<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>Ovocnářství &#187; Škůdci ovocných sadů a plantáží drobného ovoce a způsoby boje proti nim</title>
	<atom:link href="https://www.ovocnarstvi.eu/rubrika/boj-proti-skudcum-a-chorobam-ovocnych-rostlin/skudci-ovocnych-sadu-a-plantazi-drobneho-ovoce-a-zpusoby-boje-proti-nim/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://www.ovocnarstvi.eu</link>
	<description></description>
	<lastBuildDate>Wed, 03 Dec 2025 12:37:48 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs-CZ</language>
		<sy:updatePeriod>hourly</sy:updatePeriod>
		<sy:updateFrequency>1</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=3.7.41</generator>
	<item>
		<title>Škůdci jahodníku a maliníku</title>
		<link>https://www.ovocnarstvi.eu/boj-proti-skudcum-a-chorobam-ovocnych-rostlin/skudci-ovocnych-sadu-a-plantazi-drobneho-ovoce-a-zpusoby-boje-proti-nim/skudci-jahodniku-a-maliniku/</link>
		<comments>https://www.ovocnarstvi.eu/boj-proti-skudcum-a-chorobam-ovocnych-rostlin/skudci-ovocnych-sadu-a-plantazi-drobneho-ovoce-a-zpusoby-boje-proti-nim/skudci-jahodniku-a-maliniku/#comments</comments>
		<pubDate>Thu, 04 Aug 2011 16:05:20 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[admin]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Škůdci ovocných sadů a plantáží drobného ovoce a způsoby boje proti nim]]></category>
		<category><![CDATA[Škůdci jahodníku a maliníku]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.netbrana.cz/demo/wp/?p=1140</guid>
		<description><![CDATA[1. Roztoč jahodníkový Roztoč jahodníkový je jedním z nejnebezpečnějších škůdců jahodníku. Byl zavlečen napadenou sadbou a značně se rozšířil v mnoha oblastech, a to jak v severních, tak i v jižních. Roztoči vysávají šťávu z listů, které se kadeří a zakrucují. Silně poškozené listy jahodníku dostávají žlutou olejovitou barvu a ve vzrůstu se opožďují. Trsy [&#8230;]]]></description>
				<content:encoded><![CDATA[<p><em>1.	Roztoč jahodníkový</em></p>
<p>Roztoč jahodníkový je jedním z nejnebezpečnějších škůdců jahodníku. Byl zavlečen napadenou sadbou a značně se rozšířil v mnoha oblastech, a to jak v severních, tak i v jižních.<br />
Roztoči vysávají šťávu z listů, které se kadeří a zakrucují. Silně poškozené listy jahodníku dostávají žlutou olejovitou barvu a ve vzrůstu se opožďují. Trsy jsou silně oslabeny a přestávají plodit. Roztoči se vyskytují hromadně na mladých, ještě složených listcích jahodníku. Záhy na jaře se začne roztoč rozmnožovat, a to tak, že klade přímo na listy kulovitá, lesklá, bílá vajíčka. Za léto mívá roztoč až čtyři generace. Zvláště rychle se rozmnožuje v mokrých a studených letech. Vysoká teplota působí na roztoče a může tak být snadno přenesen sadbou na nové místo. Abychom zabránili přenesení roztoče a zamoření nových výsadeb, musíme vybírat za matečnice úplně zdravé plantáže. Abychom zabránili dalšímu rozšíření roztoče, byla zavedena fytopatologická kontrola (karanténní dozor) nad matečnými výsadbami jahodníku.</p>
<p><em>Způsoby boje</em></p>
<p>Skrytý způsob života roztoče značně ochmýřených listových čepelí ztěžuje chemický boj proti němu. Nejlepším způsobem ochrany je skosit listy hned po sklizni plodů. Skosené listy z jahodovny hned odklidíme a spálíme. Při včasném skosení zničíme 80 – 90% roztočů.<br />
Doporučuje se též mořit sazenice horkou vodou. Proto vnoříme trsy jahodníku na 12 – 13 minut do vody zahřáté na 45°C. přitom zhynou všichni roztoči. Tento způsob boje vyžaduje velké obezřetnosti, abychom tím nesnížili schopnost ujmutí rostlin.</p>
<p><em>2.	Pilatka jahodníková</em></p>
<p>Je značně rozšířena ve všech oblastech, její housenky ožírají listy jahodníku a způsobují značné škody. Na jaře se housenice zakuklí. V květnu vyletuje dospělý hmyz, který je lesklé, černé barvy, se 4 průsvitnými křídly. Pilatka vylétá v době, kdy se rozvíjejí květné pupeny.<br />
Samička klade vajíčka pod pokožku mladých lístečků. Za 8 až za 12 dní se objeví larvy, které vykusují v listech okénkovité otvory. Dospělé housenice se stěhují do půdy, kde se i zakuklí. Uprostřed létě vyletuje druhá generace, jejíž larvy poškozují jahodník v době plodů.<br />
Úplně stejně poškozuje jahodník pilatka bělooká.</p>
<p><em>Způsoby boje</em></p>
<p>Přezimující kukly zničíme pečlivým kypřením půdy pod trsy na podzim. Udržování jahodovny v létě v čistotě je také jedním způsobem boje s těmito škůdci. Z chemických opatření používáme poprašování práškem DDT nebo postřiku jahodníku před květem žaludečními jedy:svinibrodskou zelení (0,15%) s vápnem nebo arseničnanem vápenatým (0,3%): můžeme též postřikovat kontaktními jedy – anabasinsulfátem nebo nikotinsulfátem (0,15 – 0,2%) s přídavkem mádla (0,4%). Na 1 ha jahodovny je třeba až 1000 listrů roztoku.</p>
<p><em>3.	Hřbetoštítník jemný</em></p>
<p>Poškozuje listy jahodníku. Jak brouci, tak i jejich larvy  působí jahodovnám velké škody v letech hromadného výskytu. Brouci přezimují pod odumřelým suchým listím a začnou již brzy na jaře poškozovat listy. Před květem kladou samičky vajíčka na rub listů, někdy i na řapíky a na lodyhy rostlin. Každá samička naklade 90 – 200 vajíček. Larvy vyžírají v listech otvůrky a ožírají je po celou dobu květu a plodů.</p>
<p><em>Způsoby boje</em></p>
<p>Proti broukům bojujeme v době, kdy ožírají na jaře list, a to postřikem rostlin žaludečními jedy nebo poprašováním arseničnanem vápenatým s vápnem (1:3). Potřeba jedu je 40 kg směsi na 1 ha. Chemickou metodu boje je nutno uplatnit před kvetením jahodníku.</p>
<p><em>4.	Květopas maliníkový</em></p>
<p>Květopas poškozuje květná poupata jahodníku a maliníku, takže opadávají. Je hodně rozšířen jak v evropské části SSSR, tak i na Sibiři. Brouci přezimují v suchém listí a pod hroudami půdy. S příchodem jarních teplých dnů vylézají na povrch a živí se mladými pletivy rostlin. V době, kdy se na jahodníku objevují květná poupata, kladou do nich brouci po jednom vajíčku a současně nahlodávají květné stvoly. Za několik dní poupě odpadne a vývoj larvy pokračuje uvnitř poupěte.<br />
Doba kladení vajíček je u tohoto škůdce hodně dlouhá. Nejprve jsou poškozovány rané odrůdy jahodníku, potom pozdní, avšak květopas se hned přestěhuje na čerstvá poupata maliníku. Každá samička naklade až 50 vajíček. V době plodů počínají vylézat brouci, kteří zakončili svůj vývoj uvnitř poupat. Za 10 až 15 dní zalézají a přezimují.</p>
<p><em>Způsoby boje</em></p>
<p>V době, kdy se objevují poupata, poprášíme rostliny dvakrát práškovým DDT.</p>
<p><em>5.	Malinovník – (Vlnořitník – Byturus fumatus)</em></p>
<p>Je značně rozšířen v severních a středních oblastech a také na Sibiři. Škody, které brouk působí, nejsou značné, hlavní škody způsobují larvy. Začátkem květu kladou brouci do květů a na nasazované plody. Larvy se vkusují do květních lůžek a živí se uvnitř peckoviček. Červivé plody rychle hnijí. V době sklizně opouští dospělá larva plody, spouští se k zemi, v niž se i zakuklí.</p>
<p><em>Způsoby boje</em></p>
<p>Před květem, v době, kdy se objevují brouci, poprášíme maliník práškovým DDT.v době květu dvakrát postříkáme keře anabasinsulfátem (0,15%) s mýdlem (0,4%) nebo poprášíme 5% až 7% anabasinovým práškem. Po druhé postřikujeme 8 – 10 dní po prvním postřiku. Podle posledních údajů Krasnodarské výzkumné stanice můžeme nahradit anabasinsulfát výtažky jiných jedovatých rostlin, například oměje, kýchavice. V srpnu a v září, v době zakuklování larev, se doporučuje obdělat meziřadí a kypřit půdu pod keři.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>https://www.ovocnarstvi.eu/boj-proti-skudcum-a-chorobam-ovocnych-rostlin/skudci-ovocnych-sadu-a-plantazi-drobneho-ovoce-a-zpusoby-boje-proti-nim/skudci-jahodniku-a-maliniku/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Škůdci rybízu a angreštu</title>
		<link>https://www.ovocnarstvi.eu/boj-proti-skudcum-a-chorobam-ovocnych-rostlin/skudci-ovocnych-sadu-a-plantazi-drobneho-ovoce-a-zpusoby-boje-proti-nim/skudci-rybizu-a-angrestu/</link>
		<comments>https://www.ovocnarstvi.eu/boj-proti-skudcum-a-chorobam-ovocnych-rostlin/skudci-ovocnych-sadu-a-plantazi-drobneho-ovoce-a-zpusoby-boje-proti-nim/skudci-rybizu-a-angrestu/#comments</comments>
		<pubDate>Thu, 04 Aug 2011 16:04:14 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[admin]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Škůdci ovocných sadů a plantáží drobného ovoce a způsoby boje proti nim]]></category>
		<category><![CDATA[Škůdci rybízu a angreštu]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.netbrana.cz/demo/wp/?p=1138</guid>
		<description><![CDATA[1. Mol rybízový Housenka tohoto mola poškozuje pupeny rybízu. Při silném rozmnožování způsobuje holožír. Tento škůdce se vyskytuje nejčastěji v severních ovocnářských pásmech. Mol rybízový přezimuje jako červená larva pod kůrou starých výhonů. Záhy na jaře, v době nalévání pupenů, se do nich zakoušívají housenky. Poškozené pupeny odumírají a housenky přelézají na druhé pupeny. Dospělé [&#8230;]]]></description>
				<content:encoded><![CDATA[<p><em>1.	Mol rybízový</em></p>
<p>Housenka tohoto mola poškozuje pupeny rybízu. Při silném rozmnožování způsobuje holožír. Tento škůdce se vyskytuje nejčastěji v severních ovocnářských pásmech.<br />
Mol rybízový přezimuje jako červená larva pod kůrou starých výhonů. Záhy na jaře, v době nalévání pupenů, se do nich zakoušívají housenky. Poškozené pupeny odumírají a housenky přelézají na druhé pupeny. Dospělé housenky jsou zelenavé, a když dokončí žír, zakuklují se v půdě. Motýli vyletují po odkvětu rybízu a kladou vajíčka do nasazených bobulí. V bobulích se housenky živí jen velmi krátkou dobu, načež se spouštějí k patě výhonů, kde upředou bílý zámotek a v něm přezimují.</p>
<p><em>Způsoby boje</em></p>
<p>Je to zachovávání pravidel ošetřování keřů, pečlivé odstraňování starých výhonů a odstraňování čípků. Všechny tyto suché části je nutno ihned spálit. Proti housenkám, které se vkusují do pupenů, je nejlepším prostředkem postřik keřů 0,15% roztokem anabasinsulfátu s mýdlem ˇ0,4%) v době nalévání pupenů.</p>
<p><em>2.	Mšice angreštová a rybízová</em></p>
<p>Mšice angreštová poškozuje hlavně černý rybíz i angrešt a způsobuje zkroucení listů a znetvoření mladých výhonů. Tento škůdce je značně rozšířen v evropské části Sovětského svazu. Poškození způsobená mšicemi zpomalují vývoj rybízu a angreštu. Jejich vajíčka přezimují na výhonech. V době nalévání pupenů se larvy líhnou, sají nejprve na pupenech, a potom přecházejí na listy. Od tohoto je boj proti mšici velmi obtížný.<br />
Mšice rybízová poškozuje hlavně červený a bílý rybíz, mšice způsobují červenání listů a tvorbu puchýřů na nich.</p>
<p><em>Způsoby boje</em></p>
<p>Jako proti mšici angreštové, tak i proti mšici rybízové bojujeme postřikem v době nalévání pupenů, kdy larvy mšic se ještě volně živí na povrchu pupenů. Postřikujeme anabasinsulfátem (0,15%) a mazlavým mýdlem (0,4%).</p>
<p><em>3.	Pilatka angreštová</em></p>
<p>škodí nejen na angreštu, ale i na černém a červeném rybízu. Je značně rozšířena ve všech oblastech, její housenice přezimující v pevných zámotcích, ve vrchních vrstvách půdy pod keři. Zakuklují se na jaře. V době rašení pupenů vylétá rezavě zbarvená pilatka. Samička klade vajíčka v řetízcích podél nervů na rubu listů. Housenice se líhnou za dva týdny. Jsou velmi žravé a rychle okusují všechny listy na keřích tak, že na nich ponechávají jen nervaturu (skeletují je). Dospělé housenice zalézají do půdy, kde se zakuklují. Před dozráním bobulí vylétá druhá generace, která je početnější a škodlivější. Škody, které působí pilatka, značně oslabují keře, snižují sklizně a zmenšují přírůstky.</p>
<p><em>Způsoby boje</em></p>
<p>Je to hlavně postřik při výskytu housenek, a to žaludečními jedy: arseničnanem vápenatým (0,3 až 0,4%) nebo svinibrodskou zelení (0,2%) s vápnem. Je k tomu možno použít i výtažku kýchavice (50 g rostlinné hmoty na 1 litr vody).</p>
<p><em>4.	Zavíječ angreštový</em></p>
<p>Je to velmi nebezpečný škůdce angreštu i rybízu, hlavně v severním ovocnářském pásmu.<br />
Zavíječ angreštový přezimuje ve stadiu kukly pod keři nehluboko v zemi. Motýli vylétají začátkem května a kladou vajíčka na zelené bobule a výhony. Líhnoucí se housenky se vžírají do bobulí a živí se jejich dužninou. Přecházejíce z jedné strany na druhou, opřádají je pavučinou. Tak poškodí jedna housenka několik bobulí. Dospělá housenka se pak spouští k zemi, kde se zakuklí.</p>
<p><em>Způsoby boje</em></p>
<p>Nejlepším prostředkem proti tomuto škůdci je 3krát až 4krát opakovaný postřik v době líhnutí housenek nikotinsulfátem nebo anabasinsulfátem s mýdlem, a také poprašování práškovým DDT. Po prvé postřikujeme v době květu angreštu. Po 7 až po 8 dnech postřik opakujeme.</p>
<p><em>5.	Krasec rybízový a nesytka rybízová</em></p>
<p>Tito škůdci poškozují výhony rybízu i angreštu a zaviňují jejich předčasné zasychání.</p>
<p><em>Krasec rybízový</em></p>
<p>Je to brouček zelené barvy, který spásá listy rybízu. Broučci se objevují na keřích v prvních dnech a kladou vajíčka na letorosty. Z vajíček vylíhlé larvy se hned prokousávají do letorostů. Jejich další vývoj probíhá uvnitř letorostu, v němž vyžírají chodbičky. Příštího jara se larva ve výhonu zakuklí a počátkem léta vylézá brouček.</p>
<p><em>Způsoby boje</em></p>
<p>Proti tomuto škůdci bojujeme nejlépe v době letu broučků. Proto poprašujeme keře rybízu práškem DDT nebo je stříkáme žaludečními (střevními) jedy: 0,15% roztokem svinibrodské zeleně s vápnem, 0,3% arseničnanem vápenatým nebo 1% roztokem fluorokřemičitanu barnatého. Pečlivé odstranění všech oslabených větévek a výhonů na jaře značně omezuje výskyt tohoto škůdce. Všechny odříznuté suché výhony spalujeme.</p>
<p><em>Nesytka rybízová</em></p>
<p>Je motýl s průhlednými křidélky. Tento škůdce je značně rozšířen, zejména v jižních oblastech. Motýl létá v květnu až v červnu a klade vajíčka kolem pupenů. Z vajíčka vylíhlá housenka vniká do letorostu, vyžírá v něm chodbičky a postupně proniká až k patě keře.</p>
<p><em>Způsoby boje</em></p>
<p>Doporučuje se odstranit a spálit zasychající výhony.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>https://www.ovocnarstvi.eu/boj-proti-skudcum-a-chorobam-ovocnych-rostlin/skudci-ovocnych-sadu-a-plantazi-drobneho-ovoce-a-zpusoby-boje-proti-nim/skudci-rybizu-a-angrestu/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>1</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Škůdci na kmenech a větvích stromu</title>
		<link>https://www.ovocnarstvi.eu/boj-proti-skudcum-a-chorobam-ovocnych-rostlin/skudci-ovocnych-sadu-a-plantazi-drobneho-ovoce-a-zpusoby-boje-proti-nim/skudci-na-kmenech-a-vetvich-stromu/</link>
		<comments>https://www.ovocnarstvi.eu/boj-proti-skudcum-a-chorobam-ovocnych-rostlin/skudci-ovocnych-sadu-a-plantazi-drobneho-ovoce-a-zpusoby-boje-proti-nim/skudci-na-kmenech-a-vetvich-stromu/#comments</comments>
		<pubDate>Thu, 04 Aug 2011 16:03:03 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[admin]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Škůdci ovocných sadů a plantáží drobného ovoce a způsoby boje proti nim]]></category>
		<category><![CDATA[Škůdci na kmenech]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.netbrana.cz/demo/wp/?p=1136</guid>
		<description><![CDATA[Pro ovocné výsadby jsou také velmi nebezpeční škůdci hlavních částí stromu – kmene a větví. 1. Myši Myši poškozují hlavně jabloně a hrušně, avšak při hromadném výskytu často poškozují i peckoviny. Myši jsou rozšířeny ve všech pásmech. Zvláště silně podporujeme hromadné rozmnožení myší špatným obděláváním půdy, neboť plevelem zarostlé meziřadí v sadě je jejich útočištěm. [&#8230;]]]></description>
				<content:encoded><![CDATA[<p>Pro ovocné výsadby jsou také velmi nebezpeční škůdci hlavních částí stromu – kmene a větví.</p>
<p><em>1.	Myši</em></p>
<p>Myši poškozují hlavně jabloně a hrušně, avšak při hromadném výskytu často poškozují i peckoviny.<br />
Myši jsou rozšířeny ve všech pásmech. Zvláště silně podporujeme hromadné rozmnožení myší špatným obděláváním půdy, neboť plevelem zarostlé meziřadí v sadě je jejich útočištěm. Při prohlídce těchto pozemků můžeme zjistit v letech hromadného rozmnožení na sta myších děr. Hlavním opatřením v boji proti myším je tedy v sadech obdělávání půdy, ničení plevele, přeorání meziřadí a přerytí pásů mezi stromy i půdy kolem kmenů.<br />
Myši začínají poškozovat stromy na podzim, avšak zvláště veliké škody působí v zimě a záhy z jara. Pod sněhem si udělají chodby a ohlodávají kůru u kořenového krčku. Ohlodávání kmínku kolem dokola způsobí uhynutí mladých stromků, které prvním rokem usychají. Není vzácný zjev, že myši zničily i velkou plochu mladých výsadeb.</p>
<p><em>Způsoby boje</em></p>
<p>Boji s myšmi musíme věnovat největší pozornost. Vytvoření podmínek které zabraňují hromadnému rozmnožení myší, je základním článkem v boji proti nim. Každý rok je nutno obdělávat sad podle zásad vyspělé agrotechniky: přeorávat meziřadí a přerývat půdu kolem kmenů, usilovně bojovat proti plevelu, odstraňovat meze, které bývají útočištěm myší. V sadě není přípustné zakládat stohy. Osetím meziřadí obilninami anebo udržování víceletých jetelotráv, tvořících drn, pomáháme hromadnému zaplevelení sadu myšmi.<br />
