Choroby ovocných stromů

Choroby ovocných stromů napadají listy, plody i hlavní části stromů. Houbovými chorobami napadené listy se pokrývají skvrnami, postupně zasychají a předčasně opadávají. Plody jsou skvrnité, deformují se a ztrácejí svou hodnotu.

1. Boulovitost kořenů

Z chorob v ovocných výsadbách je značně rozšířena boulovitost kořenů, kterou způsobují bakterie žijící v půdě. U kořenového krčku a na postranních kořenech napadených stromů se tvoří nádory, růst stromů se zpomaluje. Boulovitost kořenů napadá dřeviny v různém věku, je však zvlášť nebezpečná sazenicím. Ze školek se boulovitost často přenáší do mladých sadů.

Způsoby boje

K zakládání mladých sadů musíme použít jen zcela zdravé sadby. Jsou-li na postranních kořenech chorobné nádory, seřízneme je a kořeny rostlin namáčíme na pět minut do jednoprocentního roztoku modré skalice, a pak je opláchneme čistou vodou. Rostliny s nádory na kořenovém krčku se k výsadbě nehodí.

2. Strupovitost

Strupovitost je jednou z nejrozšířenějších chorob jabloní a hrušní. Zvláště silně se vyskytuje ve vlhkých letech. Je rozšířena ve všech ovocnářských pásmech, méně v suchých oblastech Střední Asie a Kazachstanu.
Strupovitost způsobuje nejdříve na listech a poté i na plodech olivově zelené, sametové skvrny. Silně napadené listy zasychají a opadávají. Plody při silném napadení pukají.
Chorobu způsobuje houba přezimujících na listech, které zůstanou na stromě. Brzy na jaře se vyvíjejí výtrusy této houby, přenášejí se na mladé listy a napadnou je. V létě nastává další napadení jen rozšířením výtrusů kapkami deště. Za suchého počasí se nemoc nešíří.

Způsoby boje

Ke zničení zdroje infekce shrabeme na podzim před orbou do hrubé brázdy spadlé listy, které zakopeme. V létě je hlavním způsobem boje proti strupovitosti postřik stromů 1% bordeauxskou jíchou. Poprvé postřikujeme v době uvolňování poupat, po druhé hned po odkvětu. Pršelo-li, opakujeme postřik za 15 dní. U mladých, ještě neplodících sadů se můžeme omezit jen na dva postřiky. Při každém postřiku přidáme do bordeauxské jíchy žaludeční jed proti hmyzu ožírajícímu listy. Ve vlhkých letech se doporučuje 4. postřikem, 15 – 20 dní po třetím. Abychom zabránili poškození plodů, snížíme při 3. až 4. postřiku koncentraci bordeauxské jíchy na 0,75%.

3. Hniloba (moniliosa) jablek a hrušek

Moniliová hniloba je houbovitá choroba, značně rozšířená ve všech ovocnářských pásmech. V přehoustlých a zanedbaných sadech se hniloba šíří zvláště rychle. Choroba se stupňuje v teplých a vlhkých letech.
Plody bývají napadány v době vlhka. Na plodech se objevují hnědé skvrny, které se rychle šíří po celém plodu. Na zahnilém plodů se tvoří řady šedobílých krupiček. Nahnilé plody opadávají nebo zůstanou viset na stromě. Zde se na podzim scvrknou a vytvoří se z nich mumifikované plody. Výtrusy monolie bývají rozšiřovány větrem, avšak infekce plodů můžeme nastat jen při mechanickém poranění nebo bodnutím hmyzu (nosatců, obaleče). Při přelézání z plodů na plod přenáší hmyz zárodky této houby. Šíření choroby pokračuje i v době uložení plodů ve skládce.

Způsoby boje

Hlavním opatřením v boji proti moniliové hnilobě je sběr mumifikovaných plodů na podzim. Je nutno také sbírat a ničit shnilé nebo nahnilé plody padavky. Plody napadené monilií je nutno setřást ze stromu a ihned odklidit ze sadu. Záhy na jaře, před rozpukem pupenů, postřikujeme stromy v sadě 5% roztokem zelené skalice.
Kombinované postřiky, zaměřené proti škůdcům přenášejícím monilií, pomáhají nepřímo i v boji proti této chorobě.

4. Moniliová hniloba peckovin

Tato choroba napadá nejen plody, ale někdy i větve a květy. V této formě bývá velmi nebezpečná, neboť výtrusy houby, které padnou na květ, rychle vzklíčí, květ vadne a podhoubí se rozšíří na letorost. Listy takových letorostů rychle vadnou a usychají. V boji s moniliovou hnilobou peckovin odřezáváme napadené větve hned po zjištění nemoci. Při řezu musíme seříznout ještě část zdravého dřeva. Kromě toho používáme i postřiku, a to stejného jako v boji proti monilii jádrovin. Bordeauxskou jíchou (1%) postřikujeme před květem a postřik opakujeme po opadu květních plátků.

5. Rakovina ovocných stromů

Tato choroba je zvlášť rozšířena v sadech dolního a středního Povolží. Setkáváme se s ní i na Severním Kavkaze a v Ukrajině.
Rakovina tvoří na kůře stromů šedé skvrny, které později zčernají. Napadené větve zasychají a celý strom postupně odumírá. Kromě kůry napadá rakovina i listy, květy a plody. Jablka, napadená rakovinou, se nejprve pokrývají hnědými skvrnami, načež zčernají a hnijí. Rakovina vzniká obvykle na místech, kde byla poraněn kůra (řezané rány, úžehy).
V sadech napadených rakovinou mají zvláště velký význam profylaktická opatření: vyřezávání suchých větví, odklízení nemocných stromů, pečlivé ošetřování ran na stromech, natírání stromů 3% roztokem zelené skalice a štěpařským voskem.

6. Mechy a lišejníky

Ovocné stromy, zejména starší, jsou často pokryty mechy a lišejníky. Přitom se narušuje kůra do pletiv stromů vznikají výtrusy různých hub a bakterie. Jejich životní činností zahnívá kůra stromů a poté zasychají větve. Nejlepším prostředkem proti mechům a lišejníkům je postřik 5% až 8% roztokem zelené skalice. Postřikujeme na podzim nebo záhy na jaře, před rašením pupenů. Napadené větve po postřiku dobře očistíme od mechu a lišejníků.
Velký význam má v sadě obecná hygiena. Každý rok je nutno očistit kmeny a hlavní větve od odumřelé kůry a pečlivě je natírat vápenným mlékem. Vápnem bílíme brzy na jaře a bílením chráníme strom zároveň před slunečním úžehem,

15 Comments

Napsat komentář k Ewa Rožánková Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *