Ovocnářství » Jabloně

Skladování ovoce

admin — Thu, 19 Dec 2013 13:41:43 +0000

jablka ke skladování

Prosinec je znám jako první měsíc, kdy začne pořádná zima. Sníh je většinou i v nížinách, přes den už bez zimní bundy budeme mrznout. Teploty se nyní až do jara příliš nad bod mrazu nevydají. Na horách to bude ještě horší. Tento rok zatím příliš sněhu nepřinesl, pouze na horách leží několik desítek centimetrů, neznamená to však, že nebudeme mít žádnou práci. Ledový vítr ofukuje choulostivé rostliny, které jsou nyní bez krytu. Proto stále tyto rostlinky zahříváme pomocí chvojí. Také máme stále čas na odebírání roubů peckovin, tyto rouby pak skladujeme ve sklepě. Ve sklepě však tyto rouby nejsou samy, společnost jim zde dělá spousta ovoce a zeleniny, kterou jsme sem uskladnili. Může se však stát, že většina úrody bude zkažená. Čím to? Může to být „zasedacím pořádkem“. I uskladňování má totiž svoje pravidla.

Jablka a hrušky – vkládáme do bedýnek, a to jen nepotlučené plody. Zároveň je často kontrolujeme. Aspoň jednou týdně je probereme a shnilá jablka vyneseme na kompost. Tyto plody umístíme do místa ve sklepě, kde teplota neklesne pod 3°C. Do bedýnek skládáme jablka stopkami nahoru, hrušky naopak stopkami dolů. Toto ovoce by mělo mít dostatek vzduchu, ale ne příliš. Příliš mnoho vzduchu působí na tyto plody negativně, vysychají a ztrácejí chuť. Nezralá jablka nám v tomto případě nedozrají.
Zeleninu nemůžeme skladovat v bezprostřední blízkosti ovoce. Především jablka snadno načichnou. Mohou tak vonět po cibuli, bramborách a ostatních druzích zeleniny. Pro skladování zeleniny je ideální sklep s dostatečnou vzdušnou vlhkostí, 70 - 80% je ideální. Takovýto sklep pak pomůže uchovat zeleninu dlouhé měsíce v dobrém stavu. Nekazí se a nevysychá. Do nejtemnějšího koutu sklepa patří brambory, tam vydrží mnohem déle. Pokud skladujeme mrkev, skladujeme ji v písku. Určitě by neměla být v blízkosti rajčat. Díky rajčatům totiž mrkev zhořkne. Podobně je na tom i cibule, ta by také neměla být poblíž rajčat. Cibule nehořkne, ale ztratí typický cibulový říz. Vedle košťálovin pak cibule získává jejich chuť. To je způsobeno tím, že zralé plody košťálovin vylučují etylen. Okurky, kapustu nebo petržel rozhodně neskladujeme poblíž jablek ani rajčat. Díky těmto plodům totiž rychle zežloutnou.

Pokud nemáme šanci uchovat plodiny dále od sebe, neznamená to, že je nemůžeme mít v jednom sklepě. Pokud máme jablka blízko zeleniny, použijeme fóliové pytlíky. Do těch vložíme jablka. Těm to neuškodí a ovoce zůstane chutné, zelenina se pak nekazí a my tak můžeme skladovat veškerou úrodu. Pokud skladujeme čínské zelí, vkládáme jej do rohu, kde budeme udržovat vysokou vzdušnou vlhkost. Každý týden zeleninu i ovoce kontrolujeme a nahnilé nebo plesnivé plody odneseme na kompost. Pro kompostování použijeme třeba otevřený dřevěný kompostér, je totiž možné, že poloshnilé plody přijdu k chuti třeba okrasnému ptactvu

Autor: Radim Dvořák Foto Fotolia

Krasokvět – Číňanka

admin — Sat, 03 Sep 2011 14:37:31 +0000

Byla vypěstována I. V. Mičurinem oplodněním Krasokvětu žlutého pylem Číňanky. Krasokvět-Číňanka je nejrozšířenější z Mičurincových jabloňových odrůd. stromy se vyznačují velkou odolností proti mrazu. V krutých zimách let 1940 až 1942 se osvědčily svou odolností proti mrazu stejně jako staré středoruské odrůdy odolné proti mrazu (Antonova a Babuškino).
Stromy jsou mohutné, s kulatou, dosti hustou korunou. Začínají plodit 6. až 8. rok po výsadbě. Úrodnost je průměrná. Je-li léto deštivém jsou plody často poškozovány strupovitostí. Zraje koncem srpna až počátkem září. Jablka drží pevně na větvích a dospívají konzumní zralosti za 15 až za 20 dní po uložení. Uskladněná lze uchovat do listopadu až do prosince. Jsou velká, dosahují váhy 500 – 600 g, jsou oble kuželovitého tvaru, žluté barvy, s krásným červeným líčkem; dužnina je sněhobílá, jemně nakyslá a sladká.
Tato odrůda se vyrovná svou velikostí, vzezřením, půvabností i vynikajícími chuťovými vlastnostmi nejlepším jižním odrůdám.