Abychom uchránili ovocné výsadby před poškozením myšmi, musíme na podzim všechny mladé stromky ovázat. Můžeme k tomu použít slunečnicových stonků, chvojí, rákosu a mulchovacího papíru. Sláma se k ovázání nehodí, protože přiláká myši. Stromky musíme ovazovat pevně od povrchu půdy až k hlavním větvím. Na jaře obvaz sejmeme.<br />
Dobrých výsledků dosáhneme udusáním sněhu ve dnech oteplení. V udusaném sněhu nemohou myši dělat chodby ke stromům. Nakopčení sněhu ke stromům a udusání chrání stromy před poškozením myšmi.<br />
Myši působí velké škody školkám. Na pozemcích, na nichž je v půdě založená půda, poškozují sadbu, proto musíme takové pozemky obehnat příkopy, do nichž klademe otrávené nástrahy.</p>
<p><em>2.	Zajíci</em></p>
<p>Zajíci působí velké škody mladým stromům. Ohlodávají kůru hlavních větví, ohryzují a okusují mladé větve. Abychom uchránili stromy před zajíci, musíme ovázat kmeny a hlavní větve. K tomu můžeme použít povřísel ze slámy, pelyňku a chvojí. Hony na zajíce po dobu celého roku značně sníží jejich počet. Ve velkých tržních sadech je nutno chovat honící psy a zvlášť zaměstnávat lovce.</p>
<p><em>3.	Drvopleň</em></p>
<p>Housenky drvopleně poškozují kmeny a hlavní větve v mladých výsadbách. Tento škůdce je zvláště nebezpečný v jižním a středním pásmu. Kromě ovocných stromů poškozuje drvopleň i stromy jiných druhů: duby, jasany a jilmy. Jeho housenka má dvouleté vývojové období. Motýl vylétá v červnu a klade vajíčka na mladé výhony. Housenka vyžírá chodby v prvním roce ve dřevě výhonů a po přezimování poškozuje silnější větve a jádro kmenů. Poškozené výhony se větrem obvykle lámou. Napadení je možno zjistit koncem léta podle vadnutí listů na horních výhonech. Poškození kmínků působí často uhynutí stromků.<br />
Jako ochranný prostředek se doporučuje seříznutí a spálit vadnoucí výhony. Do otvorů, které v létě udělaly housenky, vkládáme vatu nebo koudel namočenou do sirouhlíku, načež otvory zamažeme hlínou. Otrávení je nutné před vylétáváním motýlů, to je nejpozději v červnu.</p>
<p><em>4.	Kůrovci</em></p>
<p>Z kůrovců poškozujících ovocné kultury je nejvíce rozšířen bělokaz ovocný. Poškozuje jak jádroviny, tak i peckoviny, ale také střechu, jeřáb a hloh. Kůrovci napadají stromy již oslabené,a  to kmeny i silné větve. Sady, které utrpěly namrznutím, slunečním úžehem a rakovinou, jsou zvlášť silně napadány kůrovci, kteří je konečně úplně zničí. Larvy kůrovců vyžírají chodby v lýkové vrstvě, mezi kůrou a dřevem, a tím narušují normální proudění šťáv v rostlině. Larvy přezimují pod kůrou a na jaře se zakuklují. Koncem května (ve středním pásmu) vyletují brouci. Brouci se opětovně zakusují do kůry stromu, kde naklade každá samička 50 až 100 vajíček.</p>
<p><em>Způsoby boje</em></p>
<p>Vyspělá agrotechnika, zajišťující zdravý vzrůst výsadeb, je základním opatřením na ochranu sadů před kůrovci. Záhy na jaře se doporučuje odstranit suché a chorobné větve, které je nutno spálit, než z nich vylezou brouci. Zároveň označíme části zesláblých větví, avšak nevyřežeme je, protože slouží jako větve návnadové, na něž klade bělokaz ovocný hromadně vajíčka. V době rojení brouků a kladení vajíček je nutno poprašovat kmeny a hlavní větve práškovým DDT.<br />
Před vylétáváním brouků klademe do sadu zvlášť k tomu vykácené stromy (zjevně hynoucí nebo plané). V druhé polovině léta spálíme všechny návnadové stromy i s vajíčky na ně nakladenými a s vylíhlými larvami.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>https://www.ovocnarstvi.eu/boj-proti-skudcum-a-chorobam-ovocnych-rostlin/skudci-ovocnych-sadu-a-plantazi-drobneho-ovoce-a-zpusoby-boje-proti-nim/skudci-na-kmenech-a-vetvich-stromu/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Škůdci pupenů, nasazených plodů a ovoce</title>
		<link>https://www.ovocnarstvi.eu/boj-proti-skudcum-a-chorobam-ovocnych-rostlin/skudci-ovocnych-sadu-a-plantazi-drobneho-ovoce-a-zpusoby-boje-proti-nim/skudci-pupenu-nasazenych-plodu-a-ovoce/</link>
		<comments>https://www.ovocnarstvi.eu/boj-proti-skudcum-a-chorobam-ovocnych-rostlin/skudci-ovocnych-sadu-a-plantazi-drobneho-ovoce-a-zpusoby-boje-proti-nim/skudci-pupenu-nasazenych-plodu-a-ovoce/#comments</comments>
		<pubDate>Thu, 04 Aug 2011 16:01:54 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[admin]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Škůdci ovocných sadů a plantáží drobného ovoce a způsoby boje proti nim]]></category>
		<category><![CDATA[Škůdci pupenů]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.netbrana.cz/demo/wp/?p=1133</guid>
		<description><![CDATA[do této skupiny škůdců patří velké množství velmi škodlivých druhů. Při hromadném výskytu vznikají často velmi značné ztráty sklizně. 1. Květopas jabloňový Je to menší brouček, dlouhý asi 4 – 5 mm, hnědošedé barvy, podobné kůře jabloňové. Je rozšířen v celé evropské části SSSR. Květopas jabloňový přezimuje jako dospělý brouk v suchém listí, v drnu, [&#8230;]]]></description>
				<content:encoded><![CDATA[<p>do této skupiny škůdců patří velké množství velmi škodlivých druhů. Při hromadném výskytu vznikají často velmi značné ztráty sklizně.</p>
<p><em>1.	Květopas jabloňový</em></p>
<p>Je to menší brouček, dlouhý asi 4 – 5 mm, hnědošedé barvy, podobné kůře jabloňové. Je rozšířen v celé evropské části SSSR.<br />
Květopas jabloňový přezimuje jako dospělý brouk v suchém listí, v drnu, pod odpadky ze sadu a na jiných krytých místech. Záhy na jaře vylézá brouk ze zimního úkrytu a leze po kmenu do koruny jabloní. Jak se živí, napichuje pupeny. Na místě vpichu se objeví průzračná kapka. „Pláč pupenů“, jak je tento zjev nazýván v SSSR, je prvním ukazatelem výskytu květopasu jabloňového v sadě. Jakmile se objeví květné pupeny, klade do nich květopas vajíčka, zpravidla po jednom do každého pupenu. Z vajíček vylíhlé larvy vyžírají ústroje v květu: tyčinky, pestíky, a zároveň slepují okvětní plátky svými výměšky. Proto se poupě neotevře. Květní poupata poškozená v době květu se nápadně odlišují od ostatních květů barvou. Po 15 až 20 dnech života se proměňují larvy kukly. Záhy po odkvětu se objevují mladá brouci, kteří požírají po dobu 10 až 15 dní listy a skeletují je. Do konce léta se brouci ukrývají pod kůrou nebo na stinných místech koruny. S příchodem podzimu zalézají do zimních úkrytů.</p>
<p><em>Způsoby boje</em></p>
<p>V době nalévání pupenů, jakmile se brouk objeví na stromech, setřásáme jej na podložené plachty. Při prudkém úderu na větev se brouk neudrží a spadne na plachtu. K setřásání použijeme dřevěných tyčí, obalených měkkou plstí, abychom úderem nepoškodili kůru stromu. Spadené brouky ihned na místě vsypeme z plachty do konve s petrolejem nebo je spálíme. Je velmi důležité, abychom rozprostřeli plachty pod celou korunu stromu, jinak spadnou někteří brouci na zem, a za nějakou dobu vylézají opět na strom.<br />
Brouky je nutno setřást při teplotě nejvýše 10°C, při vyšší teplotě odlétnou a setřásání se mine účinkem. Nejlépe je setřásat je časně zrána a pozdě zvečera, za bezvětří. Podle intenzity napadení je nutno opakovat setřásání brouků až do uvolnění květných poupat.<br />
Ve velkých sadech můžeme místo setřásání brouků poprašovat práškovým DDT. V době vylézání brouků z poškozených květních poupat, když se již živí listy, doporučujeme se poprašovat sad žaludečními jedy z potažních nebo traktorových poprašovačů.<br />
Nejlepším jedem proti květopasu jabloňovému je arseničnan vápenatý. Na jeden hektar je ho třeba 12 – 15 kg. Můžeme použít čistého jedu nebo ve směsi s vápnem v poměru 1 : 1. Můžeme také použít práškového 5% DDT.<br />
Jsou-li v sadě kvetoucí rostliny, může poprašování škodit včelám, které by se mohly otrávit při návštěvě květů poprášených jedem. Proto je nutné odvézt včely na dobu poprašování sadu. Pást hospodářská zvířata na pozemcích poprášeného sadu je přísně zakázáno.<br />
Poprašujeme nejlépe v časných ranních hodinách a pozdě večer, za bezvětří. Tento způsob boje s květopasem jabloňovým je velmi účinný.<br />
V červenci způsob boje s květopasem, kdy se usidluje brouk na kmenech po odchlipující se kůrou, doporučuje se očistit kůru od brouků na podložku, která se pak spálí. Tak je možno zničit velké množství brouků květopasu.</p>
<p><em>2.	Zobonoska jabloňová</em></p>
<p>Je to brouček zlatě malinové barvy se zelenavým odstínem. Působí značné škody ovocným výsadbám, hlavně v jižních ovocnářských pásmech (Krym, Kavkaz, Střední Asie, jižní Ukrajina). V severnějších oblastech se vyskytuje řidčeji. Poškozuje jabloně, slivoně, meruňky, trnky a broskvoně.<br />
Brouk přezimuje ve vrchních půdních vrstvách a částečně i pod kůrou kmene. Na jaře živí se zobonoska jabloňová rašícími pupeny. Jakmile začnou nasazovat peckoviny plody, klade do nich hned vajíčka. Později, když začínají nasazovat plody jabloně, přechází i na ně a pokračuje v kladení vajíček. Údobí kladení vajíček je u zobonosky jabloňové velmi dlouhé a trvá až do srpna.<br />
