Ovocnářství » Jádroviny

Skladování ovoce

admin — Thu, 19 Dec 2013 13:41:43 +0000

jablka ke skladování

Prosinec je znám jako první měsíc, kdy začne pořádná zima. Sníh je většinou i v nížinách, přes den už bez zimní bundy budeme mrznout. Teploty se nyní až do jara příliš nad bod mrazu nevydají. Na horách to bude ještě horší. Tento rok zatím příliš sněhu nepřinesl, pouze na horách leží několik desítek centimetrů, neznamená to však, že nebudeme mít žádnou práci. Ledový vítr ofukuje choulostivé rostliny, které jsou nyní bez krytu. Proto stále tyto rostlinky zahříváme pomocí chvojí. Také máme stále čas na odebírání roubů peckovin, tyto rouby pak skladujeme ve sklepě. Ve sklepě však tyto rouby nejsou samy, společnost jim zde dělá spousta ovoce a zeleniny, kterou jsme sem uskladnili. Může se však stát, že většina úrody bude zkažená. Čím to? Může to být „zasedacím pořádkem“. I uskladňování má totiž svoje pravidla.

Jablka a hrušky – vkládáme do bedýnek, a to jen nepotlučené plody. Zároveň je často kontrolujeme. Aspoň jednou týdně je probereme a shnilá jablka vyneseme na kompost. Tyto plody umístíme do místa ve sklepě, kde teplota neklesne pod 3°C. Do bedýnek skládáme jablka stopkami nahoru, hrušky naopak stopkami dolů. Toto ovoce by mělo mít dostatek vzduchu, ale ne příliš. Příliš mnoho vzduchu působí na tyto plody negativně, vysychají a ztrácejí chuť. Nezralá jablka nám v tomto případě nedozrají.
Zeleninu nemůžeme skladovat v bezprostřední blízkosti ovoce. Především jablka snadno načichnou. Mohou tak vonět po cibuli, bramborách a ostatních druzích zeleniny. Pro skladování zeleniny je ideální sklep s dostatečnou vzdušnou vlhkostí, 70 - 80% je ideální. Takovýto sklep pak pomůže uchovat zeleninu dlouhé měsíce v dobrém stavu. Nekazí se a nevysychá. Do nejtemnějšího koutu sklepa patří brambory, tam vydrží mnohem déle. Pokud skladujeme mrkev, skladujeme ji v písku. Určitě by neměla být v blízkosti rajčat. Díky rajčatům totiž mrkev zhořkne. Podobně je na tom i cibule, ta by také neměla být poblíž rajčat. Cibule nehořkne, ale ztratí typický cibulový říz. Vedle košťálovin pak cibule získává jejich chuť. To je způsobeno tím, že zralé plody košťálovin vylučují etylen. Okurky, kapustu nebo petržel rozhodně neskladujeme poblíž jablek ani rajčat. Díky těmto plodům totiž rychle zežloutnou.

Pokud nemáme šanci uchovat plodiny dále od sebe, neznamená to, že je nemůžeme mít v jednom sklepě. Pokud máme jablka blízko zeleniny, použijeme fóliové pytlíky. Do těch vložíme jablka. Těm to neuškodí a ovoce zůstane chutné, zelenina se pak nekazí a my tak můžeme skladovat veškerou úrodu. Pokud skladujeme čínské zelí, vkládáme jej do rohu, kde budeme udržovat vysokou vzdušnou vlhkost. Každý týden zeleninu i ovoce kontrolujeme a nahnilé nebo plesnivé plody odneseme na kompost. Pro kompostování použijeme třeba otevřený dřevěný kompostér, je totiž možné, že poloshnilé plody přijdu k chuti třeba okrasnému ptactvu

Autor: Radim Dvořák Foto Fotolia

Tenkokvětá

admin — Sat, 03 Sep 2011 14:56:11 +0000

Stromy jsou silné, s korunou v mladém věku jehlancovitou, přecházejících u dospělých stromů ve tvar širokého jehlanu. Začíná rodit 8. až 10. rok po výsadbě, rodí hojně a každý rok. Dospělé stromy dávají až 250 kg ovoce. plody dozrávají v polovině srpna a při dozrávání velmi padají. Za deštivého léta bývají plody napadány strupovitostí. Jsou střední velikosti, pravidelného hruškovitého tvaru, dužnina je bílá, sladce navinulá, průměrné chuti.

