Americké padlí angreštové je choroba způsobená houbou, zavlečenou do Evropy ze Severní Ameriky. Nyní je v SSSR značně rozšířena. Touto chorobou napadený angrešt plodí rok od roku méně. Bobule pokryté padlím opadají buď ještě před dozráním, nebo jsou zcela znehodnoceny. Poškozené výhony se zkrucují a zasychají, růst keře ustává.
Choroba je přenášena výtrusy, které přezimují na výhonech a spadlých plodech. Prvním příznakem choroby je bílý povlak, objevují se na mladých nasazených plodech. Padlí se obvykle vyskytuje za teplého a vlhkého počasí. Za těchto podmínek se tato choroba neobyčejně rychle rozšiřuje. Bílý povlak postupně hnědne, mění se v pevnou hnědou plst, která pokrývá celý povrch plodů. Silně napadené plody opadají.

Způsoby boje

Hlavní ochranou výsadeb angreštu je vyspělá agrotechnika: pravidelný řez keřů, přerytí půdy a usilovný boj proti plevelům. Jen za těchto podmínek může mít chemická metoda boje s touto chorobou kladné výsledky. S postřikem angreštu proti padlí musíme začít záhy na jaře. Před rozpukem pupenů postříkáme angrešty zelenou skalicí (1 kg skalice na 30 l vody). Postřikovat musíme nejen keře, ale i půdu okolo keřů. Na počátku vegetace angreštu postřikujeme opětovně několikrát arseničnanem vápenatým (0,15%):první postřik po rozpuku pupenů, druhý hned po odkvětu, třetí 5 dní po druhém postřiku, čtvrtý 10 dní po třetím. Za vlhkého a teplého počasí se doporučuje pátý postřik, a to 5 dní po čtvrtém.
Na podzim je nutno odstříhat pečlivě všechny výhony napadené padlím. Odstříhané výhony je třeba sebrat a hned spálit.

2. Anthraknosa rybízu

Černému a červenému rybízu působí velké škody choroba, způsobená houbou, zvaná anthraknosa nebo skvrnitost listů. Je rozšířena hlavně v severních oblastech. Při napadení se objevují na listech hnědé skvrny, které se později slévají. Listy žloutnou, svinují se a předčasně opadávají, takže výhony nevyzrávají, které se silně vyčerpají a opožďují ve vzrůstu. Zdrojem infekce jsou spadlé listy, na nichž přezimují výtrusy houby.

Způsoby boje

Nejdůležitějším opatřením v boji proti antraknose rybízu je sběr listů, na nichž houba přezimuje. Je též třeba pečlivě přeorat meziřadí a okopat keře. Ihned po vyrašení pupenů postřikujeme 1% bordeauxskou jíchou. Po 10 dnech postřik opakujeme. Po třetí postřikujeme v době vývoje mladých výhonů.

3. Skvrnitost listů jahodníkových

Listy napadené touto chorobou se pokrývají okrouhlými, bílými skvrnami, které jsou ohraničeny červeným okrajem. Napadené listy zasychají. Kromě listů bývají napadeny i šlahouny a květné stvoly. Zvláště silně se tato choroba rozšiřuje ve vlhkých letech, po sklizni plodů. Choroba velmi zeslabuje rostlinu.

Způsoby boje

Proto skvrnitosti jahodníku postřikujeme 1% bordeauxskou jíchou: dvakrát postřikujeme před sklizní plodů a po třetí hned po sklizni. Při silném napadení se doporučuje po sklizni plodů ihned skosit staré listy, neprodleně je z jahodovny odklidit, zakopat do země nebo spálit.

4. Šedá plíseň jahod

Choroba se vyvíjí v letech příliš vlhkých. Zrající plody se pokrývají šedým povlakem – podhoubím houby, jahody měknou a ztrácejí chuť.

Způsoby boje

Proti této chorobě bojujeme změnou podmínek prostředí. Jahodníku musíme zajistit větší přístup vzduchu a světla. Proto je třeba prosvětlit trsy, podkládat jahody slámou a hoblovačkami. Napadené jahody je nutno pravidelně odklízet z jahodovny, poněvadž jsou zdrojem dalšího šíření této choroby.

1. Boulovitost kořenů

Z chorob v ovocných výsadbách je značně rozšířena boulovitost kořenů, kterou způsobují bakterie žijící v půdě. U kořenového krčku a na postranních kořenech napadených stromů se tvoří nádory, růst stromů se zpomaluje. Boulovitost kořenů napadá dřeviny v různém věku, je však zvlášť nebezpečná sazenicím. Ze školek se boulovitost často přenáší do mladých sadů.

Způsoby boje

K zakládání mladých sadů musíme použít jen zcela zdravé sadby. Jsou-li na postranních kořenech chorobné nádory, seřízneme je a kořeny rostlin namáčíme na pět minut do jednoprocentního roztoku modré skalice, a pak je opláchneme čistou vodou. Rostliny s nádory na kořenovém krčku se k výsadbě nehodí.