Při kladení vajíček se zobonoska jabloňová živí dále a nabodává mnoho plodů. Při nabodávání plodů přenáší do nich nákazu moniliosy, jejíž spory zanáší do ran. Po nakladení vajíček nakusuje zobonoska jabloňová stopky, čímž se zastavuje vývin plodů, plody rychle zahnívají a opadávají. Larva se může živit jen pletivem shnilého plodu. Vyspělá larva se stěhuje ze spadlého plodů do půdy, kde se v dalším roce (koncem června až začátkem července) zakuklí. Koncem léta vylézá brouk. Zobonoska jabloňová má tedy dvouletou generaci. Mladí brouci se živí až do pozdního podzimu připravenými pupeny ovocných stromů. V tomto údobí působí zobonoska jabloňová ovocným stromům velmi značné škody tím, že ničí listy příštího roku.</p>
<p><em>Způsoby boje</em></p>
<p>Je to celý souhrn opatřen. V období od nalévání pupenů do květu stromů, když se objevují brouci, setřásáme je na plachty nebo poprašujeme stromy práškovým DDT.<br />
Pravidelné sbírání spadlých plodů jak pod peckovinami, tak i pod jádrovinami je účinným způsobem boje proti zobonosce jabloňové. Shnilé plody je nutno ihned zničit. V době opadu plodů se doporučuje poprašovat sady žaludečními jedy nebo DDT. Po 7 až 8 dnech opakujeme poprašování. V srpnu se doporučuje zorat půdu a přerýt pásy kolem kmenů, abychom zničili kukly zobonosky jabloňové. Abychom zneškodnili dospělé brouky, vytvoříme na podzim okolo kmenů umělé úkryty ze spadlého listí, do nichž brouci na zimu zalezou. Když začne chladné počasí, spálíme tyto nástrahy.</p>
<p><em>3.	Zobonoska zlatá</em></p>
<p>Je nejnebezpečnějším škůdcem třešní a višní. Poškozuje také meruňky a broskvoně. Při hromadném výskytu zničí veškerou úrodu třešní a višní. Zvláště velké škody  působí v oblastech Povolží, ale také v jižních ovocnářských oblastech. Je zelenavě malinové barvy, dlouhá 5 – 9 mm a pokrytá našedivělými chloupky.<br />
Brzy z jara vylézá brouk na povrch půdy a zalézá do korun stromů, kde se živí rašícími pupeny a později květy a nasazenými plody. Poškozuje plody tím, že v nich vyžírá otvory nepravidelného tvaru. Plody se znetvořují a ztrácejí jakost. Ke konci doby opadu kalíšků u višní a třešní začíná samička klást vajíčka. Klade po jednom vajíčku dovnitř třešňové nebo višňové pecky. Každá samička může naklást až 150 vajíček. Vajíčka klade až do doby, kdy začínají pecky tvrdnout. Larva se vyvíjí uvnitř pecky a živí se jádrem. Dospělá larva opouští plod a zalézá do půdy, kde vytvoří kolébku, zakuklí se nebo zde přezimuje, načež se zakuklí na jaře příštího roku.</p>
<p><em>Způsoby boje</em></p>
<p>Hlavním způsobem boje proti zobonosce zlaté je dvojí postřik stromů 1% roztokem fluorokřemičitanu sodného nebo fluorokřemičitanu barnatého. Poprvé postřikujeme ihned po odkvětu, po druhé 8 dní po prvním postřiku. Postřik můžeme nahradit poprášením arseničnanem vápenatým nebo práškovým DDT.<br />
Na počátku a ke konci květu se doporučuje setřásat brouky ze stromů. Jakmile začnou plody padat, je nutno sbírat je a ničit.<br />
Při sklizni třešní a višní se doporučuje používat košíků obšitých uvnitř plátem. Za 24 hodin přesypeme sklizené višně do druhého košíku a zničíme všechny larvy vylezlé z plodů. Na podzim přeryjeme hluboko půdu pod stromy, abychom zničili larvy a kukly zobonosky zlaté.</p>
<p><em>4.	Obaleč jablečný</em></p>
<p>Je to malý motýlek s křídly zbarvenými jako kůra stromů. Na konci předních křídel má skvrny bronzové barvy, létá za soumraku.<br />
Obaleč jablečný je nejnebezpečnějším škůdcem plodících sadů ve všech ovocnářských pásmech. Zvláště silně škodí v jižních oblastech, kde má každý rok dvě, někdy i tři generace. Každá samička naklade až 100 vajíček.<br />
Škodí na jabloních a hrušních. Housenka obaleče prokouše slupku plodu a vyžírá chodbičku až k jádřinci, kde vyžírá semena. Poškozené plody padají ze stromu mnohem dříve, než dozrají (dospějí). Čím více je v sadě obalečů, tím více bývá odpadu. V suchých a horkých létech bývá obaleč pohromou v sadě i ve středním ovocnářském pásmu. Plody jsou poškozovány po celé údobí dozrávání.<br />
Obaleč jablečný přezimuje jako housenka v pevném pavučinovém zámotku. Na jaře, když se zvyšuje teplota na 12 až na 14°C, zakuklí se housenky uvnitř zámotků a za 2 až za 3 týdny, podle stavu teploty, vyletuje motýlek. Samička začne 5. až 6. den klást vajíčka, a to po jednom, na listy a částečně i na nasazované plody. Vylíhlé housenky se mohou nějakou dobu živit na rubu listu, potom požírají slupku plodu a pronikají do něho. Nadále se pak housenky živí jen uvnitř plodu.<br />
Dospělé housenky opouštějí plod a hledají chráněné místo na zakuklení. Zalézají do trhlin kůry, do dutin a v mladých sadech do trhlin v půdě. Když opouštějí plody, který byl již ze stromu sklizen. Zalézají do stěn a sloupů ve skladištích ovoce, do košů, beden a podobných obalů na ovoce. dospějí-li housenky dříve, zakuklují se hned ještě v létě a motýli zplodí druhou generaci tím, že kladou znova vajíčka na plody a listy. Toto pokolení bývá zvláště početné a škodlivé. Čím je léto teplejší a sušší, tím početnější bývá druhá generace, a tím větší jsou ztráty plodů.</p>
<p><em>Způsoby boje</em></p>
<p>Skrytý způsob života housenek obaleče (v plodech), kladení vajíček po dlouhou dobu, veliká rozmanitost míst na přezimování, to vše značně ztěžuje boj proti tomuto škůdci. Jednotlivými způsoby boje nedosáhneme cíle. Proto musíme použít souhrnu opatření zamřených ke zničení obaleče v různých stadiích jeho vývoje.<br />
Ke zničení přezimujících housenek obaleče musíme učinit na zimu tato opatření:</p>
<p>1.	Po sklizni ovoce, avšak před orbou,  odstraníme z celé plochy sadu spadlé listy, větve a ostatní odpadky v sadech a všechno hned spálíme.<br />
2.	Na podzim zořeme meziřadí do hrubé brázdy a přeryjeme půdu v pásech kolem stromů.<br />
3.	Očistíme tupými škrabkami kůru na kmenech a na hlavních větvích do rozprostřené plachty nebo do pytloviny, všechny zbytky ihned spálíme a zároveň očistíme stromy i jiných druhů, v alejích a ochranných lesních pásech, sousedících s ovocnými výsadbami. Zvláštní pozornost musíme věnovat stromům s drobnými plody – jabloni čínské a jabloni lesní, na nichž se soustřeďuje každý rok velké množství obalečů.<br />
4.	Vyklučíme staré pařezy a dutiny stromů zacpeme štěrkem a vápenným cementem.<br />
5.	Obaly na ovoce  dezinfikujeme odpadovou párou nebo je ponoříme na 5 až na 10 minut do vřelé vody.<br />
6.	Dezinfikujeme podpěry ponořením jejich spodních částí do odpadového strojního oleje na 5 až 10 minut.</p>
<p>V létě používáme chemické metody boje. V jižním a ve středním pásmu postřikujeme proti první a proti druhé generaci, a to v době, kdy samičky začínají klást vajíčka. V severnějších oblastech postříkáme jen proti první generaci. Abychom stanovili dobu postřiků, musíme pozorovat, kdy obaleč létá. K tomu zřídíme v sadě menší zahradní skříňku, jejíž stěny jsou z látky, kromě jedné, skleněné, jíž pozorujeme. Brzy na jaře nebo v předchozím podzimu dáme do skříňky zámotky obaleče. Z jara skříňku denně prohlížíme a zaznamenáváme let motýlů. Let obaleče nastává ve středním pásmu nejdříve v posledních dnech květnových. Této době přizpůsobíme také postřik, který opakujeme po 10 dnech.<br />
Proti obaleči použijeme postřiku žaludečními neboli střevními jedy: svinibrodskou zelení (15 g jedu na konev vody s dvojnásobným množstvím vápna), arseničnanem vápenatým (30 g na konev s dvojnásobným množstvím vápna). Dobrých výsledků dosáhneme, přidáme-li k žaludečnímu jedu 1% emulzi z oleje a jílu a také anabasinsulfátu nebo nikotinsulfátu (10 g na 1 konev roztoku).<br />
Zvlášť důležité je ničit housenky první generace škůdce v době, kdy se zakuklují. Dospělé housenky se většinou zakuklují na kmenu a na hlavních větvích ovocných stromů. K vyhubení housenek připevňujeme na kmeny stromů lapací anebo otrávené pásy. Otrávené pásy mají tu výhodu, že housenky, které do nich nalezou, zhynou, takže není třeba pásy prohlížet a housenky ničit. Lapací pásy musíme kontrolovat každých 7 až 10 dní, jinak jsou zbytečné, naopak pomáhají zakuklení housenek. Lapací pásy můžeme vyrobit z pytloviny nebo z přeloženého papíru.<br />
Pásy musíme dávat na kmeny, než s objeví červivé spadlé plody, ve středním pásmu nejpozději 20. června. Zpoždění způsobuje, že se první dospělé housenky, které dávají zpravidla druhou generaci, zakuklí mimo pásy, a proměňují se tedy v motýly. Lapací pásy připevňujeme na spodní část kmenů. Na hlavní větve musíme dávat pásy lepové, které zadržují housenky, když opouštějí koruny stromů.<br />
