<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>Ovocnářství &#187; Příprava ovocných semen</title>
	<atom:link href="https://www.ovocnarstvi.eu/rubrika/ovocna-skolka/matecne-semenne-vysadby/priprava-ovocnych-semen/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://www.ovocnarstvi.eu</link>
	<description></description>
	<lastBuildDate>Wed, 03 Dec 2025 12:37:48 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs-CZ</language>
		<sy:updatePeriod>hourly</sy:updatePeriod>
		<sy:updateFrequency>1</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=3.7.41</generator>
	<item>
		<title>Stratifikace semen</title>
		<link>https://www.ovocnarstvi.eu/ovocna-skolka/matecne-semenne-vysadby/priprava-ovocnych-semen/stratifikace-semen/</link>
		<comments>https://www.ovocnarstvi.eu/ovocna-skolka/matecne-semenne-vysadby/priprava-ovocnych-semen/stratifikace-semen/#comments</comments>
		<pubDate>Wed, 03 Aug 2011 16:05:55 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[admin]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Příprava ovocných semen]]></category>
		<category><![CDATA[Stratifikace semen]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.netbrana.cz/demo/wp/?p=891</guid>
		<description><![CDATA[Semena mnohých ovocných stromů nejsou po vyluštění z plodů ještě způsobilá vyklíčit. K normálnímu vyklíčení potřebují poměrně dlouhé přípravné údobí, tak zvané „posklizňové dozrávání“. Délka tohoto údobí závisí na biologických vlastnostech druhu, avšak také na podmínkách vnějšího prostředí, v nichž dozrávání probíhá. U semen peckovin – višně, slivoně, třešně a jiných – je toto údobí [&#8230;]]]></description>
				<content:encoded><![CDATA[<p>Semena mnohých ovocných stromů nejsou po vyluštění z plodů ještě způsobilá vyklíčit. K normálnímu vyklíčení potřebují poměrně dlouhé přípravné údobí, tak zvané „posklizňové dozrávání“. Délka tohoto údobí závisí na biologických vlastnostech druhu, avšak také na podmínkách vnějšího prostředí, v nichž dozrávání probíhá. U semen peckovin – višně, slivoně, třešně a jiných – je toto údobí dozrávání o hodně delší než u jádrovin (jabloně a hrušně).<br />
Délka údobí dozrávání semen je rozdílná nejen u jednotlivých druhů, ale také u jednotlivých variací téhož druhu. U rostlin rostoucích v severních oblastech je údobí dozrávání mnohem kratší než u rostlin rostoucích v jižních oblastech. Známe-li údobí dozrávání semen, můžeme je k výsevu včas připravit. Posklizňové dozrávání ovocných semen probíhá nejúspěšněji, je-li dostatek vláhy a volný přístup vzduchu při teplotě +3 až 5°C. nejsou-li zachovávány tyto podmínky, zpomaluje se proces dozrávání nebo se vůbec zastaví.<br />
Ve výrobě se posklizňové dozrávání ovocných semen uskutečňuje pomocí stratifikace.<br />
Stratifikace záleží ve smíšení jedné části semen se 3 až 4 částmi říčního nebo vypraného písku, ve zvlhčení a náležitém uložení této směsi. Směs dobře promícháme, aby se semena v písku stejnoměrně rozdělila, a silně jí provlhčíme. Místo písku je možno použít zvětralé a rozmělněné rašeliny, používané k topení. Rašelinu je třeba pro stratifikaci včas připravit, dobře vysušit a prosít jemným sítem.</p>
<p><strong>Nejzazší časovou hranicí ke stratifikaci semen jsou tyto lhůty před výsevem:</strong></p>
<p><em>Druhy a variace	v písku:</em></p>