2. Strupovitost

Strupovitost je jednou z nejrozšířenějších chorob jabloní a hrušní. Zvláště silně se vyskytuje ve vlhkých letech. Je rozšířena ve všech ovocnářských pásmech, méně v suchých oblastech Střední Asie a Kazachstanu.
Strupovitost způsobuje nejdříve na listech a poté i na plodech olivově zelené, sametové skvrny. Silně napadené listy zasychají a opadávají. Plody při silném napadení pukají.
Chorobu způsobuje houba přezimujících na listech, které zůstanou na stromě. Brzy na jaře se vyvíjejí výtrusy této houby, přenášejí se na mladé listy a napadnou je. V létě nastává další napadení jen rozšířením výtrusů kapkami deště. Za suchého počasí se nemoc nešíří.

Způsoby boje

Ke zničení zdroje infekce shrabeme na podzim před orbou do hrubé brázdy spadlé listy, které zakopeme. V létě je hlavním způsobem boje proti strupovitosti postřik stromů 1% bordeauxskou jíchou. Poprvé postřikujeme v době uvolňování poupat, po druhé hned po odkvětu. Pršelo-li, opakujeme postřik za 15 dní. U mladých, ještě neplodících sadů se můžeme omezit jen na dva postřiky. Při každém postřiku přidáme do bordeauxské jíchy žaludeční jed proti hmyzu ožírajícímu listy. Ve vlhkých letech se doporučuje 4. postřikem, 15 – 20 dní po třetím. Abychom zabránili poškození plodů, snížíme při 3. až 4. postřiku koncentraci bordeauxské jíchy na 0,75%.

3. Hniloba (moniliosa) jablek a hrušek

Moniliová hniloba je houbovitá choroba, značně rozšířená ve všech ovocnářských pásmech. V přehoustlých a zanedbaných sadech se hniloba šíří zvláště rychle. Choroba se stupňuje v teplých a vlhkých letech.
Plody bývají napadány v době vlhka. Na plodech se objevují hnědé skvrny, které se rychle šíří po celém plodu. Na zahnilém plodů se tvoří řady šedobílých krupiček. Nahnilé plody opadávají nebo zůstanou viset na stromě. Zde se na podzim scvrknou a vytvoří se z nich mumifikované plody. Výtrusy monolie bývají rozšiřovány větrem, avšak infekce plodů můžeme nastat jen při mechanickém poranění nebo bodnutím hmyzu (nosatců, obaleče). Při přelézání z plodů na plod přenáší hmyz zárodky této houby. Šíření choroby pokračuje i v době uložení plodů ve skládce.

Způsoby boje

Hlavním opatřením v boji proti moniliové hnilobě je sběr mumifikovaných plodů na podzim. Je nutno také sbírat a ničit shnilé nebo nahnilé plody padavky. Plody napadené monilií je nutno setřást ze stromu a ihned odklidit ze sadu. Záhy na jaře, před rozpukem pupenů, postřikujeme stromy v sadě 5% roztokem zelené skalice.
Kombinované postřiky, zaměřené proti škůdcům přenášejícím monilií, pomáhají nepřímo i v boji proti této chorobě.

4. Moniliová hniloba peckovin

Tato choroba napadá nejen plody, ale někdy i větve a květy. V této formě bývá velmi nebezpečná, neboť výtrusy houby, které padnou na květ, rychle vzklíčí, květ vadne a podhoubí se rozšíří na letorost. Listy takových letorostů rychle vadnou a usychají. V boji s moniliovou hnilobou peckovin odřezáváme napadené větve hned po zjištění nemoci. Při řezu musíme seříznout ještě část zdravého dřeva. Kromě toho používáme i postřiku, a to stejného jako v boji proti monilii jádrovin. Bordeauxskou jíchou (1%) postřikujeme před květem a postřik opakujeme po opadu květních plátků.

5. Rakovina ovocných stromů

Tato choroba je zvlášť rozšířena v sadech dolního a středního Povolží. Setkáváme se s ní i na Severním Kavkaze a v Ukrajině.
Rakovina tvoří na kůře stromů šedé skvrny, které později zčernají. Napadené větve zasychají a celý strom postupně odumírá. Kromě kůry napadá rakovina i listy, květy a plody. Jablka, napadená rakovinou, se nejprve pokrývají hnědými skvrnami, načež zčernají a hnijí. Rakovina vzniká obvykle na místech, kde byla poraněn kůra (řezané rány, úžehy).
V sadech napadených rakovinou mají zvláště velký význam profylaktická opatření: vyřezávání suchých větví, odklízení nemocných stromů, pečlivé ošetřování ran na stromech, natírání stromů 3% roztokem zelené skalice a štěpařským voskem.

6. Mechy a lišejníky

Ovocné stromy, zejména starší, jsou často pokryty mechy a lišejníky. Přitom se narušuje kůra do pletiv stromů vznikají výtrusy různých hub a bakterie. Jejich životní činností zahnívá kůra stromů a poté zasychají větve. Nejlepším prostředkem proti mechům a lišejníkům je postřik 5% až 8% roztokem zelené skalice. Postřikujeme na podzim nebo záhy na jaře, před rašením pupenů. Napadené větve po postřiku dobře očistíme od mechu a lišejníků.
Velký význam má v sadě obecná hygiena. Každý rok je nutno očistit kmeny a hlavní větve od odumřelé kůry a pečlivě je natírat vápenným mlékem. Vápnem bílíme brzy na jaře a bílením chráníme strom zároveň před slunečním úžehem,