jablka ke skladování

Prosinec je znám jako první měsíc, kdy začne pořádná zima. Sníh je většinou i v nížinách, přes den už bez zimní bundy budeme mrznout. Teploty se nyní až do jara příliš nad bod mrazu nevydají. Na horách to bude ještě horší. Tento rok zatím příliš sněhu nepřinesl, pouze na horách leží několik desítek centimetrů, neznamená to však, že nebudeme mít žádnou práci. Ledový vítr ofukuje choulostivé rostliny, které jsou nyní bez krytu. Proto stále tyto rostlinky zahříváme pomocí chvojí. Také máme stále čas na odebírání roubů peckovin, tyto rouby pak skladujeme ve sklepě. Ve sklepě však tyto rouby nejsou samy, společnost jim zde dělá spousta ovoce a zeleniny, kterou jsme sem uskladnili. Může se však stát, že většina úrody bude zkažená. Čím to? Může to být „zasedacím pořádkem“. I uskladňování má totiž svoje pravidla.

• Jablka a hrušky – vkládáme do bedýnek, a to jen nepotlučené plody. Zároveň je často kontrolujeme.  Aspoň jednou týdně je probereme a shnilá jablka vyneseme na kompost. Tyto plody umístíme do místa ve sklepě, kde teplota neklesne pod 3°C. Do bedýnek skládáme jablka stopkami nahoru, hrušky naopak stopkami dolů. Toto ovoce by mělo mít dostatek vzduchu, ale ne příliš. Příliš mnoho vzduchu působí na tyto plody negativně, vysychají a ztrácejí chuť. Nezralá jablka nám v tomto případě nedozrají.
• Zeleninu nemůžeme skladovat v bezprostřední blízkosti ovoce. Především jablka snadno načichnou. Mohou tak vonět po cibuli, bramborách a ostatních druzích zeleniny. Pro skladování zeleniny je ideální sklep s dostatečnou vzdušnou vlhkostí, 70 - 80% je ideální. Takovýto sklep pak pomůže uchovat zeleninu dlouhé měsíce v dobrém stavu. Nekazí se a nevysychá. Do nejtemnějšího koutu sklepa patří brambory, tam vydrží mnohem déle. Pokud skladujeme mrkev, skladujeme ji v písku. Určitě by neměla být v blízkosti rajčat. Díky rajčatům totiž mrkev zhořkne. Podobně je na tom i cibule, ta by také neměla být poblíž rajčat. Cibule nehořkne, ale ztratí typický cibulový říz. Vedle košťálovin pak cibule získává jejich chuť. To je způsobeno tím, že zralé plody košťálovin vylučují etylen. Okurky, kapustu nebo petržel rozhodně neskladujeme poblíž jablek ani rajčat. Díky těmto plodům totiž rychle zežloutnou.

Pokud nemáme šanci uchovat plodiny dále od sebe, neznamená to, že je nemůžeme mít v jednom sklepě. Pokud máme jablka blízko zeleniny, použijeme fóliové pytlíky. Do těch vložíme jablka. Těm to neuškodí a ovoce zůstane chutné, zelenina se pak nekazí a my tak můžeme skladovat veškerou úrodu. Pokud skladujeme čínské zelí, vkládáme jej do rohu, kde budeme udržovat vysokou vzdušnou vlhkost. Každý týden zeleninu i ovoce kontrolujeme a nahnilé nebo plesnivé plody odneseme na kompost. Pro kompostování použijeme třeba otevřený dřevěný kompostér, je totiž možné, že poloshnilé plody přijdu k chuti třeba okrasnému ptactvu

Autor: Radim Dvořák Foto Fotolia

Ovocné stromy v zimě

Prosinec už je v plném proudu. Teploty stále kolísají kolem bodu mrazu a sníh v nížinách zatím ne a ne vydržet. Zahradu bychom měli mít zazimovanou, a proto nás v tomto měsíci příliš mnoho práce nečeká. Co však můžeme v tomto měsíci udělat? Začít s odebíráním roubů. Na tuto činnost v měsíci prosinci nastává ideální čas. Avšak ne všem ovocným stromům je příjemné, když jim nyní odebíráme rouby. V prosinci je to ideální doba pouze pro peckoviny, jako jsou třešně a višně. S jabloněmi počkáme až do ledna či února. Pokud plánujeme roubování stromků na jaře, je potřeba odebírat rouby už nyní. Tuto činnost provádíme v zimě kvůli jednomu důležitému detailu. Rouby totiž nesmějí být narašené – což v zimě nehrozí. Rouby, které nejsou narašené, se poté mnohem lépe ujímají. A odkud rouby odebírat? Pokud nemáme nízkou třešeň, budeme potřebovat žebřík. Využíváme totiž jednoleté výhony, které se nacházejí v horní části koruny. V žádném případě neodebíráme větve, které jsou na kosterních větvích. Rouby také odebíráme pouze z plodných a zdravých stromů. Měli by být dostatečně vyzrálé a vyvinuté.

Jak poznáme dvouletý a jednoletý výhon? Jednoduše. Dvouletý výhon má většinou plodné pupeny. Jednoletý výhon má pouze listové výhony. Dvouletý výhon tedy na jaře pokvete, jednoletý bude obsypán listy.

Pokud budeme následovat rady profesionálů, většina nám řekne, že jednoletému roubu máme ustřihnout spodní část, která je dřevitá, a následně špičku, která je nevyvinutá. Pokud však necháme roub v celku, máme menší ztráty vodnatosti roubů. Kolik roubů bychom si měli nachystat, záleží na tom, jak velký strom přeroubováváme. Obecně platí, že na větev o průměru deseti centimetrů budeme potřebovat zhruba tři rouby. Nyní máme rouby nastříhané. Kam s nimi? Určitě bychom je neměli dávat do teplých místností. Pokud máme množství roubů menší, můžeme je zabalit do sáčku a vložit do lednice. Větší množství skladujeme ve sklepě, kde je teplota okolo 3°C. Zde je zapícháme do písku. Ten však nesmí být přemokřený. Další možností je skladování pod sněhem. Zde se doporučuje severní strana zahrady, kde sníh vydrží déle.

Nyní máme rouby uskladněny. Při odebírání roubů bychom však měli mít na paměti, že rouby stříháme v rukavicích, abychom je neohřívali, a také je stříháme v teplotách nad -5°C.

Autor: Radim Dvořák © hgrose – Fotolia.com