<p>Jabloň lesní	90 dní<br />
Anýzové	80 &#8211; 90 dní<br />
Číňanka	70 dní<br />
Sibirka	25 &#8211; 30 dní<br />
Hrušeň lesní	90 dní<br />
Višeň obecná	150 &#8211; 180 dní<br />
Ljubská višeň	150 &#8211; 180 dní<br />
Mahalebka	120 &#8211; 150 dní<br />
Myrobalán	120 &#8211; 150 dní<br />
Obyčejná meruňka	100 dní<br />
Meruňka sibiřská	50 &#8211; 60 dní<br />
Trnka	150 &#8211; 170 dní</p>
<p><em>Druhy a variace v rašelině:</em></p>
<p>Jabloň lesní 70 dní<br />
Anýzové 60 &#8211; 70 dní<br />
Číňanka 60 dní<br />
Sibirka	25 &#8211; 30 dní<br />
Hrušeň lesní 60 &#8211; 70 dní<br />
Višeň obecná	150 &#8211; 180 dní<br />
Ljubská višeň	150 &#8211; 180 dní<br />
Mahalebka	120 &#8211; 150 dní<br />
Myrobalán	120 &#8211; 150 dní<br />
Obyčejná meruňka	100 dní<br />
Meruňka sibiřská	50 &#8211; 60 dní<br />
Trnka	150 &#8211; 170 dní</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>Rašelina zkracuje – ve srovnání s pískem – údobí posklizňového dozrávání a poněkud zvyšuje klíčivost semen. Příznivý vliv rašeliny souvisí s její dobrou vzdušností a způsobilostí uchovávat vlhkost stejnoměrně a déle. Kromě toho je rašelina lehčí než písek. Proto je možno zasílat v ní stratifikovaná semena na větší vzdálenosti pohodlněji. Nedostatkem stratifikace semen v rašelině je, že lze rašelinu těžko oddělit od semen, což je nutné při výsevu secím strojem.<br />
Semena stratifikovaná v písku a v rašelině navrstvíme do dřevěných truhlíků a uložíme je ve sklepě při teplotě +3 až 5°C. Po dobu uložení je nutno udržovat semena vlhká. Proto vysypeme nejméně jednou za měsíc směs z truhlíků a poléváme ji vodou, načež ji dobře promícháme rukama a vpravíme znovu do truhlíků. Promíchání zajišťuje rovnoměrnou vlhkost směsi a usnadňuje přístup vzduchu k semenům. Velké množství semen promícháme lopatou a zvlažíme. Nikdy nesmíme připustit, aby stratifikovaná semena zaschla. To by přerušilo dozrávání.<br />
Zvláště pozorně je nutno pečovat o stratifikaci peckovin. Ve školkařské praxi neuspokojuje často výsev peckovin klíčivostí. Přitom je nízká klíčivost způsobena hlavně nestejnorodostí semen a tím, že procházejí údobím dozrávání v nestejnou dobu. Pokusy bylo zjištěno, že po výsevu vyklíčí jen ta semena peckovin, která v procesu stratifikace úplně dozrála, takže pukají pecky. Semena, u nichž údobí dozrávání trvá dlouho a pecky nezačínají pukat, nevyklíčí zpravidla v roce, kdy byla vyseta.<br />
Normální dozrávání semen při stratifikaci lze dosáhnout regulací teploty. Z počátku se stratifikovaná semena uchovávají při teplotě +3 až 5°C. to je nejvýhodnější teplota pro dozrávání. Jakmile u části semen, která již prošla údobím dozrávání, pukají pecky a začínají se objevovat klíčky, uložíme všechna semena do prostředí, o nižší teplotě, o +2 do -1°C. U semen, která již prošla stratifikací, při snížené teplotě klíčky nepřerůstají. Zatím i ostatní semena do výsevu dokončí dozrávání.<br />
Brzy na jaře, kdy ještě není připravena půda pro výsev, je nutno dbát o to, aby u semen nepřerostly klíčky. Výsev takových semen secím strojem je velmi obtížný a často se při něm ulámou klíčky nebo se značně pokroutí. Kromě toho jsou vyklíčená semena vždy velmi citlivá k zaschnutí.<br />