Hájenka

admin — Sat, 03 Sep 2011 14:52:53 +0000

Tato odrůda vyniká značnou odolností proti mrazu. Stromy dosahují velkých rozměrů a vysokého věku, koruna je široce jehlancovitá. Začíná rodit za 7-8 let po výsadbě. Má velkou a každoroční úrodnost. Jednotlivé dospělé stromy dávají na Krymu až 400 kg ovoce. plody jsou větší než střední velikosti, vejčitého tvaru, zelenavě žlutého zbarvení, dužnina je bílá se žlutým nádechem, jemná, šťavnatá, navinule nasládlá a vynikající chuti. Sklizňové zralosti dosahu ne Krymu v polovině srpna, na Severní Kavkaze koncem září. Plody lze skladovat až měsíc. Pro velmi dobrou chuť se plody konzumují hlavně čerstvé.

Krasokvět – Číňanka

admin — Sat, 03 Sep 2011 14:37:31 +0000

Byla vypěstována I. V. Mičurinem oplodněním Krasokvětu žlutého pylem Číňanky. Krasokvět-Číňanka je nejrozšířenější z Mičurincových jabloňových odrůd. stromy se vyznačují velkou odolností proti mrazu. V krutých zimách let 1940 až 1942 se osvědčily svou odolností proti mrazu stejně jako staré středoruské odrůdy odolné proti mrazu (Antonova a Babuškino).
Stromy jsou mohutné, s kulatou, dosti hustou korunou. Začínají plodit 6. až 8. rok po výsadbě. Úrodnost je průměrná. Je-li léto deštivém jsou plody často poškozovány strupovitostí. Zraje koncem srpna až počátkem září. Jablka drží pevně na větvích a dospívají konzumní zralosti za 15 až za 20 dní po uložení. Uskladněná lze uchovat do listopadu až do prosince. Jsou velká, dosahují váhy 500 – 600 g, jsou oble kuželovitého tvaru, žluté barvy, s krásným červeným líčkem; dužnina je sněhobílá, jemně nakyslá a sladká.
Tato odrůda se vyrovná svou velikostí, vzezřením, půvabností i vynikajícími chuťovými vlastnostmi nejlepším jižním odrůdám.

Slavjanka

admin — Sat, 03 Sep 2011 14:31:17 +0000

Tuto odrůdu vypěstoval I. V. Mičurin křížením Antonovky s Ananasovou renetou. Stromy mají střední rozměry. Vyznačuje se velikou odolností proti mrazům i proti nemocem a škůdcům. Je to odrůda začínající dosti záhy plodit, ve věku 6 až 7 let. Její úrodnost je velká. Ve věku 10 až 12 let dává 30 až 40 kg jablek ze stromu. Plody jsou střední velikosti a tupě kuželovitého tvaru.
Jablka dozrávají koncem září a dosáhnou konzumní zralosti za 1 ½ až dva měsíce po sklizni. Uložené plody se uchovají 5 – 6 měsíců a dobře snášejí delší dopravu. Při sklizni mají plody barvu nažloutle zelenou. Při uskladnění žloutnou; jsou kryty voskovým povrchem. Dužnina je bílá, šťavnatá a příjemné chuti. Plody se používají čerstvé, ale také se nakládají. Odrůda je hojně rozšířena ve středních a středně černozemních oblastech.

Clappova

admin — Wed, 03 Aug 2011 14:57:07 +0000

Vyniká velkou odolností proti mrazu. Začíná rodit 7. až 8. rok po výsadbě, plodí hojně a každý rok. Na Krymu dávají dospělé stromy 250 až 300 kg ovoce. plody pevně drží na stromě, jsou odolné proti strupovitosti. Velké stromy tvoří širokou jehlancovitou korunu. Plody jsou nadprůměrné až velmi veliké, krátkého hruškovitého tvaru, s hrbolatým povrchem, dužnina je bílá, jemná a šťavnatá, navinule sladké, výborné chuti. Na Krymu a na Severním Kavkaze zrají plody v první polovině srpna. Lze je skladovat jen krátkou dobu, 2 až 3 týdny. Konzumují se čerstvé, používá se jich však také k přípravě kompotů a k sušení.

