Ovocnářství » Zimní odrůdy

Skladování ovoce

admin — Thu, 19 Dec 2013 13:41:43 +0000

jablka ke skladování

Prosinec je znám jako první měsíc, kdy začne pořádná zima. Sníh je většinou i v nížinách, přes den už bez zimní bundy budeme mrznout. Teploty se nyní až do jara příliš nad bod mrazu nevydají. Na horách to bude ještě horší. Tento rok zatím příliš sněhu nepřinesl, pouze na horách leží několik desítek centimetrů, neznamená to však, že nebudeme mít žádnou práci. Ledový vítr ofukuje choulostivé rostliny, které jsou nyní bez krytu. Proto stále tyto rostlinky zahříváme pomocí chvojí. Také máme stále čas na odebírání roubů peckovin, tyto rouby pak skladujeme ve sklepě. Ve sklepě však tyto rouby nejsou samy, společnost jim zde dělá spousta ovoce a zeleniny, kterou jsme sem uskladnili. Může se však stát, že většina úrody bude zkažená. Čím to? Může to být „zasedacím pořádkem“. I uskladňování má totiž svoje pravidla.

Jablka a hrušky – vkládáme do bedýnek, a to jen nepotlučené plody. Zároveň je často kontrolujeme. Aspoň jednou týdně je probereme a shnilá jablka vyneseme na kompost. Tyto plody umístíme do místa ve sklepě, kde teplota neklesne pod 3°C. Do bedýnek skládáme jablka stopkami nahoru, hrušky naopak stopkami dolů. Toto ovoce by mělo mít dostatek vzduchu, ale ne příliš. Příliš mnoho vzduchu působí na tyto plody negativně, vysychají a ztrácejí chuť. Nezralá jablka nám v tomto případě nedozrají.
Zeleninu nemůžeme skladovat v bezprostřední blízkosti ovoce. Především jablka snadno načichnou. Mohou tak vonět po cibuli, bramborách a ostatních druzích zeleniny. Pro skladování zeleniny je ideální sklep s dostatečnou vzdušnou vlhkostí, 70 - 80% je ideální. Takovýto sklep pak pomůže uchovat zeleninu dlouhé měsíce v dobrém stavu. Nekazí se a nevysychá. Do nejtemnějšího koutu sklepa patří brambory, tam vydrží mnohem déle. Pokud skladujeme mrkev, skladujeme ji v písku. Určitě by neměla být v blízkosti rajčat. Díky rajčatům totiž mrkev zhořkne. Podobně je na tom i cibule, ta by také neměla být poblíž rajčat. Cibule nehořkne, ale ztratí typický cibulový říz. Vedle košťálovin pak cibule získává jejich chuť. To je způsobeno tím, že zralé plody košťálovin vylučují etylen. Okurky, kapustu nebo petržel rozhodně neskladujeme poblíž jablek ani rajčat. Díky těmto plodům totiž rychle zežloutnou.

Pokud nemáme šanci uchovat plodiny dále od sebe, neznamená to, že je nemůžeme mít v jednom sklepě. Pokud máme jablka blízko zeleniny, použijeme fóliové pytlíky. Do těch vložíme jablka. Těm to neuškodí a ovoce zůstane chutné, zelenina se pak nekazí a my tak můžeme skladovat veškerou úrodu. Pokud skladujeme čínské zelí, vkládáme jej do rohu, kde budeme udržovat vysokou vzdušnou vlhkost. Každý týden zeleninu i ovoce kontrolujeme a nahnilé nebo plesnivé plody odneseme na kompost. Pro kompostování použijeme třeba otevřený dřevěný kompostér, je totiž možné, že poloshnilé plody přijdu k chuti třeba okrasnému ptactvu

Autor: Radim Dvořák Foto Fotolia

Slavjanka

admin — Sat, 03 Sep 2011 14:31:17 +0000

Tuto odrůdu vypěstoval I. V. Mičurin křížením Antonovky s Ananasovou renetou. Stromy mají střední rozměry. Vyznačuje se velikou odolností proti mrazům i proti nemocem a škůdcům. Je to odrůda začínající dosti záhy plodit, ve věku 6 až 7 let. Její úrodnost je velká. Ve věku 10 až 12 let dává 30 až 40 kg jablek ze stromu. Plody jsou střední velikosti a tupě kuželovitého tvaru.
Jablka dozrávají koncem září a dosáhnou konzumní zralosti za 1 ½ až dva měsíce po sklizni. Uložené plody se uchovají 5 – 6 měsíců a dobře snášejí delší dopravu. Při sklizni mají plody barvu nažloutle zelenou. Při uskladnění žloutnou; jsou kryty voskovým povrchem. Dužnina je bílá, šťavnatá a příjemné chuti. Plody se používají čerstvé, ale také se nakládají. Odrůda je hojně rozšířena ve středních a středně černozemních oblastech.