Abychom zabránili naklíčení stratifikovaných semen na jaře, musíme zakrýt místa, kde je uchováváme, sněhem a pokrýt rohoží, slámou nebo jinou přikrývkou, chránící sníh před roztáním. Semena můžeme také vyklopit z truhlíku, přenést do sklepa a rozložit v tenké vrstvě na led nebo na sníh.</p>
<p><strong>Po stratifikaci jsou k výsevu vhodná semena, jejichž nejnižší klíčivost je (v procentech):</strong></p>
<p><em>Druh	Semena I. jakostní třídy</em></p>
<p><em> </em>Jabloň a hrušeň	80<br />
Ljubská višeň	75<br />
Vladimirská višeň	65<br />
Kyselá višeň	70<br />
Domácí švestka	65<br />
Mahalebka	75<br />
Myrobalán	65<br />
Meruňka	80<br />
Trnka	65</p>
<p><em>Druh	Semena II. jakostní třídy</em></p>
<p><em></em>Jabloň a hrušeň 70<br />
Ljubská višeň 65<br />
Vladimirská višeň 55<br />
Kyselá višeň 60<br />
Domácí švestka 55<br />
Mahalebka 65<br />
Myrobalán 55<br />
Meruňka 70<br />
Trnka 55</p>
<p>Semena jabloní a hrušní, jejichž údobí posklizňové zralosti nepřesahuje 90 dní, je možno vysévat na podzim bez stratifikace, přibližně 1 ½ měsíce před zámrzem půdy. Pak dozrávají za přirozených podmínek. Připouští se podzimní výsev semen s délkou dozrávání 140 dní, avšak za předpokladu okamžité stratifikace po vyluštění z plodů. Semena s delším údobím dozrávání, například višně a trnky, lze vysévat jen na jaře po dokončené stratifikaci.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>https://www.ovocnarstvi.eu/ovocna-skolka/matecne-semenne-vysadby/priprava-ovocnych-semen/stratifikace-semen/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>3</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Stanovení klíčivosti semen</title>
		<link>https://www.ovocnarstvi.eu/ovocna-skolka/matecne-semenne-vysadby/priprava-ovocnych-semen/stanoveni-klicivosti-semen/</link>
		<comments>https://www.ovocnarstvi.eu/ovocna-skolka/matecne-semenne-vysadby/priprava-ovocnych-semen/stanoveni-klicivosti-semen/#comments</comments>
		<pubDate>Wed, 03 Aug 2011 16:01:04 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[admin]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Příprava ovocných semen]]></category>
		<category><![CDATA[Stanovení klíčivosti semen]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.netbrana.cz/demo/wp/?p=889</guid>
		<description><![CDATA[Výsevná hodnota semen, to je jejich klíčivost, musí být stanoven zavčas, před výsevem. Klíčivost semen lze stanovit nejlépe naklíčením, avšak to je možné teprve po údobí stratifikace. Na jakost semen je možné usuzovat i podle jejich vnějšího vzhledu. Životaschopná, zdravá semena se vyznačují lesklým zabarvením slupky, pevnými, pružnými, lesknoucími se dělohami, které jsou často bílé, [&#8230;]]]></description>
				<content:encoded><![CDATA[<p>Výsevná hodnota semen, to je jejich klíčivost, musí být stanoven zavčas, před výsevem. Klíčivost semen lze stanovit nejlépe naklíčením, avšak to je možné teprve po údobí stratifikace. Na jakost semen je možné usuzovat i podle jejich vnějšího vzhledu. Životaschopná, zdravá semena se vyznačují lesklým zabarvením slupky, pevnými, pružnými, lesknoucími se dělohami, které jsou často bílé, se zdravým klíčením. Zdravá semena po mírném úderu tvrdým předmětem se zplošťují a zanechávají po sobě olejovitý, vlhký nálep; semena, která ztratila klíčivost, se pod úderem rozdrobí na malé kousky nebo moučnatý prášek. O ztrátě klíčivosti semen svědčí i takové znaky, jako je svraštělost, trhliny v osemení, zatuchlost, hořká chuť, zežloutnutí a sklovitost děloh (při získávání semen ovoce zpracovaného za tepla).<br />