Otrávené pásy připravujeme takto: v naftě rozpouštíme technický DDT ( na 1 litr nafty 150 g DDT), přichystané pásy namáčíme do roztoku, vyjmeme je, necháme naftu stéci, a pak je vysušíme. Přitom se nafta vypaří a DDT vystoupí ve formě bílých krystalků.<br />
Obalečem poškozené plody před dozráváním padají a jsou v nich často housenky. První noc opouštějí housenky spadané plody, a hned se zakuklují v sadě. Má tedy včasný sběr spadených plodů v boji proti obaleči velký význam. Všechny sebrané spadané plody musíme ihned odklidit ze sadu.<br />
Spadané plody je nutné sbírat nejen pod kulturními jabloněmi, ale jsou-li v sadě plané, i pod nimi. Ukládáme-li sesbírané plody dohromady, vytvoříme v různých místech sadu nová ohniska obaleče. Proto musíme upravit pro spadané ovoce zvláštní místa, není-li možno odklidit je ze sadu ihned. Na zvláštních místech upěchujeme dobře půdu, místo ohradíme jednou řadou prken, na jejichž vnitřní stěnu upevníme otrávené pásy. Housenky obaleče, které do nich nalezou, uhynou. Ke sběru padavek se hodí nejlépe košíky z vrbového proutí, v nichž se housenky obaleče nezadržují. Nejlépe je sbírat padavky k večeru.<br />
Před sklizní je nutno zbavit všechna ovocná skladiště a přístřešky nečistot, slámy a hoblovaček z minulého roku. Na kůlech zamažeme všechny trhliny štěpařským voskem nebo smolou a klademe na ně lapací pásy, a to několik nad sebou. Po sklizni pásy sejmeme a zbavíme je zámotků obaleče.</p>
<p><em>5.	Obaleč švestkový</em></p>
<p>Je velmi nebezpečným škůdcem slivoní. Někdy škodí také na meruňkách. Poškozené nezralé plody opadnou jako červivé padavky.<br />
Škodí v jižních ovocnářských pásmech. Dává obvykle dvě generace, na Kavkaze tři. Plody poškozené druhou generací nepadají. Zůstávají viset na stromech, neboť bývají často napadeny moniliosou a shnijí. Při sklizni vyřazujeme plod poškozené obalečem jako odpad.<br />
Obaleč švestkový přezimuje ve stadiu housenky v trhlinách kůry a v dutinách stromů. Housenky se na jaře zakuklují. Motýl klade vajíčka na nezralé plody. Vylíhlé housenky se zavrtávají do plodu a vyžírají v něm chodby. Dospělé housenky opouštějí plody a zakuklují se pod stromy v půdě. Motýli vyletují přibližně v první polovině července.<br />
Housenky druhé generace působí stejné škody, nezakuklují se však v půdě, nýbrž na stromě.</p>
<p><em>Způsoby boje</em></p>
<p>Boj s obalečem švestkovým záleží ze souboru těchto opatření:<br />
1.	Periodické kypření půdy kolem kmenů do hloubky 4 až 5 centimetrů v době zakuklení housenek první a druhé generace.<br />
2.	Letní postřik žaludečními jedy: první v době, kdy plody dosáhly velikosti velkého lískového oříšku, v době líhnutí housenek první generace; druhý v době letu motýla a líhnutí housenek druhé generace.<br />
3.	Denní sběr poškozených spadaných plodů a ničení plodů.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>https://www.ovocnarstvi.eu/boj-proti-skudcum-a-chorobam-ovocnych-rostlin/skudci-ovocnych-sadu-a-plantazi-drobneho-ovoce-a-zpusoby-boje-proti-nim/skudci-pupenu-nasazenych-plodu-a-ovoce/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Škůdci požírající listy</title>
		<link>https://www.ovocnarstvi.eu/boj-proti-skudcum-a-chorobam-ovocnych-rostlin/skudci-ovocnych-sadu-a-plantazi-drobneho-ovoce-a-zpusoby-boje-proti-nim/skudci-pozirajici-listy/</link>
		<comments>https://www.ovocnarstvi.eu/boj-proti-skudcum-a-chorobam-ovocnych-rostlin/skudci-ovocnych-sadu-a-plantazi-drobneho-ovoce-a-zpusoby-boje-proti-nim/skudci-pozirajici-listy/#comments</comments>
		<pubDate>Thu, 04 Aug 2011 16:00:31 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[admin]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Škůdci ovocných sadů a plantáží drobného ovoce a způsoby boje proti nim]]></category>
		<category><![CDATA[Škůdci požírající listy]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.netbrana.cz/demo/wp/?p=1131</guid>
		<description><![CDATA[Zvlášť nebezpečná je tato skupina pro mladé výsadby. Ožíráním listů brzdí housenky růst mladých stromů. Při hromadném rozmnožení zničí všechno listoví a způsobují holožír. Značné škody působí i plodícím sadům. Nejnebezpečnější z této skupiny je bělásek ovocný, mol listový, bekyně zlatořitná, bourovec prsténčivý a bekyně velkohlavá. 1. Bekyně zlatořitná Motýl bekyně zlatořitné má sněhobílá a [&#8230;]]]></description>
				<content:encoded><![CDATA[<p>Zvlášť nebezpečná je tato skupina pro mladé výsadby. Ožíráním listů brzdí housenky růst mladých stromů. Při hromadném rozmnožení zničí všechno listoví a způsobují holožír. Značné škody působí i plodícím sadům. Nejnebezpečnější z této skupiny je bělásek ovocný, mol listový, bekyně zlatořitná, bourovec prsténčivý a bekyně velkohlavá.</p>
<p><em>1.	Bekyně zlatořitná</em></p>
<p>Motýl bekyně zlatořitné má sněhobílá a na zadečku zlatově rezavý svazek chloupků. Vajíčka klade v hromádkách, po 300 kusech v každé hromádce, a pokrývá je vrstvou rezavých chloupků ze svého těla. Tyto hromádky vajíček, nakladených na listech, mají tvar chlupatých válečků.<br />
Bekyně zlatořitná je rozšířena ve středním, a zvláště v jižním pásmu, a také v západní Sibiři. Housenky poškozují ovocné stromy všech druhů, ale i jiné stromy, jako dub, jasan, jilm, lípu a jiné. Housenky bekyně zlatořitné přezimují prvním rokem v suchých listech, opředených pavučinovitými vlákny a upevněných na koncích větví.<br />
Záhy na jaře, jakmile začnou rašit pupeny, vylézají housenky z hnízd. Nejprve se živí ožíráním pupenů a poté spásají vyvíjející se listy. Housenky jsou šedočerné, na hřbet a po stranách mají červené bradavičky s vyčnívajícími svazky chloupků a bílé skvrny. Když ukončí žír, zakuklí se přímo na stromech. Uprostřed léta vyletují motýli, kteří kladou vajíčka na listy.</p>
<p><em>Způsoby boje</em></p>
<p>Především se doporučuje odstranit ze stromu hnízda přezimujících housenek. Hnízda pevně drží na větvích, a proto je nejlépe odstraníme „houseníkem“, jímž je i s větévkou odstřihneme. Všechny odstřižené větévky i s hnízdy spálíme ihned na místě.<br />
V době rašení listů až do kvetení postřikujeme stromy žaludečními neboli střevními jed a po odkvětu postřik opakujeme. Z jedů používáme arseničnanu vápenatého (na konev vody 20 až 30 g). můžeme postřikovat i s 1 procentním fluorokřemičitanem barnatým nebo poprašovat práškovitým DDT. Svinibrodská zeleň je proti bekyni zlatořitné málo účinná. Housenky škůdce nepoškozují jenom ovocné stromy, proto je nutné postřikovat i ochranné lesní pásy, aleje a stromové výsadby, sousedící se sadem. Na ochranu sadu se doporučuje proti přelézání housenek dát na ovocné stromy okrajových řad lepové pásy.</p>
<p><em>2.	Bělásek ovocný</em></p>
<p>Je to dosti velký motýl, až 65 mm v rozpětí křídel. Křídla jsou bílá se sítí černých žilek. Motýl klade kolmo postavená žlutá vajíčka ve skupinách na listy ovocných stromů.<br />
Bělásek ovocný je ještě více rozšířen než bekyně zlatořitná. Vyskytuje se ve všech ovocných pásmech. Jeho housenky jsou pokryty chloupky, po hřbetě se jim táhnou 3 černé a 2 skořicověhnědé pruhy. Housenky škodí na všech ovocných stromech, na jabloních, hrušních, slivoních, višních, třešních a na broskvoních, napadají také trny, hloh, jeřáb a střechu. Bělásek ovocný přezimuje tak jako bekyně zlatořitná v hnízdech, vytvořených ze suchých listů na stromě. Na rozdíl od bekyně zlatořitné jsou hnízda běláska ovocného připevněna na větvích stromů jen tenkou pavučinkou a volně se houpou.<br />
Na jaře opouštějí housenky hnízda. Nejprve ožírají rašící pupeny a potom vyvíjející se listy. Housenky se zakuklují na stromě. Motýli vyletují v polovině léta a kladou vajíčka na listy. Vylíhlé housenky se živí měkkými částmi listů.</p>
<p><em>Způsoby boje</em></p>
<p>Hlavním opatřením v boji proti bělásku ovocnéme je stejně jako u bekyně zlatořitné ničení zimních housenčích hnízd. Hnízda běláska ovocného můžeme odstranit tyčí rozštípnutou na konci. Kromě toho používáme i postřiku.<br />
Když se začínají pupeny rozevírat, popráškujeme poprvé práškem DDT nebo postřikujeme poprvé žaludečními jedy, svinibrodskou zelení nebo arseničnanem vápenatým, ve stejných koncentracích jako proti bekyni zlatořitné. Po odkvětu postřik opakujeme.</p>
<p><em>3.	Bourovec prsténčivý</em></p>
<p>Nejméně nebezpečným škůdcem v mladých sadech je bourovec prsténčivý. Jeho housenky škodí jak na jádrovinách, tak i na peckovinách a kromě toho se živí listy dubů, hlohů, dřínů a jiných stromů. Je značně rozšířen ve všech ovocnářských pásmech, kromě Dálného Severu.<br />
Na podzim klade samička bourovce prsténčivého vajíčka v prstencích na mladých výhonech. Je-li na stromě 5 až 6 prstenců vajíček, je listoví ohroženo úplným zničením. Z přezimovavších vajíček se líhnou na jaře housenky. Jsou chlupaté a po jejich hřbetě probíhají modrošedé a skořicově hnědé pruhy. V první době se housenky zdržují ve skupinách. Z počátku ožírají rašící listy, a pak se rozlézají po celém stromě.</p>
<p><em>Způsoby boje</em></p>
<p>Především je nutno odříznout větévky s prstenci vajíček bourovce prsténčivého, což se obvykle dělá v době řezu mladých stromů. Kromě toho používáme chemických metod bije.<br />
V době rašení pupenů postřikujeme stromy jedovatými roztoky. Používáme přitom jedů stejných druhů a stejné koncentrace jako proti bělásku ovocnému a bekyni zlatořitné. Po odkvětu postřik opakujeme.</p>
<p><em>4.	Píďalka zimní menší</em></p>
<p>Housenky píďalky zimní menší ožírají listy jádrovin i peckovin. Způsobují holožír a oslabují růst stromů. Živí se také listím jiných druhů stromů – lípy, dubu, jasanu.<br />
Píďalka zimní menší je rozšířena v celé evropské části SSSR, ale zvlášť velké škody působí v jižních ovocnářských pásmech.<br />
Sameček i samička se od sebe hodně liší. U samečka jsou křídla dobře vyvinutá, přední jsou žlutošedá s příčnými vlnitými čarami, zadní světlá. Samičky mají křídla mnohem kratší. Na podzim po opadu listů klade samička vajíčka do trhlin kůry a v okolí pupenů. Každá samička naklade až 350 vajíček. V době rašení pupenů se líhnou žlutozelené housenky s úzkým páskem na hřbetě a postraními bílými pruhy. Nejprve poškozují pupeny a květy tím, že se do nich nahlodávají, načež se opředou pavučinovým předivem. Starší housenky ožírají listy. Koncem května až počátkem června zalézají housenky do půdy a tam se zakuklují.</p>
<p><em>Způsoby boje</em></p>
<p>Je to především hubení vajíček. Proto se doporučuje postřik záhy na jaře, před rašením pupenů, 6% až 8% emulzí minerálního oleje. Postřikovat musíme větve i kmeny stromů. V letech hromadného výskytu škůdce je na podzim nutno upevnit na kmeny lepové pásy. Na jaře je obnovíme, aby překážely housenkám vylíhlým na jejich cestě k pupenům. V údobí, kdy se housenky živí listím, postřikujeme stromy žaludečními jedy.</p>
<p><em>5.	Bekyně velkohlavá</em></p>
<p>Tento škůdce je zvláště rozšířen ve středním a jižním ovocnářském pásmu.<br />
Housenky bekyně velkohlavé se živí na listnáčích, někdy dokonce i na lesních jehličnanech. Snadno se dostanou do sadů sousedících s lesy. Mladé housenky sem bývají přenášeny větrem.<br />
Bekyně velkohlavá přezimuje ve stadiu vajíček, která klade motýl v hromádkách po 500 až 600 kusech, obvykle na spodní část kmene stromů různých druhů. Právě vylíhlé housenky jsou pokryty dlouhými chloupky, které umožňují, že je vítr snadno přenáší i na velké vzdálenosti. Na jaře se housenky živí rašícími pupeny, a poté ožírají listy.<br />
Dospělé housenky dosáhnou délky 6 – 7 cm, jsou hnědošedé, s červenými a modrými bradavkami. Celé jejich tělo je pokryto dlouhými, tvrdými chloupky. Housenky se stěhují na jiné pozemky, při čemž někdy překonávají i velké vzdálenosti.</p>
<p><em>Způsoby boje</em></p>
<p>Na podzim a v zimě je nutno hubit všechny skupin nakladených vajíček bekyně velkohlavé tím, že je natřeme naftou, odpadky po destilaci nafty, nebo petrolejem s dehtem. Nakladená vajíčka odstraníme s ovocných stromů a ihned je spálíme.<br />
Při chemické metodě boje postřikujeme nejen ovocné stromy, ale i stromy lesních pásů v sousedství sadu, a to v touž dobu jako proti jiným škůdcům ožírajícím listy. Používáme k tomu 1% svinibrodské zeleně s dvojnásobným množstvím vápna nebo arseničnanu vápenatého. Postřik můžeme nahradit poprašováním DDT. Od doby rašení pupenů klademe na kmeny ovocných stromů lepové pásy, které housenky zadržují.</p>
<p><em>6.	Mol jabloňový</em></p>
<p>Motýl mola jabloňového má přední křídla stříbřitěbílá s černými tečkami, zadní křídla světlešedá a třásnitá. Škůdce je značně rozšířen ve všech ovocnářských pásmech. Zvlášť velké škody působí sadům Povolží a jižních oblastí, Mol jabloňový přezimuje ve stadiu malých housenek pod nevelkým krunýřem šedé barvy na mladých větvích jabloní.<br />
Na jaře po rašení pupenů zalézají housenky do mladých lístečků a vyžírají jejich vnitřní pletivo. Vrchní i spodní pokožka zůstane přitom neporušena. Poškozené listy hnědnou a zasychají. V době květu jabloní vylézají housenky na povrch a ožírají celé listy a zároveň je obtékávají pavučinou. V takových pavučinových hnízdech bývá 20 až 100 housenek. Ve skrytu pavučiny ožírají kolonie housenek listy a přelézají z jedné větve na druhou. Při silném napadení škůdcem je celý strom zapředen do pavučin a ztrácí listy. Housenky se zakuklí v témž hnízdě. Vyplétající motýli kladou koncem léta vajíčka na hromádky a pokrývají je sliznatými výpotky, které ztvrdnou a vytvoří šedí krunýře.</p>
<p><em>Způsoby boje</em></p>
<p>Je to postřik stromů žaludečními jedy. Postřikujeme ihned z počátku, kdy se housenky volně živí, jakmile vylézají na povrch. Později se listy opředené pavučinou stávají téměř nezasažitelnými pro účinek jedů. Stromy postřikujeme 0,3% arseničnanem vápenatým nebo 0,15% svinibrodskou zelení s dvojnásobným množstvím vápna.<br />
Postřik žaludečními jedy můžeme nahradit postřikem emulzí DDT v koncentraci 0,06%.<br />
Velmi pěkné výsledky dává postřik odvarem kýchavice (50 až 100 g suroviny z kořenů na 1 litr vody).<br />
Kromě toho je nutno odstranit pavučinová hnízda s housenkami. Hnízda sbíráme do konví a ihned je spálíme.<br />
V praxi se začíná používat také postřiku stromů z letadel záhy na jaře, před vyrašením pupenů, čistým minerálním olejem (100 až 120 kg na 1 hektar). Pod velkým tlakem se olej velmi jemně rozptyluje a pokrývá stejnoměrně všechny větve stromů. Tento olej udusí housenky pod krunýřem.</p>
<p><em>7.	Pilatka třešňová</em></p>
<p>Poškozuje hlavně peckoviny. Škodí třešním, višním, slivoním, mandloním, broskvoním, ale někdy i hrušním. Je značně rozšířena ve všech ovocnářských pásmech.<br />
Pilatka třešňová klade vajíčka do listového pletiva. Larva je tmavozelená a je pokryta lepkavým, černým slizem. Její přední část je mohutnější. Skeletuje listy, takže zasychají a stromy se zdají jakoby ohněm ožehlé. Na mladých stromech se projevuje poškození velmi značně, potlačuje a brzdí jejich růst.</p>
<p><em>Způsoby boje</em></p>
<p>Postřik arseničnanem vápenatým v koncentraci 0,2% (20 g na konev), svinibrodskou zelení v koncentraci 0,15% (15 g na konev vody) s dvojnásobným množstvím vápna, nebo anabasinsulfátem v koncentraci 0,15% s mýdlem 0,4% (na konev vody 15 g anabasinsulfátu a 40 g mýdla). Ještě lépe účinkuje poprášení 5% anabasinovým práškem, nikotinovým práškem nebo práškovým DDT. Poprašujeme po sklizni ovoce.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>https://www.ovocnarstvi.eu/boj-proti-skudcum-a-chorobam-ovocnych-rostlin/skudci-ovocnych-sadu-a-plantazi-drobneho-ovoce-a-zpusoby-boje-proti-nim/skudci-pozirajici-listy/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Červi</title>
		<link>https://www.ovocnarstvi.eu/boj-proti-skudcum-a-chorobam-ovocnych-rostlin/skudci-ovocnych-sadu-a-plantazi-drobneho-ovoce-a-zpusoby-boje-proti-nim/cervi/</link>
		<comments>https://www.ovocnarstvi.eu/boj-proti-skudcum-a-chorobam-ovocnych-rostlin/skudci-ovocnych-sadu-a-plantazi-drobneho-ovoce-a-zpusoby-boje-proti-nim/cervi/#comments</comments>
		<pubDate>Thu, 04 Aug 2011 15:59:22 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[admin]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Škůdci ovocných sadů a plantáží drobného ovoce a způsoby boje proti nim]]></category>
		<category><![CDATA[Červi]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.netbrana.cz/demo/wp/?p=1129</guid>
		<description><![CDATA[Červi tvoří skupinu sajícího hmyzu podobného mšicím. Tento hmyz je pokryt štítky, které se vytvářejí z výpotků kožních žláz a někdy také z pokožky po svlékání. Hmota ztuhne a tvoří pevný štítek. Červi působí mnohým ovocným kulturám značné škody. Zvlášť silně jsou rozšířeni v jižním ovocnářském pásmu. Snadno se přenášejí školkařskou sadbou: rouby, sazenicemi atd. [&#8230;]]]></description>
				<content:encoded><![CDATA[<p>Červi tvoří skupinu sajícího hmyzu podobného mšicím. Tento hmyz je pokryt štítky, které se vytvářejí z výpotků kožních žláz a někdy také z pokožky po svlékání. Hmota ztuhne a tvoří pevný štítek. Červi působí mnohým ovocným kulturám značné škody. Zvlášť silně jsou rozšířeni v jižním ovocnářském pásmu. Snadno se přenášejí školkařskou sadbou: rouby, sazenicemi atd. v ovocných sadech je zvlášť rozšířen červec čárkovitý na jabloních a kalifornský červec zhoubný (San José), původem z Kalifornie.</p>
<p><em>1.	Červec čárkovitý</em></p>
<p>Červec čárkovitý působí velké škody na jabloních, hrušních, slivoních a ostatních ovocných stromech. Na jaře, po odkvětu jabloní. Líhnou se larvy z vajíček, která přezimovala pod štítky.<br />
Jsou velmi pohyblivé a rychle se rozlézají po mladých větvích, k nimž se přisávají. V tomto údobí mohou být mladé larvy, tak zvané „tulačky“, snadno přenášeny větrem na jiné stromy. Přisátá larva se postupně pokrývá pevným podlouhlým voskovým štítkem tvaru čárky. Štítek je zbarven jako kůra stromu. Při silném napadení pokrývají štítky téměř celý povrch větve, což stromy velmi oslabuje. Na podzim kladou samičky pod svými štítky vajíčka, která přezimují, načež samičky odumírají.</p>
<p><em>Způsoby boje</em></p>
<p>Doporučuje se pečlivý postřik před rozpukem pupenů, a to pětiprocentní až osmiprocentní emulzí minerálního oleje. Kromě toho postřikujeme proti mladým, pohybujícím se larvám anabasinsulfátem nebo nikotinsulfátem s mýdlem. V menších sadech lze doporučit mechanický způsob boje – čištění větví drsnými kartáči v červnu až červenci.</p>
<p><em>2.	Červenec zhoubný – San José</em></p>
<p>Tento druh červců je hodně rozšířen. Byl k nám zavlečen ze Severní Ameriky. Poškozuje nyní ovocné kultury na Kavkaze a v Krasnodarském kraji.<br />
Sadbu napadenou tímto červcem není dovoleno vysazovat. Poškozuje jak jádroviny, tak i peckoviny. Zvlášť silně jim trpí mladé výsadby, u nichž bývají poškozovány všechny nadzemní části – kmen, větve, listy i plody. Při silném napadení pokrývají štítky kůru stromu po celé ploše. Nejprve se na kůře objevují červené skvrnky, a poté se tvoří prolákliny a trhliny. Listy červenají a opadávají. Poškozením se vzrůst stromů oslabuje, mladé větve odumírají, až později zasychá celý kmen.<br />
Červen San José je velmi drobný hmyz, téměř celý svůj život stráví pod štítkem. Štítek je okrouhlá, uprostřed vypouklý, tmavé až citronověžluté barvy. Larvy se líhnou pod štítkem, odtud vylézají a v několika hodinách se rozlezou po stromě, načež se přisají k rostlině, pokrývají se štítkem a zůstanou nehybné až do konce svého života. Za léto má červec 2 – 4 generace při čemž každá samička zplodí až 200 larev. Drobné larvičky „tulačky“ se snadno přenášejí větrem ze stromu na strom. Červec přezimuje jako larva pod tmavým, pevným štítkem.</p>
<p><em>Způsoby boje</em></p>
<p>Červec San José je velmi dobře chráněn svým pevným štítkem, takže na něj chemické prostředky těžko působí. Bojujeme proti němu hlavně postřikem stromů 4% emulzí naftových olejů. Olej, který se roztéká po kůře, vniká do všech trhlin, pokryje štítky a vniká pod ně, takže škůdce hyne.<br />
Postřiku emulzemi z minerálních olejů lze použít jen v době vegetačního klidu: na podzim po opadu listů nebo záhy na jaře před vyrašením části stromu. Přitom je nutné, aby byly tenkou vrstvou oleje pokryty všechny části stromu. Emulzemi je možno stříkat jen při teplotě aspoň 5° až 10°C nad nulou. Při silném napadení stromů je nutno postřik třikrát opakovat. Nejúčinnější je postřik záhy na jaře, před narašením zeleného pupenového kužele. Před jarním postřikem je nutno zakončit v sadě řez stromů a také čištění kmenů od odumřelé kůry (borky). K postřiku je možno použít solarového oleje, lehkého strojního oleje nebo nafty. Emulzi minerálních olejů se doporučuje připravit s jílem nebo se silničním prachem.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>https://www.ovocnarstvi.eu/boj-proti-skudcum-a-chorobam-ovocnych-rostlin/skudci-ovocnych-sadu-a-plantazi-drobneho-ovoce-a-zpusoby-boje-proti-nim/cervi/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Škůdci poškozující rostliny sáním</title>
		<link>https://www.ovocnarstvi.eu/boj-proti-skudcum-a-chorobam-ovocnych-rostlin/skudci-ovocnych-sadu-a-plantazi-drobneho-ovoce-a-zpusoby-boje-proti-nim/skudci-poskozujici-rostliny-sanim/</link>
		<comments>https://www.ovocnarstvi.eu/boj-proti-skudcum-a-chorobam-ovocnych-rostlin/skudci-ovocnych-sadu-a-plantazi-drobneho-ovoce-a-zpusoby-boje-proti-nim/skudci-poskozujici-rostliny-sanim/#comments</comments>
		<pubDate>Thu, 04 Aug 2011 15:58:35 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[admin]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Škůdci ovocných sadů a plantáží drobného ovoce a způsoby boje proti nim]]></category>
		<category><![CDATA[škůdci]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.netbrana.cz/demo/wp/?p=1127</guid>
		<description><![CDATA[1. Mšice jabloňová Mšice jabloňová je značně rozšířena ve všech oblastech. Sáním šťávy z různých částí rostlin vyvolávají mšice zkroucení listů a zkřivení mladých výhonů. Jejichž růst se tím oslabuje, a někdy vůbec ustane. Zvláště velké škody působí mšice ve školkách a v mladých sadech. Přezimuje ve stadiu vajíček, jež klade na podzim samička na [&#8230;]]]></description>
				<content:encoded><![CDATA[<p><em>1.	Mšice jabloňová</em></p>
<p>Mšice jabloňová je značně rozšířena ve všech oblastech. Sáním šťávy z různých částí rostlin vyvolávají mšice zkroucení listů a zkřivení mladých výhonů. Jejichž růst se tím oslabuje, a někdy vůbec ustane. Zvláště velké škody působí mšice ve školkách a v mladých sadech. Přezimuje ve stadiu vajíček, jež klade na podzim samička na mladé výhony. Černá, lesklá vajíčka jsou podlouhlého a vejčitého tvaru. Na starých stromech nacházíme vajíčka mšice na „vlcích“. Na jaře, zároveň s rozpukem pupenů, se mšice líhnou, načež přelézá hmyz ihned na pupeny. Mšice se velmi rychle rozmnožují: během léta dávají vznik 8 až 15 generacím.</p>
<p><em>Způsoby boje</em></p>
<p>Pozdě na podzim, po opadu listů, nebo záhy na jaře, před rozpukem pupenů, postříkáme stromy jílovito-olejovými emulzemi. Na emulzi můžeme použít strojního oleje nebo nafty. Na konev vody použijeme 500 g oleje a stejného množství jílu. Doporučuje se přidat do této emulze také 0,3% betanaftolu. Postřik olejovými přípravky je možný jen před vyrašením pupenů.<br />
Kromě toho musíme provést dodatečný postřik proti larvám mšic, líhnoucím se z vajíček. Mšice se líhnou obvykle v době rašení pupenů. Jakmile se na pupenu objeví zelený kuželík, stříkáme stromy jedem účinkujícím zevně, 0,15% anabasinsulfítem nebo 0,1% nikotinsulfátem s 0,4% mýdla (15 – 10 g jedu konev vody). V této době jsou larvy mšic na povrchu pupenů a postřikem je snadno zničíme. Později zalézá mšice dovnitř a postřik ji nezasáhne. Opožděný postřik je obvykle neúčinný.<br />
Záhy na jaře stříkáme jen ve výsadbách, kde jsou přezimující vajíčka mšic. V létě, podle stupně napadení, opakujeme postřik. Mladé rostliny, které jsou mšicemi silně napadeny, máčíme ve stejném roztoku tak, že do roztoku ponoříme výhony, na kterých jsou kolonie mšic.<br />
Obdobní škůdci se vyskytují na višni a na třešni. Mšice třešňová tvoří kolonie hlavně na spodní straně listů. Slivoně poškozuje mšice švestková. Způsoby boje proti těmto druhům mšice jsou stejné jako proti mšici jabloňové.</p>
<p><em>2.	Mera jabloňová</em></p>
<p>Mera jabloňová patří do skupiny savého hmyzu s nedokonalou proměnou. Je velmi rozšířena v evropské části SSSR. Škodí zejména ve středním a severním ovocnářském pásmu. Přezimuje ve stadiu vajíček. Vajíčka mají oranžovou barvu a lze je snadno rozeznat. Larvy mery jsou ploché, žlutozelené a bezkřídlé, s krátkými nožkami.<br />
V době rašení vysávají larvy vylíhlé z vajíček šťávu z pupenů a zároveň je pokrývají lepkavým výpotkem, medovicí. Napadené pupeny se nerozvíjejí, zasychají a opadávají. Při hromadném výskytu může mera zničit celou úrodu.<br />
Laryv mery se proměňují v nymfu – larvu se zárodky křídel – a poté v dospělý hmyz. Dospělá mera má zelenou barvu, je 3 mm dlouhá a mí průhledná křídla. Křídla meře narůstají obvykle ještě v sadě, načež se odstěhuje na okolní zelené trávy. V srpnu až v září <em>se opět vrací do sadu, kde klade na plodonosné orgány jabloní vajíčka oranžové barvy.</em></p>
<p><em>Způsoby boje</em></p>
<p>Proti meře se bojuje těmito opatřeními: postřikem proti přezimujícím vajíčkům na spících pupenech, proti larvám v době rašení pupenů, jakož i poprašováním nebo zakuřováním proti dospělé meře. Její vajíčka ničíme postřikem v době vegetačního klidu stromu, a to brzy n jaře před rašením pupenů, stejnými oleji a insekticidy jako vajíčka mšice jabloňové. Správným postřikem zničíme vajíčka jak u mery, tak i u mšice na 92 až 95%. V době líhnutí larev z vajíček, což bývá obvykle v době vyrašení zeleného listového kuželíku z pupenů u jabloní, postřikujeme kontaktními jedy: anabasinsulfátem 0,15% nebo nikotinsulfátem 0,1 s 0,4% mýdla. Značný význam má včasnost opatření. Hned při rozpuku zalézají larvy mery do pupenů a od tohoto okamžiku je už postřik bezvýsledný. Postřik je nutno opakovat ještě ve stadiu uvolnění poupat jednotlivých květů. V této době jsou obnažené larvy na květních stopkách a šupinách pupenů a postřik bývá zvlášť účinný.<br />