Šampaňská reneta

admin — Wed, 03 Aug 2011 14:33:09 +0000

Tato odrůda se v minulém století značně rozšířila na Krymu pod názvem Papírová reneta. Strom roste pomalu nebo středně rychle; tvoří hustou, semknutou a kulovitou korunu. Začíná plodit v 8. až 10. roce. Kvete později a v nestejnou dobu. Doba kvetení je proto značně prodloužená. Plodí hojně, plody drží dobře na stromě. Zrají v září. Ke konzumní zralosti dospívá za 3. až 4. měsíce. Uskladněné plody se uchovají až do jara, dobře snášejí dopravu. Jablka jsou střední velikosti, plochá, s výraznými, svislými žebry. Před dozráním jsou plody nazelenalé a nevzhledné. V době dozrávání nabývají slámové barvy s jemně růžovým, rozmytým líčkem. Bílá barva plodů připomíná barvu papíru, proto se tato odrůda nazývá též „Papírová“ reneta. Dužnina je bílá, pevná, křupavá, šťavnatá, navinule nakyslé chuti.
Plody se zužitkují hlavně čerstvé.
Tato odrůda je značně rozšířena na Krymu, je standardní odrůdou Severního Kavkazu a jiných jižních oblastí země.

Simirenkova reneta

admin — Wed, 03 Aug 2011 14:32:43 +0000

Ruská odrůda vypěstovaná v 50. letech minulého století ovocnářem Simirekem. Strom se vyznačuje rychlým růstem a dosahuje velkých rozměrů; tvoří širokou jehlancovitou korunu. Roste dobře na lehkých písčitých půdách; vyniká vysokou odolností proti suchu a nesnáší vlhkou půdu. Vyznačuje se nedostatečnou odolností proti mrazu, její jednoleté přírůstky často namrzají. Potřebuje chráněné stanoviště. Začíná brzy plodit a plodí hodně. Plody jsou střední až velké, tvaru ploše kulovitého, někdy více zploštělého.
Zrají v září až v říjnu, podle klimatických podmínek stanoviště. Ke konzumní zralosti dospívají za 2 až 3 měsíce po sklizni. V období sklizně nejsou jablka zevnějškem vábivá, mají světlezelenou barvu. V době uskladnění nabývají při dozrání nevídaně krásné světložluté barvy. Dužnina je zpočátku zrání tvrdá, křehká, nazelenalá, velmi šťavnatá; později se stává dobře zrnitou, jemnou, bílou, poněkud růžově zelenavou, velmi šťavnatou; má výtečnou, sladce navinulou chuť. Uskladněné plody vydrží až do příští úrody, nevadnou a nezahnívají. Delší dopravu dobře snášejí.

Kandil sinap

admin — Wed, 03 Aug 2011 14:32:15 +0000

Je to také stará krymská místní odrůda. Stromy mohutného vzrůstu tvoří krásnou jehlancovitě sloupovitou korunu. Začíná plodit pozdě, za 12 až 15 let po výsadbě. Její úrodnost je velká; jednotlivé stromy dávají až 500 kg plodů. Plody dozrávají koncem srpna. Jablka špatně drží na stromě a hodně padají, zejména před sklizní. Uskladněná lze uchovat až do ledna. Dopravu snášejí mnohem hůř než Sary sinap; musí být proto zvláště pečlivě baleny. Plody jsou dosti velké, svérázně dlouze válcovitého tvaru, s jasně karmínovým líčkem; slupka je hladká a leskne se. Dužnina je sněhobílá s nažloutlým nádechem pod slupkou; je pevná, jemnější než u odrůdy Sary sinap, šťavnatá, navinulá, nasládlé příchuti, bezvýrazné vůně, chutná. Plody se požívají především čerstvé. Tato odrůda je neobyčejně hodnotná. Je hodně rozšířena v rozsáhlých produkčních výsadbách hlavně na Krymu, ale také ve Střední Asii.

Sary sinap

admin — Wed, 03 Aug 2011 14:31:49 +0000

Stará místní krymská odrůda. Strom je statného vzrůstu a tvoří velkou a krásnou korunu jehlancovitého tvaru. Začíná plodit pozdě, až v 15. a 16. roce po výsadbě. Stromy se dožívají velmi vysokého věku. Plodí neobyčejně mnoho. Jednotlivé stromy dávají 400 až 500 kg plodů. U této odrůdy se projevuje v porovnání s ostatními odrůdami menší periodičnost v plodnosti.
Plody dozrávají velmi pozdě; jablka se sklízejí nejpozději ze všech odrůd. drží pevně na stromech a dokonce v období sklizně málo padají. Plody jsou malé, válcovitého tvaru, krásné; dužnina je bílá, má příjemně nasládle navilou příchuť. Ve skladišti vydrží velmi dlouho – do května až června. Snáší mimořádně dobře dopravu. Plody se spotřebovávají hlavně čerstvé.