Rychle a přesně můžeme stanovit  klíčivost semen před stratifikací kolorimetrickou metodou. Její podstata je tato: Semena ovocných plodů mají 2 obaly: vrchní, pevný, tak zvaný osemení, a pod ním tenkou blanku. Oba obaly nepropouštějí barvivo, nebo je propouštějí velmi pomalu. Stáhnout obal ze suchého jabloňového nebo hrušňového jádra je dost obtížné, poněvadž se přitom obvykle udrolí prvotní kořínek. K usnadnění této operace namáčíme zkoušená semena v potřebném množství (3 zkoušky po 100 kusech) do vody na dobu 24 hodin. Stratifikovaná semena není třeba máčet. Máčením ve vodě semena nabobtnají, načež z nich lze jehlou snadno svléknout obal. Přitom je nutno počínat si obezřetně, abychom neoddělili děložní poloviny od sebe a nepoškodili klíček. Napřed, za sucha, zbavíme semena peckovin pecky opatrným a lehkým úderem kladívka, abychom nepoškodili dělohy, potom je máčíme ve vodě, abychom mohli stáhnout vnitřní blanku.<br />
Semena oproštěná od obalů dáme do obyčejných porcelánových misek, zalijeme roztokem indigokarmínu a ponecháme v něm po 3 hodiny. Po uplynutí této doby slejeme indigo-karmín a semena promyjeme vodou.<br />
Indigokarmín rozpustíme v destilované vodě v poměru 1 část indigokarmínu na 500 i 100 částí vody, podle jakosti barviva. Ingigokarmínu, který je v destilované vodě úplně rozpustný, použijeme v koncentraci 1:500 a neúplně rozpustného, který silněji účinkuje, v koncentraci 1:1000.<br />
Poškozená semena a jejich odumřelé části se zbavují indigokarmínem modře, naproti tomu zdravá semena zůstávají nezbarvená. Zbarvená semena lze zase rozdělit do tří skupin: jedna z nich je zcela zbarvená, u druhých jsou jenom částečně zbarveny dělohy, u třetích je částečně zbarven klíček. Semena první skupiny je nutno považovat za odumřelá. Semena druhé a třetí skupiny sice vyklíčí, avšak klíčky se při vývoji nejdříve silně opožďují ve vzrůstu, a potom zahynou. Semena žádné z těchto tří skupin nejsou tedy k výsevu vhodná.<br />
Kolorimetrická metoda umožňuje zjistit klíčivost ovocných semen ve 2 dnech, bez předchozí stratifikace. Jednoduchost této metody dává možnost použít jí v podmínkách každého sovchozu a kolchozu.</p>
<p><strong><em>Nejnižší hranice životnosti (klíčivosti) semen dobré jakosti před startifiakcí má být (v %):</em></strong></p>
<p><em>U I. jakostní třídy</em></p>
<p><em></em>Lesní pláně jabloňové &#8211; 90<br />
Ušlechtilé odrůdy jabloní &#8211; 90<br />
Jabloň čínská (Číňanka) &#8211; 90<br />
Jabloň sibiřská &#8211; 90<br />
Lesní pláně hrušňové &#8211; 90<br />
Ussurijská hrušeň &#8211; 90<br />
Kyselá višeň &#8211; 90<br />
Ljubská višeň &#8211; 85<br />
Vladimirská višeň &#8211; 85<br />
Domácí švestka &#8211; 85<br />
Mahalebka &#8211; 90<br />
Myrobalán &#8211; 90<br />
Meruňka &#8211; 90<br />
Trnka &#8211; 90</p>
<p><em>U II. jakostní třídy</em></p>
<p>Lesní pláně jabloňové &#8211; 80<br />
Ušlechtilé odrůdy jabloní &#8211; 80<br />
Jabloň čínská (Číňanka) &#8211; 80<br />
Jabloň sibiřská &#8211; 75<br />
Lesní pláně hrušňové &#8211; 75<br />
Ussurijská hrušeň &#8211; 75<br />
Kyselá višeň &#8211; 80<br />
Ljubská višeň &#8211; 70<br />
Vladimirská višeň &#8211; 70<br />
Domácí švestka &#8211; 70<br />
Mahalebka &#8211; 80</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>https://www.ovocnarstvi.eu/ovocna-skolka/matecne-semenne-vysadby/priprava-ovocnych-semen/stanoveni-klicivosti-semen/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Sušení a třídění semen</title>
		<link>https://www.ovocnarstvi.eu/ovocna-skolka/matecne-semenne-vysadby/priprava-ovocnych-semen/suseni-a-trideni-semen/</link>
		<comments>https://www.ovocnarstvi.eu/ovocna-skolka/matecne-semenne-vysadby/priprava-ovocnych-semen/suseni-a-trideni-semen/#comments</comments>
		<pubDate>Wed, 03 Aug 2011 15:57:36 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[admin]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Příprava ovocných semen]]></category>
		<category><![CDATA[Sušení a třídění semen]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.netbrana.cz/demo/wp/?p=887</guid>
		<description><![CDATA[Semena zbavená dužniny a drtků se musí, jak již bylo zmíněno, ihned sušit. Proto rozprostřeme semena jádrovin v tenké vrstvě (0,5 cm) na speciální síta nebo plachty, na otevřeném místě nebo pod přístřeškem, kde dobře proudí vzduch. Aby pokračovalo sušení rychle a stejnoměrně, převrstvíme semena třikrát až čtyřikrát za den rukama nebo hráběmi. Doba sušení [&#8230;]]]></description>
				<content:encoded><![CDATA[<p>Semena zbavená dužniny a drtků se musí, jak již bylo zmíněno, ihned sušit. Proto rozprostřeme semena jádrovin v tenké vrstvě (0,5 cm) na speciální síta nebo plachty, na otevřeném místě nebo pod přístřeškem, kde dobře proudí vzduch. Aby pokračovalo sušení rychle a stejnoměrně, převrstvíme semena třikrát až čtyřikrát za den rukama nebo hráběmi. Doba sušení semen závisí na počasí. Při pěkném a slunečném počasí trvá oschnutí každé partie semen jádrovin 3 až 4 dny. Semena peckovin sušíme jen ve stínu pod přístřeškem. Při sušení na slunci puká sklerenchymatický obal (skořápka) pecky, což způsobuje při sratifikaci zahnívání semena a ztrátu klíčivosti.<br />
Sušení na slunci nebo na vzduchu je nejjednodušší a nejlevnější způsob úpravy semen. Avšak při hromadném získávání jabloňových a hrušňových semen ve velkovýrobě, obvykle v září a říjnu, bývá málo slunečného tepla, a proto nelze tohoto způsobu vždy použít. Pak se semena suší umělým teplem ve speciálních sušárnách.<br />
Podstatou činnosti v sušárně je dodržovat přesně určitou teplotu, zajišťující nejrychlejší vysušení semen, jakož i plné zachování jejich klíčivosti. Při příliš nízkých teplotách probíhá sušení pomalu, semena se snadno zapaří a plesnivějí. Vysoké teploty při sušené způsobují zánik klíčků. Pokusy bylo zjištěno, že při sušení semen jádrovin nesmí překročit teplota v sušárně 35°C, u semen peckovin 25°C.<br />
Po skončeném sušení zbavíme semena nejprve – na obyčejných čistících obilných polích – všech vedlejších příměsí („nečistot“). Zvláštní pozornost je přitom nutno věnovat odloučení semen od zbytků drobných drtků – výtlačků, které jsou zdrojem rozkladu při uložení – a přípravě semen k výsevu. Po vyčištění pečlivě semena třídíme podle jakosti, přesetím přes speciální síta.<br />
K výsevu jsou vhodná jen dobře vyvinutá a těžká semena. Scvrklá a nevyvinutá semena mají nízkou klíčivost, vyklíčí z nich různorodá směs semenáčů, které se dále špatně vyvíjejí.</p>
