdny po odkvětu, na posílené vzrůstu a vývinu plodů.
Při nedostatku chlévské mrvy je ji možno částečně nahradit dusíkatými minerálnímu hnojivy, například síranem amonným, kterým hnojíme záhy na jaře, v době prvního překopávání, v dávce 3 až 4 q na 1 hektar.
Uvedené dávky hnojiv jsou směrné. Můžeme je zvyšovat nebo snižovat podle stavu půdy a výsadby.
Při náležitém ošetření začínají poléhavé ovocné stromy plodit velmi brzo, již 2. až 3. rok po výsadbě. Ve věku 8 až 10 let již dávají tržní sklizeň 40 – 50 kg ovoce na jeden strom. Ve věku 20 až 25 let dosahuje sklizeň 12é až 150 kg ovoce na strom.

Tvarování koruny a řez poléhavých stromů

admin — Thu, 04 Aug 2011 14:58:46 +0000

Koruny poléhavých stromů vytvoříme skloněním hlavních základních větví k zemi, a to v různé výšce v potřebném směru. Ohnuté větve udržíme v šikmé poloze zvláště k tomu zhotovenými ohybadly. Je několik typů tvarování koruny poléhavých stromů. V sadech Sibiře a Uralu je nejvíce rozšířen tvar plošný, talířovitý, talířovitě keřovitý a minusinský.

1. Plošný tvar

Při tvarování plošné koruny vyvedeme jeden střední, vodorovně položený, prodlužující výhon. Od něho vedeme postranní větve prvního, druhého a dalších řádů, které jsou pokryty postranním obrostem. )

2. Talířovitý tvar

Talířovitou korunu tvarujeme stejně jako plošnou. Rozdíl je jen v tom, že vedeme všechny hlavní větve od prodlužujícího výhonu na všechny strany. Tak získáme korunu talířovitého tvaru.
Při tomto způsobu tvarování koruny seřízneme svisle vysázené jednoleté štěpovance ve výšce 35 až 4é cm. čtyři horní nejsilnější ohneme a vedeme různými směry. Na těchto hlavních větvích zakládáme větve druhého a třetího řádu.
Tohoto tvaru se používá hlavně v oblastech s velkým množstvím dešťových srážek. Praxe ukazuje, že tato výsadba dává lepší výsledky než plošný tvar koruny. U plošného tvarování se koruna a kořání vyvíjí jednostranně, což hodně snižuje délku života stromu.

3. Talířovitě keřovitý tvar

Tento tvar byl zaveden Novosibirskou pokusnou ovocnářskou stanicí. Podstata tvarování této koruny spočívá v tom, že se strom v prvních 3 až 4 letech tvaruje vodorovně, podle typu talířovitého tvarování, avšak potom se utvoří na vodorovných větvích svislé výhony, délky až 1,5 m, a koruna nabývá talířovitě keřovitého tvaru. Tento typ koruny ovocných stromů je hodně rozšířen v oblastech s dostatečným množstvím vláhy, kde dosahuje sněhová pokrývka v zimě značné výšky.
V minusinském okrese Krasnodarského kraje je hodně rozšířen tak zvaný „Minusinskij stljaněc“. Při této metodě se tvoří koruna šikmé poloze, avšak hlavní větve se rozprostírají nikoli v jedné rovině, nýbrž v patrech. Proto je koruna při tomto způsobu mnohem vyšší než při formě talířovité. Tento typ koruny se doporučuje pro vlhčí oblasti se silnou sněhovou pokrývkou.

4. Řez

Řez poléhavých ovocných stromů je velmi důležitým opatřením. Řez provedený nesprávně a v nevhodné době zaviní slabý vývoj stromů a pozdní plodnost. Řez poléhavých ovocných stromů děláme v prvním roce po výsadbě. Vysazené jednoleté štěpovance seřízneme přibližně o ¼ jejich délky, abychom vyvolali tvoření postranních výhonů, z nichž se zakládá korunní kostra. V dalších letech seřízneme prodlužující výhony hlavních větví o 1/3 jejich délky, zároveň zkracujeme postranní obrost.
Stupeň řezu závisí na biologických vlastnostech odrůdy a na sile vývoje rostliny. Odrůdy, které jsou slabě rozvětvené, ale tvoří silné roční přírůstky, seřízneme silněji, odrůdu dobře se rozvětvující, avšak dávající slabé přírůstky, seřízneme méně. V létě pak všechny svisle rostoucí letorosty, dokud jejich vrcholky ještě nezdřevnatěly, krátce zaštípneme. Během léta zaštipujeme třikrát až čtyřikrát.
Zároveň s řezem prosvětlujeme korunu tím, že odstraníme jednotlivé větve. Děláme to z jara před naléváním pupenů. Při osvětlování odstraňujeme především suché a nemocemi s škůdci poškozené větve, pak odstraníme větve. Které způsobují přílišné zhuštění koruny.
Koruna poléhavého tvaru musí být dobře prosvětlena a ze zdravých větví.