Slavjanka

admin — Sat, 03 Sep 2011 14:31:17 +0000

Tuto odrůdu vypěstoval I. V. Mičurin křížením Antonovky s Ananasovou renetou. Stromy mají střední rozměry. Vyznačuje se velikou odolností proti mrazům i proti nemocem a škůdcům. Je to odrůda začínající dosti záhy plodit, ve věku 6 až 7 let. Její úrodnost je velká. Ve věku 10 až 12 let dává 30 až 40 kg jablek ze stromu. Plody jsou střední velikosti a tupě kuželovitého tvaru.
Jablka dozrávají koncem září a dosáhnou konzumní zralosti za 1 ½ až dva měsíce po sklizni. Uložené plody se uchovají 5 – 6 měsíců a dobře snášejí delší dopravu. Při sklizni mají plody barvu nažloutle zelenou. Při uskladnění žloutnou; jsou kryty voskovým povrchem. Dužnina je bílá, šťavnatá a příjemné chuti. Plody se používají čerstvé, ale také se nakládají. Odrůda je hojně rozšířena ve středních a středně černozemních oblastech.

Malt bagajevský (Malt saratovský)

admin — Wed, 03 Aug 2011 14:42:40 +0000

Je to krajová odrůda z vesnice Bagajevka v saratovské oblasti, kde jí jsou velké výsadby. V podmínkách saratovské oblasti vynikla svou odolností proti mrazu nad mnoha jinými odrůdami, které zde byly pěstovány.
Stromy jsou dlouhověké, značně odolné proti suchu. Dobře rostou a plodí bez zavodňování v suchách oblastech Závolží. Jsou velmi odolné i proti onemocnění rakovinou. Začínají rodit 6. až 7. ok po výsadbě. Jsou velmi úrodné. Jednotlivé dospělé stromy ve vsi Bagajevska dávaly až 500 kg ovoce. plody drží pevně na stromě, dozrávají počátkem srpna. Konzumní zralosti dosahují asi za 10 dní po sklizni, dobře snášejí delší dopravu, lze je však skladovat jen krátkou dobu.
Plody jsou průměrně a nadprůměrně veliké, jsou zploštěle kulovitého tvaru. Velká část plodu je pokryta jasným, souvislým líčkem.

Suislepper

admin — Wed, 03 Aug 2011 14:41:50 +0000

Pochází z pobaltských oblastí SSSR. Je méně odolná proti mrazu než Hrušova moskevská. Stromy jsou mohutné, s kulovitou a hustou korunou. Počínají rodit ve věku 6 – 8 let. Úrodnost je průměrná, plody dozrávají koncem srpna až počátkem září. Skladováním je lze uchovat do října až listopadu. Nesnášejí dalekou dopravu. Plody bývají průměrně až nadprůměrně veliké, oble kuželovitého tvaru, s dobře znatelnými žebry, zelenavě bílé, sladkokyselé, šťavnatém velmi aromatické a výborné chuti. Je to dezertní odrůda.

Průsvitné bílé (Pudovščina)

admin — Wed, 03 Aug 2011 14:41:19 +0000

Je to stará ruská odrůda. Vyznačuje se značnou odolností proti mrazu. Za krutých mrazů v letech 1940 až 1942 utrpěly stromy méně než Papírovky a Anýzového. V některých letech jsou plody napadány strupovitostí. Stromy jsou mohutné, se široce jehlancovitou korunou. Začínají plodit 6. až 7. rok po výsadbě, mají průměrnou úrodnost. Dospělé stromy dávají 120 až 150 kg ovoce. Plody dozrávají v polovině srpna až koncem srpna, v nestejnou dobu. Konzumní a sklizňové zralosti dosahují ve stejné době. Uskladněním je lze uchovat 10 až 12 dní, při nepatrném poranění se velmi rychle kazí. Jsou středně veliké nebo větší, okrouhle kuželovitého tvaru, mírně žebernaté, zelenavě žluté barvy a dobré chuti. Požívají se čerstvé, jsou však vhodné též k průmyslovému zpracování na protlak, zavařeninu, šťávy a víno.