Vyskytne-li se okřídlená mera v sadě, což bývá obvykle při odkvětu jabloní, poprašujeme sad anabasinovým nebo nikotinovým práškem v pětiprocentní koncentraci. Poprašovat je možno z potažního zahradního poprašovače SKO nebo ze závěsného traktorového TN – 3. Potřeba jedu na jeden hektar je 30 kg. Poprášením zničíme až 97% mer.<br />
Místo poprašování můžeme sad zakuřovat tabákovým dýmem. K tomu rozmístíme v meziřadí a po obvodě sadu hromádky suché chlévské mrvy a rostlinných odpadků. Na povrch každé hromádky nasypeme asi 2 kg suchého tabákového prachu, jehož potřebujeme na 1 hektar sadu asi 100 kg. Za tichého, bezvětrného večera zapálíme všechny hromádky najednou. Doutnající tabákový prach naplní sad dusivým dýmem, který zahubí všechny mery. Hlavním předpokladem pro účinnost tohoto opatření je dobrá jakost tabákového prachu. Musí být čerstvý, nesmí být vlhký a musí mít dostatečný obsah nikotinu. Aby dým zahaloval sad po dobu 2 až 2 hodin, je nutno udržovat po celou tuto dobu hromady doutnajících a nepřipustit, aby hořely plamenem.<br />
Pečlivě poprášení nebo zakuřování zbaví sad mer a mšic na několik let. Zakuřování je zvláště výhodné pro malé sady na záhumencích, kde se dá velmi těžko používat potažního nebo traktorového poprašovače.</p>
<p><em>3.	Mera hrušňová</em></p>
<p>Mera hrušňová je velmi nebezpečným škůdcem hrušní ve všech jižních ovocnářských oblastech. V severnějších oblastech se vyskytuje jen v horkých, suchých létech.<br />
Mera hrušňová má zelenavěhnědé tělo se sytě oranžovými pásky na hrudi a na zadečku. Křídla má průhledná. Její larvy jsou žluté nebo zelené. Přezimuje ve stadiu dospělého hmyzu v trhlinách kůry a v jiných nerušených úkrytech. Začátkem jara klade vajíčka na mladé výhony. Z vajíček se líhnou larvy v době rašení plodonosných orgánů, nejprve vysávají pupeny a poté rozvíjející se listy. Za léto se vyvíjí pět generací mery hrušňové, rozmnožující se v ohromném množství.<br />
Larvy a nymfy škůdce se živí šťávami a vylučují medovici, která pokrývá při silném napadení celý strom, a dokonce stéká v kapkách z listů. Jakmile se po odkvětu vytvoří plody, sají larvy mery i na nich. poškozené listy usychají a opadávají, plody se znetvořují a také předčasně opadávají.</p>
<p><em>Způsoby boje</em></p>
<p>Je to postřik kontaktními jedy: anabasinsulfátem (3 g na 1 litr vody s dvojnásobným množstvím mýdla) nebo nikotinsulfátem (2 g na 1 litr vody s dvojnásobným množstvím mýdla).<br />
První postřik ve stadiu „zeleného kužele“ je nejdůležitější. V této době jsou arvy mery na povrchu pupenů. V létě opakujeme postřik. Hlavní pozornost musíme věnovat boji proti prvním dvěma generacím.<br />
Intenzivní vylučování medovice překáží účinku postřiku. Proto se doporučuje postřikovat hned po dešti, kdy je medovice spláchnuta.</p>
<p><em>4.	Mšice krvavá</em></p>
<p>Mšice krvavá působí velké škody ve školkách a v mladých výsadbách v jižním ovocnářském pásmu. Byla přenesena s napadenou sadbou ze Severní Ameriky a postupně se rozšířila na Krymu, na Kavkaze a v jižních oblastech Ukrajiny.<br />
Mšice krvavá tvoří kolonie, které pokrývají větve jako chomáče vaty. Tyto chomáče jsou voskové výpotky mšice. Při rozmáčknutí vytéká ze mšice červená tekutina, podobná krvi, odtud má mšice krvavá i svůj název. Mšice krvavá saje na kmenech, větvích, výhonech i na kořenech. V těchto místech se objevují velké nádory, v nichž se tvoří trhliny. Stromy zeslábnou a hynou. Mšice krvavá je velmi plodná. Za rok se vystřídá 10 – 17 generací.</p>
<p><em>Způsoby boje</em></p>
<p>Především se doporučuje celkově ošetřit kmeny: odřezat suché větve a vlky, očistit kůru a neodkladně spálit všechny odpadky, prosvětlovat runy a udržovat v sadě přísnou čistotu. To všechno do značné míry omezuje škodlivost krvavé mšice.<br />
Nejjednodušším opatřením, jak zbavit sadbu nákazy, je dezinfekce. Proto se nedoporučuje namáčet před výsadbou sazenice do roztoku mýdla s nikotinem ( na 1 litr vody 2 g nikotinu a 2 g mýdla). Máme-li plynové komory, desinfikujeme sazenice kyanovodíkem (kyanisací) nebo sirouhlíkem. Dobrých výsledků v boji proti mšici krvavé dosáhneme biologickým způsobem boje. V sadech napadených mšicí krvavou rozmnožujeme na této mšici parazitujícího lumčíka – vosičku (Aphleinuc mali), který klade vajíčka do těla mšice. Tohoto parazita v sadech rozmnožujeme až do úplného vyhubení mšice krvavé.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>https://www.ovocnarstvi.eu/boj-proti-skudcum-a-chorobam-ovocnych-rostlin/skudci-ovocnych-sadu-a-plantazi-drobneho-ovoce-a-zpusoby-boje-proti-nim/skudci-poskozujici-rostliny-sanim/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Škůdci kořání</title>
		<link>https://www.ovocnarstvi.eu/boj-proti-skudcum-a-chorobam-ovocnych-rostlin/skudci-ovocnych-sadu-a-plantazi-drobneho-ovoce-a-zpusoby-boje-proti-nim/skudci-korani/</link>
		<comments>https://www.ovocnarstvi.eu/boj-proti-skudcum-a-chorobam-ovocnych-rostlin/skudci-ovocnych-sadu-a-plantazi-drobneho-ovoce-a-zpusoby-boje-proti-nim/skudci-korani/#comments</comments>
		<pubDate>Thu, 04 Aug 2011 15:57:19 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[admin]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Škůdci ovocných sadů a plantáží drobného ovoce a způsoby boje proti nim]]></category>
		<category><![CDATA[Škůdci kořání]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.netbrana.cz/demo/wp/?p=1125</guid>
		<description><![CDATA[1. Chrousti Chroust obecný a mlynařík obecný jsou velcí brouci, až 2,8 cm dlouzí, s tvrdými, červenohnědými krovkami. V letech hromadného výskytu působí ožíráním listů velké škody listnatým stromům. Larvy chroustů jsou veliké, masité ponravy, které ožírají kořeny mladých stromků, což často zaviní nejen zasychání, ale i úplné odumírání rostlin. Různé druhy chroustů jsou značně [&#8230;]]]></description>
				<content:encoded><![CDATA[<p><em>1.	Chrousti</em></p>
<p>Chroust obecný a mlynařík obecný jsou velcí brouci, až 2,8 cm dlouzí, s tvrdými, červenohnědými krovkami. V letech hromadného výskytu působí ožíráním listů velké škody listnatým stromům. Larvy chroustů jsou veliké, masité ponravy, které ožírají kořeny mladých stromků, což často zaviní nejen zasychání, ale i úplné odumírání rostlin. Různé druhy chroustů jsou značně rozšířeny v evropské části SSSR a na Sibiři.<br />
Při volbě pozemku pro sad nebo pro školku je nutno připravit zkušební výkopy (sondy), abychom zjistili, jak je půda zamořeny ponravami. Jsou-li tam ponravy, musíme od nich napřed pozemek očistit. V severním a středním pásmu nesmíme bez předběžného přezkoumání přidělit pro mladé sady zatravněné panenské půdy. V tomto pásmu se soustřeďují chrousti na sluncem dobře prohřátých, otevřených stanovištích. Na jihu a na jihovýchodě se chrousti usazují zejména v sousedství lesů.<br />
Kořeny mladých výsadeb bývají ohlodávány ponravami chroustů těchto druhů: chrousta maďalového, obecného, chrousta letního a mlynaříka obecného (na jihu).</p>
<p><em>Způsoby boje</em></p>
<p>Způsob boje s ponravami vyžaduje pečlivého obdělávání půdy před výsadbou na jaře a v létě, kdy jsou ponravy ve vrchní vrstvě půdy. Za pluhem sbíráme ponravy ručně, hromadně je hubí v této době také ptáci.<br />
V posledních letech byl vypracován nový způsob boje proti ponravám. Při něm otrávíme půdy na celé ploše pozemku 12% práškovým hexachloranem. Přípravku používáme před obděláváním půdy. Stejnoměrně jej rozhodíme a pak zaořeme. V černozemním pásmu spotřebujeme na 1 hektar 200 – 300 kg přípravku.<br />
Při silném zamoření půdy použijeme fumigace paradichlorbenzenem, který dáváme do jamek nebo do brázdiček, hlubokých 5 – 10 cm, jež ihned zakryjeme půdou. Na 1 délkový metr používáme dávky 10 až 20 paradichlorbenzenu. Fumigace půdy je nákladná a lze jí použít jen na malých plochách.<br />
Tohoto způsobu můžeme použít také ve výsadbách. Jed vpravujeme do půdy ve vzdálenosti 15 až 20 cm od kořenového krčku strom, brázdičky děláme v kruhu kolem stromů. Ke každému stromu dáme 20 – 90 g paradichlorbenzenu. Nejlepší účinek má opatření na písčitých, dobře prohřátých půdách. Na těžkých půdách a za studeného, deštivého počasí je účinek slabší. Ochranu provádíme v teplém údobí roku, kdy se stěhují ponravy do svrchních vrstev půdy. Čím dále postupujeme k severu, tím více musíme zvyšovat dávky paradichlorbenzenu.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>https://www.ovocnarstvi.eu/boj-proti-skudcum-a-chorobam-ovocnych-rostlin/skudci-ovocnych-sadu-a-plantazi-drobneho-ovoce-a-zpusoby-boje-proti-nim/skudci-korani/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
	</channel>
</rss>