Založení sadu s poléhavými stromy

admin — Thu, 04 Aug 2011 14:57:51 +0000

Sad s poléhavými stromy zakládáme z jednoletých sazenic. Zvláštností výsadby tohoto sadu je to, že se stromky nesázejí svisle do půdy, nýbrž šikmo, pod úhlem 35 – 40°. Lepší osvětlení stromů umožní severo-jižní směr řady. Na svazích se doporučuje, aby vrcholy stromů směřovaly proto svahu vzhůru. Při šikmém vysazování je nutno věnovat pozornost tomu, aby byla jizva po odstranění čípku sazenice obrácena dolů.
Doba výsadby se řídí klimatickými podmínkami stanoviště. V oblastech, kde napadne záhy sníh, udržuje se stejnoměrně a ve velkém množství, je možno vysazovat na podzim, 15 až 20 dní před zamrznutím půdy. Ve stepních oblastech s malou sněhovou pokrývkou vysazujeme záhy na jaře před rašením pupenů. Po výsadbě zalijeme každý stromek 2 až 3 konvemi. Je-li v době výsadby na jaře sucho, opakujeme zálivku dvakrát až třikrát. Při výsadbě na podzim stromky ihned přihrneme k zemi a dřevěnými háčky je připevníme. Vrcholek sazenice zakryjeme zeminou. Při jarní výsadbě připevníme sazenice za 1 až 1 ½ měsíce po zakořenění, jakmile začínají růst. Vrcholky stromů přitom musí být nejméně 10 až 15 cm nad povrchem země.
V prvních 4 až 5 letech po výsadbě, dokud se ještě rostliny nerozrostly, využijeme meziřadí k pěstování zeleniny a okopanin. Ve stepních oblastech a v oblastech, kde je málo sněhu, doporučuje se k udržení sněhu a k rovnoměrnějšímu rozdělení sněhu zavést smíšené výsadby poléhavých tvarů s doplňkovými výsadbami ve 2 až 3 poschodích. Jako doplňkové plodiny použijeme při dvouposchoďové výsadbě rybízu a při tříposchoďové výsadbě přidružíme višně nebo zákrskové jabloně-renety. Výsev (ob řadu) kukuřice, slunečnice a jiných rostlin s vysokými lodyhami přispívá také k nahromadění sněhu. Dovolí-li to půdní poměry, můžeme v meziřadí vysazovat bobuloviny, rybíz a angrešt.

Volba stanoviště pro sad s poléhavými stromy

admin — Thu, 04 Aug 2011 14:57:11 +0000

Volba místa a směru sklonu sadu s poléhavými tvary má velký význam. Pro takové sady je nutno zvolit pozemky s mírným sklonem, kde nebývá v zimě odvát sníh. Nížiny a kotliny, v nichž se v předjaří a na podzim soustřeďuje studený vzduch, se k založení takového sadu vůbec nehodí.
V jižních stepních oblastech Uralu a Sibiře se nedoporučuje volit jižní svahy pro zakládání sadů s těmito tvary. Na těchto svazích dosahuje teplota v létě často 50 – 60°C na povrchu půdy a stromy trpí slunečními úžehy.
Sady s poléhavými tvary vyžadují dobře chráněné polohy. Není-li přirozená ochrana, je naprosto nutné vytvořit umělou ochranu vysázením ochranných lesních pásů takových druhů lesních stromů, které v této oblasti dobře rostou.
Při přípravě půdy, hnojení, kopání jam a jiných nutných opatřeních se dbá při zakládání sadů poléhavých tvarů stejných požadavků jako při zakládání sadů kmenných stromků.