Papírovka

admin — Wed, 03 Aug 2011 14:40:44 +0000

Jinak bývá tato odrůda jmenována též Průsvitné bílé, Skleněné žluté, Pobaltské, Alabastrové. Patří k nejlepším a nejrozšířenějším letním odrůdám. Domovem této odrůdy jsou pobaltské sovětské republiky. Vyniká značnou odolností proti mrazům (poněkud menší než Antonova) a ranou plodností. Stromy rodí již od 4 let a ve věku 6 až 7 let již poskytují tržní sklizeň. Je úrodnější než Skořicové žíhané,ale méně úrodné než Antonova a Anýzové. Průměrná sklizeň dospělého stromu dosahuje 150 kg i více. Stromy dorůstají střední velikosti. Tvar koruny je kulovitý. Plody dozrávají od počátku až do poloviny srpna. Ke sklizňové i konzumní zralosti dospívají ve stejné době. Lze je uchovat po 15 až 20 dní. Jsou střední velikosti, až větší (150 – 170 g), kuželovitého nebo zploštěle kuželovitého tvaru, se širokými žebry. Zralé plody mají bělavou nebo světložlutou barvu. Plody se požívají čerstvé, zpracovávají se také na marmeládu, jablečný protlak, šťávy a víno.

Číňanka zlatá raná

admin — Wed, 03 Aug 2011 14:40:08 +0000

Tuto odrůdu vypěstoval I. V. Mičurin oplodněním Průsvitného bílého pylem Číňanky. Je značně rozšířena v oblastech středního pásma a vyskytuje se až daleko na severu. Stromy vynikají velkou odolností proti mrazu. Za posledních krutých zim překonala všechny odrůdy. Stromy jsou středních rozměrů, s jehlancovitou korunou. Začínají brzy plodit, za 4 až 5 let po výsadbě. Ve věku 10 let poskytuje strom až 40 kg plodů.
Je to raná odrůda. Jablka dozrávají koncem července až začátkem srpna. Při dozrávání plody velmi padají, jsou malé (30 – 40 kg), kulovité, zlatožluté. Dužnina je žlutavě bílá, šťavnatá a příjemné chuti. Uskladněné plody se uchovají asi 15 až 20 dní. Nesnášejí delší dopravu. Používají se čerstvé, lze je však zpracovat na marmeládu, sušit a použít k výrobě moštů.

Hrušova moskevská

admin — Wed, 03 Aug 2011 14:39:32 +0000

Stará ruská odrůda, hodně rozšířená v sadech středního pásma a v Povolží. Strom je mohutný, s protáhle oválnou korunou a silnými hlavními větvemi. Tato odrůda vyniká velkou odolností proti mrazu. Začíná brzy plodit, v 5. až 6. roce po výsadbě. Úrodnost je dobrá. Ve věku 7 až 10 let poskytuje úrodu 2,5 až 3,5 tuny na 1 ha, avšak v době plné plodnosti (ve 20 až 25 letech) až 10 tun. Stromy se dožívají věku asi 60 let.
Plody jsou malé nebo středně velké, zploštěle kuželovitého tvaru, růžové a červeně pruhované. Dužnina je žlutobílá, jemně zrnitá, šťavnatá, sladce nakyslé chuti. Je to raná odrůda. Plody začínají zrát ve druhé polovině července, zrají nestejnoměrně a při dozrávání velmi padají. Sklizňová a konzumní zralost spadá do stejné doby. Skladované plody vydrží nejdéle 1 ½ – 2 měsíce; nesnášejí delší dopravu. Plody se zužitkují čerstvé, ale lze je též průmyslově zpracovat na ovocné pasty a marmelády, nebo sušit.

Pruháč podzimní

admin — Wed, 03 Aug 2011 14:38:46 +0000

Stará ruská odrůda. Vyniká velkou odolností proti mrazu, nedosahuje však Antonovky a Skořicového. Začíná plodit ve věku 6 až 7 let. Úrodnost je veliká, třicetileté stromy dávají až 150 kg ovoce. jsou silného vzrůstu, mají kulovitou, hustou korunu s převislými větvemi. Sklizeň plodů počíná v polovině srpna a trvá do září. Plody jsou průměrně nebo nadprůměrně veliké, žebernaté, okrouhle kuželovitého tvaru, světložluté a pokryty purpurově pruhovaným líčkem. Dužnina je mírně nažloutlá, šťavnatá, jemná, sladce nakyslá a dobré chuti. Je to stolní odrůda, začleněná do standardního sortimentu oblastí středního pásma.