<p>Kromě dobré klíčivosti mají vyhovovat dobrá semena ještě těmto požadavkům:</p>
<p>1.	musí být zdravá, prostá zatuchlého zápachu, těžká, pevná, s lesklým nažloutlým osemením u jabloní a poněkud tmavším u hrušní;</p>
<p>2.	nesmějí být znečištěna suchými zbytky výtlačků (výlisků), scvrklými semeny, zeminou a jinými příměsemi více než 3 – 4% u jabloňových jader, u jader hrušňových 4 – 6%, u pecek 2%.</p>
<p>3.	vlhkost semen nesmí převyšovat 15 – 16%.<br />
Semena roztříděná podle jakosti se nasypou do sáčků nebo truhlíků, které pojmou 15 – 30 kg semen jádrovin nebo 40 – 50 kg pecek, a uloží se do počátku stratifikace v suché budově (kůlně) ve vzdušné místnosti. Uložená semena je nutno chránit před myšmi, a proto zavěsíme sáčky se semeny na drát ke stropu.</p>
<p>Semena peckovin se rozesílají ze sběrné stanice buď za sucha (do října), nebo ve směsi s vlhkým pískem nebo rašelinou. V druhém případě se semena stratifikují ve sběrné stanici.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>https://www.ovocnarstvi.eu/ovocna-skolka/matecne-semenne-vysadby/priprava-ovocnych-semen/suseni-a-trideni-semen/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Luštění semen z plodů</title>
		<link>https://www.ovocnarstvi.eu/ovocna-skolka/matecne-semenne-vysadby/priprava-ovocnych-semen/lusteni-semen-z-plodu/</link>
		<comments>https://www.ovocnarstvi.eu/ovocna-skolka/matecne-semenne-vysadby/priprava-ovocnych-semen/lusteni-semen-z-plodu/#comments</comments>
		<pubDate>Wed, 03 Aug 2011 15:56:30 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[admin]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Příprava ovocných semen]]></category>
		<category><![CDATA[Luštění semen z plodů]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.netbrana.cz/demo/wp/?p=885</guid>
		<description><![CDATA[Dobrá jakost ovocných semen je závislá na mnoha podmínkách, a především na biologických vlastnostech a rozdílnostech jeho jednotlivých variací. Rozsáhlými pokusy bylo zjištěno, že nejjakostnější semena jádrovin (jabloní a hrušní) dávají typy s raným a středně raným zráním plodů. Pozdě zrající plody (zimních odrůd) nedozrávají do doby sklizně. Proto mají z nich získaná semena často [&#8230;]]]></description>
				<content:encoded><![CDATA[<p>Dobrá jakost ovocných semen je závislá na mnoha podmínkách, a především na biologických vlastnostech a rozdílnostech jeho jednotlivých variací.<br />
Rozsáhlými pokusy bylo zjištěno, že nejjakostnější semena jádrovin (jabloní a hrušní) dávají typy s raným a středně raným zráním plodů. Pozdě zrající plody (zimních odrůd) nedozrávají do doby sklizně. Proto mají z nich získaná semena často menší klíčivost.<br />
U peckovin (višně, třešně) dávají naopak semena špatné klíčivosti (pro nevyzrání) typy a odrůdy s raným zráním plodů. Proto se semena peckovin získávají z typů a odrůd, vyznačujících se středním nebo pozdním zráním plodů.<br />