Jadernička šafránová

admin — Wed, 03 Aug 2011 14:30:46 +0000

Je to velmi dobrá zimní dezertní odrůda středního pásma RSFSR. Vypěstoval ji I. V. Mičurin oplodněním jižní odrůdy Orleánské renety pylem hybridního semenáče, získaného křížením Zlatnáče anglického s čínskou jabloní (Číňankou). Stromy dosahují nevelkých rozměrů; koruny s rozložitými větvemi jsou kulovitého tvaru. Začínají plodit velmi záhy, ve věku 5 – 6 let. Vyznačuje se velkou odolností proti mrazu. Jadernička šafránová je velmi úrodná odrůda. Dvanáctileté stromy dávají až 200 kg ovoce. plody jsou středně velké, oválně kuželovitého tvaru, pěkně zabarvené; dužnina je pevná, nažloutlé barvy, má navinulou, sladkou, mírně nakyslou, lahodnou chuť s jemnou vůní. Plody dozrávají koncem září. Konzumní zralosti dosahují jablka koncem listopadu. Lze je uchovat do dubna, při čemž své výtečné chuťové vlastnosti a vzhled neztrácejí. Dobře snášejí delší dopravu. Používá se jich čerstvých; při průmyslovém zpracování dávají velmi hodnotné výrobky, zvláště zavařeniny, kompoty, šťávy a sušené produkty.
„Pro její zvláště krásný vzhled a chuťovou hodnotu doporučují tuto odrůdu zejména pro střední, severní a dokonce jižního pásma SSSR jako prvotřídní, zasluhují co nejširšího pěstování a rozšíření v produkčním ovocnářství“. )
Jadernička šafránová je jednou z nejvíce rozšířených mičurinských odrůd. jako hlavní tržní odrůda byla včleněna do standardního sortimentu pro oblasti středního pásma RSFSR, Ukrajiny, Bílé Rusy a v poléhavém tvaru pro severní a východní oblasti

Anýzové pruhované (žíhané)

admin — Wed, 03 Aug 2011 14:30:07 +0000

Také stará ruská odrůda, hodně rozšířená ve středním Povolží. Strom dosahuje velkých rozměrů. Tvoří mohutnou, široce jehlancovitou a dosti hustou korunu. Hlavní větve a jejich rozvětvení jsou pevné a udrží dobře velkou úrodu plodů. Tato odrůda je v podmínkách Povolží nejodolnější proti mrazům a suchu. Začíná plodit za 5 až 6 let po výsadbě. Ve věku 10 let dává sklizeň 30 – 35 kg ze stromu. Při plné plodnosti, ve věku od 20 do 50 let, dává sklizeň 10 – 12 tun z 1 ha. Dosahuje stáří 65 – 80 let. Plody jsou středně veliké, zploštělé okrouhlého tvaru. Zbarvení plodů je našedivěle červené. Slupka je tenká, hladká, pokrytá silným našedle voskovým povlakem. Dužnina je zelenavě bílá, drobně zrnitá, šťavnatá, jemná, sladce nakyslé chuti se silně kořenitou příchutí. Plody dozrávají v druhé polovině září.
V údobí sklizně nabývají jablka konzumní zralosti a jsou způsobilé k zužitkování. Při uskladnění vydrží do února. Dobře snášejí delší dopravu. Ovoce se používá čerstvého a na výrobu jablečného protlaku, zavařenin, šťáv, náplní v cukrářství hodí se též k nakládání.

Antonova obyčejná

admin — Wed, 03 Aug 2011 14:28:58 +0000

Je nejstarší a nejlepší ruskou odrůdou, hodně rozšířenou v sadech středního pásma SSSR. Má mnoho variací. Strom dosahuje velkých rozměrů, tvoří kulovitou a dobře vyvinutou korunu. Hlavní větve jsou pevně zakotveny ve kmenu. Ve srovnání s jinými odrůdami je v podmínkách středního pásma nejodolnější proto mrazům. Dobře roste a plodí na půdách mírně vlhkých. Počíná plodit ve věku 8 – 9 let. Ve věku 18 – 20 let dává sklizeň asi 5 tun hektaru; při úplné vyspělosti stromu (25 – 40 let) dosahuje sklizeň 10 – 12 tun na 1 ha i více. Průměrný věk stromu je asi 60 let. Plody jsou velké (průměrná váha 120 – 150g), válcovitého nebo poněkud kuželovitého tvaru, s plochými žebry.
Sklizňová zralost plodů počíná v polovině září. Plody dozrávají ke konsumu v čerstvém stavu za několik dní po sklizni. Při uskladnění se uchovávají do února, podle místa, kde rostly.
Plody jsou světložlutě zbarveny, vyznačují se příjemnou vůní; dužnina je bílá, hrubozrnná, šťavnatá a má navinulou a nakyslou, příjemnou chuť.
Antonova obyčejná je znamenitá odrůda. Její plody se většinou konzumují čerstvé, ale hodí se též k průmyslovému zpracování. Vyrábí se z nich ovocná pasta, kandují se, vyrábí se marmeláda, ovocný rosol, víno, jablečný protlak, také se suší a nakládají.