Citronová (Komonka)

admin — Wed, 03 Aug 2011 14:55:15 +0000

Citronova ja standardní ruskou odrůdou, jejíž variety se od sebe liší vzrůstem, dobou zrání a jakostí plodů. Vyniká značnou odolností proti mrazu a nenáročnosti na půdu. Plody bývají napadány strupovitostí. Stromy jsou silné, dlouhověké, s rozložitou jehlancovitou korunou. Plody jsou středně veliké, hruškovitého tvaru, nesouměrné, hrbolaté, citronově žluté, dužnina je žlutavě bílá, pevná, šťavnatá, sladká, s muškátovou vůní, průměrné chuti. Dozrávají koncem července až začátkem srpna. Při dozrávání velmi silně padají, lze je skladovat 10 až 15 dní. Konsumují se čerstvé a také se suší.

Dulja astrachaňská

admin — Wed, 03 Aug 2011 14:54:42 +0000

Tato odrůda se nazývá téže Moskevská hruška nebo Dulja podzimní. Soudí se, že tato odrůda byla poprvé objevena v oblasti astrachaňské, kde je nejvíce rozšířena. Stromy se vyznačují silným vzrůstem a velkou odolností proti mrazu. Začínají rodit 6. až 7. rok po výsadbě. Rodí hojně a každý rok. Plody dozrávají v první polovině září, lze je skladovat asi 2 měsíce. Stromy dosahují značných rozměrů, koruna je široká, jehlancovitá, s větvemi směřujícími do stran. Plody jsou středně velké, avšak v příznivých vzrůstových podmínkách dosahují značné velikosti. Zralé plody jsou zelenavě žluté, se skořicověčerveným nádechem na sluneční straně. Dužnina je zelenavě bílá, šťavnatá a dobré chuti.

Williamsova čáslavka

admin — Wed, 03 Aug 2011 14:54:05 +0000

Tato odrůda se nazývá též Bon-Chrétien Williams. Vyniká velkou odolností proti mrazu. Stromy dobře rostou za velmi teplého a dlouhého vegetačního období. Začínají brzy rodit, za 5 až za 7 let po výsadbě. Rodí hodně a každý rok. Na Krymu dávají 18leté až 20leté stromy průměrně 150 kg plodů, z jednotlivých stromů se sklidilo až 250 i 300 kg ovoce. plody dozrávají v polovině srpna, dají se uchovat 10 až 15 dní. Stromy jsou středně veliké a mají úzce jehlancovitou korunu. Plody jsou velké, podlouhle hruškovitého tvaru, žluté, jsou posety drobnými šedivými tečkami. Dužnina je žlutavě bílá, šťavnatá, navinule nasládlá, s muškátovou vůní, výborné chuti. Zužitkují se čerstvé, ale vyrábějí se z nich také velmi jakostní kompoty. Je to mimořádně hodnotná odrůda.

Bezjaderka

admin — Wed, 03 Aug 2011 14:53:35 +0000

Bezjaderka je stará ruská odrůda, která je nejrozšířenější v sadech středního pásma SSSR. Získala název proto, že v mnohých plodech chybějí „jádra“. V podmínkách středního pásma je odolná. Stromy začínají rodit v 6. až 7 roce. Plodí hodně a téměř každý rok. V sadě Orelské ovocnářské výzkumné stanice daly 45leté stromy průměrně více než po 100 kg ovoce, avšak z jednotlivých stromů bylo sklizeno až 266 kg plodů. Plody dobře drží na stromě a nejsou poškozovány strupovitostí. Dozrávají koncem srpna, nelze je však dlouho skladovat – pouze 10 až 15 dní.
Stromy jsou střední velikosti, s širokou, jehlancovitou korunou. Plody jsou střední velikosti, krátkého hruškovitého tvaru. Dužnina je nažloutlá, šťavnatá, sladké a dobré chuti. Konzumují se hlavně čerstvé, ale hodí se také na sušení, konzervování a ke zpracování na víno.