Školky mají získávat ovocná semena v oblastech svého působiště. Semena, dovezená ze vzdálených oblastí, ostře se lišících půdními a klimatickými podmínkami, dávají zpravidla špatné výsledky. Z těchto semen vzniklé semenáče se nevyznačují otužilostí k nepříznivým vnějším podmínkám, což se projevuje na ovocných stromech po celou dobu jejich života. Zato semena získaná v místě zaručují semenáčům největší přizpůsobivost k místním přírodním podmínkám, zajišťují úspěšný vzrůst a plodnost stromů v budoucnu. Velmi důležitým opatřením, které má vliv na klíčivost semen, růst a vývoj semenáčů, je výběr jakostních semen. Praxe vzorných školek dokazuje, že nejlepších výsledků se dosáhne z velkých a těžkých semen. Proto je třeba získaná semena roztřídit na speciálních sítech.<br />
Způsob získávání ovocných semen má též velký vliv na jejich klíčivost a na dobrou jakost. Hromadně se ovocná semena obvykle získávají při průmyslovém zpracování plodů. Jak víme, zpracovávají se plody buď studenou cestou, nebo horkou. Při zpracování ovoce horkou cestou e zárodky semen spařením nebo varem zničí. Těchto semen nelze tedy použít pro výsev. Proto je nutno získávat semena (jádra) jabloní a hrušní jen při zpracování chladnou cestou, hlavně při výrobě šťáv.<br />
Při tomto způsobu získávání semen postupujeme takto:<br />
Sklizené plody jádrovin (jabloní a hrušní) složíme pod střechou nebo na otevřeném místě (odděleně podle druhů a odrůd) n hromady o výšce 40 až 50 cm, na nichž mohou ležet po dobu 2 týdnů, do úplného dozrání. Aby se plody nezapařily, přehazujeme hromady soustavně lopatou, vždy za 1 až za 2 dny. Jakmile dosáhly plody úplné zralosti, to je, když z nich nabyla semena tmavohnědé barvy, roztřídíme je podle jakosti. Poté nasypeme roztříděné plody do nádrží, pečlivě je vyplavíme a opereme, načež je rozmělníme na hrubší drť, při čemž dbáme, aby se semena nepoškodila; potom rozmělněnou hmotu lisujeme.<br />
Vylisovanou šťávu z plodů shromažďujeme ve speciálních kádích nebo sudech, a z výtlačků (matolin) potom oddělujeme sušením a vátím nebo vyplavením semena. Při prvním způsobu ihned rozprostřeme vylisované výtlačky se semeny ve vrstvě nejvýše 8 až 10 cm a pravidelným obrácením je vysušíme. Rozhodně nesmíme nechávat výtlačky na hromadách, poněvadž se rychle zapařují, takže semena ztrácejí svou klíčivost a životnost. Po vysušení přeženeme výtlačky ihned přes obyčejná vějidla (fukary) na obilí nebo čistící mlýnky se síty, čímž se semena oddělí.<br />
Podle druhého způsobu dáváme matoliny získané z plodů do žlabů nebo kádí naplněných vodou, v kterých jsou pohroužena síta, a dvakrát je promyjeme. Při prvním propírání používáme sít s otvory 8X8 mm, abychom zadrželi a oddělili jen větší částečky hmoty. Semena a drobnější částečky usedají na dno žlabu nebi kádě. Při druhém praní používáme sít s menšími otvory 3X3 mm, které propouštějí drobné částečky výtlačků a zadržují semena. Semena se potom ihned vysuší. Necháváme-li semena po delší dobu ve vodě, zárodky se ničí a semena ztrácejí klíčivost.<br />
Semena (pecky) višní a slivoní se vylušťují z plodů speciálními odpeckovači. Při výrobě šťáv višně a slívy procházejí mačkadlem plodů, načež se drť vylisuje lisem a pecky se oddělí propráním. Pecky broskvoní, tím pecky z dužniny. Vyluštěné pecky z plodů peckovin se ihned properou, zbaví zbytků dužniny a vysuší; se zbytky dužniny je nelze nechat na hromadách déle než 6 až 8 hodin.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>https://www.ovocnarstvi.eu/ovocna-skolka/matecne-semenne-vysadby/priprava-ovocnych-semen/lusteni-semen-z-plodu/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
	</channel>
</rss>
